Znovuzavedení povinné vojenské služby v Česku - ekonomický nesmysl?

Zveřejněno v Názory a komentáře
Od - čtvrtek, 27. březen 2025 08:00
Znovuzavedení povinné vojenské služby v Česku - ekonomický nesmysl? Zdroj: pixabay

Základní vojenská služba pro muže v České republice byla ukončena před více než dvaceti lety, konkrétně k 1. 1. 2004.1 Během let tato občanská povinnost k republice trvala různě dlouho - 12, 18 i 24 měsíců. Od doby plné profesionalizace naší armády tato vojenská povinnost vymezenou část mužské populace netíží.

V průběhu let se pravidelně více či méně vážně míněné nápady na obnovení základní vojenské služby objevují. V posledních týdnech však volání po realizaci tohoto záměru sílí a nachází své zastání i u politiků "silnější kategorie" - nedávno se takto na síti X (dřívější Twitter) vyjádřil například senátor Jiří Čunek. Ke cti mu budiž to, že místo pouhého zoufání si nad tím, že základní vojenskou službu zavedenu nemáme, ale měli bychom mít, představil i (dle jeho slov) "velmi hrubou představu" nákladů na její znovuzavedení.

A tady se dostáváme k pověstnému neuralgickému bodu toho všeho - na kolik by tento záměr Českou republiku, lépe řečeno nás jako daňové poplatníky, vlastně vůbec vyšel. Dle senátora Čunka by se znovuzavedení týkalo cca 3 milionů českých mužů. Ročně by pak v rámci pravidelného cyklu prošlo výcvikem cca 200 až 250 tisíc osob při nastavení služby v délce 4 měsíců.

V důsledku zrušení základní vojenské služby došlo logicky a nepřekvapivě ke ztrátě potřebné infrastruktury a vybavení. Současná armáda České republiky čítá přibližně 24 tisíc vojáků profesionálů.2 Plánovaný výcvik by znamenal násobky lidí "v uniformě", což by si vyžádalo mohutné investice - na zázemí typu kasárna, výcvikové prostory, dále na vybavení jako dopravní prostředky, zbraně, munice či výstroj. Tuto položku odhaduje senátor Čunek na 50 až 100 miliard v horizontu deseti let a 20 až 40 miliard jednorázově ihned. I přesto, že to jsou vysoké desítky miliard, jsem přesvědčen, že státní rozpočet by to při chytré a efektivní fiskální politice byl schopen relativně bez problémů ufinancovat.

Problém je ovšem jinde, konkrétně v položce označené v tabulce senátora Čunka jako "mzdy a dávky pro účastníky", tato položka počítá s tím, že po dobu výcviku (tj. 4 měsíců) by byla účastníkům - mužům ve výcviku - vyplácena minimální náhrada mzdy a s tou je v této tabulce počítáno ve výši minimální mzdy (!). Minimální mzda činí pro letošní rok 20 800 Kč.3 A já se ptám, po kom můžeme oprávněně chtít, aby na 4 měsíce opustil své zaměstnání, svou rodinu, případně partnera či děti a šel se základně vycvičit pro účely obrany vlasti za 20 800 korun měsíčně? To všechny výdaje typu nájem, úvěry a hypotéky počkají? Nebo bude stát mužům, jichž by se výcvik týkal, poměrnou část ušlého příjmu doplácet? To bychom se pak už určitě pohybovali v jiných částkách, než je 75 600 Kč na osobu, jak vypočítává senátor Čunek.

Právě tento bod - vyřešení příjmu po dobu výcviku - bude dle mého názoru to, co celý nápad učiní politicky neprůchozí. A bylo by to správné vyústění tohoto záměru v téhle podobě. Je třeba jít na tento aspekt úplně jinak. Jak? Zodpovězení této otázky ponechávám povolanějším.

Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň