Nevíme o tom, že by kdekoli jinde na světě došlo v novodobých dějinách k obdobnému aktu, jímž by vrcholní představitelé literární tvorby a nezávislého myšlení vlastníma rukama podpořili myšlenku svobodné spolupráce mezi národy právě na území státu, jehož režim takovým ideám nakloněn nebyl.
Nyní je těmto stromům čtyřicet let, a přestože jsou od ledna 2025 zapsány v databázi významných stromů Prahy, jejich existence je ohrožena, protože „překážejí“ v plánované výstavbě v této lokalitě. O jejich záchranu, prohlášení za památné stromy, už delší čas usiluje sdružení UNIJAZZ, které v této záležitosti právně zastupuje Jiří Exner.
Ten také spolu se sdružením UNIJAZZ organizoval v pátek 21. března 2025 od 15 hodin přímo v parku Ke krčské stráni „setkání přátel, příznivců a obhájců“ těchto významných stromů. Sešlo se nás zde kolem stovky a součástí akce byla kromě proslovů také hudební vystoupení.
Odbor životního prostředí příslušného městského úřadu ve svém výroku pomíjí kulturně historický význam stromů, ale hodnotí je toliko z hlediska přírodního, tedy prosté „stromovitosti“, kterou ony jako toliko čtyřicetileté a neošetřované vskutku nevynikají.
Proto jsem za České centrum Mezinárodního PEN klubu vyslovil podporu pro jejich ochranu: „Updike ani Vonnegut už nežijí, ale jejich odkaz kromě literárního, kromě literárního, zůstal v těchto stromech, jimž tu dali život. Živost odkazu tkví i v tom, jak ty stromy jsou stále větší a dávají naději dlouhověkosti, což je vlastnost stromů. Čím déle žijí, tím větší význam mají. Abychom mohli mít radost z toho, jak nás přežijí, musíme jim dít záruku jejich života. Ty stromy již samy o sobě památné jsou, a prohlásit je za takové i úředně by v kulturní společnost mělo být dílem jediného a samozřejmého rozhodnutí.“
Ostatně jedině tak jim dáme možnost stát se památnými i z hlediska přírodního – musí se toho dožít.
Autor: Ondřej Vaculík