Pohřešovaného muže se povedlo nalézt strážníkům v Plzni. Dílo sehrála náhoda, pětapadesátník si totiž zapálit na zastávce autobusu. Když si toho všimla hlídka, požádala ho o legitimaci. Záhy tak strážníci zjistili, že jde o osobu, která je na policejním seznamu pohřešovaných.

Kouřícího člověka na zastávce si všimli strážníci v úterý navečer. „Muž na sebe upozornil porušením tabákového zákona tím, že kouřil na zastávce MHD. Při lustraci strážníci zjistili, že se jedná o pohřešovanou osobu,“ uvedla Veronika Kuchynková za Městskou policii Plzeň. Dozvěděli se to díky policejní databázi. „Po předvedení na obvodní oddělení policie si jej státní kolegové převzali k dalším právním úkonům,“ dodala Kuchynková.

První ze tří přípravných zápasů na rakouském soustředění mají viktoriáni za sebou. Svěřenci trenéra Michala Bílka sice vedli gólovou hlavičkou Jeana-Davida Beauguela, jenže rumunský tým vyrovnal střelou Fülöpa z přímého kopu. Utkání tak skončilo remízou 1:1.

Do úvodní velké šance Plzeňanů se zapletli i dva novicové v červenomodrém dresu. Modou Ndiaye, jenž den předtím podepsal se západočeským celkem tříletou smlouvu, skvěle zatáhl míč až do vápna. U bližší tyče našel Jeana-Davida Beauguela, který se neunáhlil, a ještě posunul na Jhona Mosquera – kolumbijský záložník ale těsně minul bližší tyč.

Po půl hodině hry rychle rozehraný rohový kop zakončoval z hranice vápna Michal Hlavatý, ale přestřelil. Viktorka se ale nakonec pár vteřin před poločasovým hvizdem dostala do vedení, Šimon Falta odcentroval přesně na hlavičku JDB a francouzský kanonýr otevřel skóre.

Rumunský mančaft měl velkou šanci na vyrovnání po zaváhání v plzeňské obraně, Staněk ale včas vstoupil proti Bărbuțovi a výborným zákrokem balon odkopl do bezpečí. Zanedlouho po rychlé akci soupeře pálil z výborné pozice uvnitř šestnáctky Čunčukov, Staněk však předvedl další skvělý reflex.

Tým Sepsi vyrovnal dvacet minut před koncem střelou Fülöpa z přímého kopu, Jindřich Staněk se navíc při zákroku zranil a musel vystřídat. První přípravné v utkání nakonec skončilo remízou 1:1.

fcviktoria.cz

Z plzeňské zoo do Safariparku ve Dvoře Králové dnes přestěhovali ošetřovatelé jednoho samce žirafy Rothshildovy. Bořek odjel na východ Čech po jedenácti letech, kdy ho lidé mohli vídat v zahradě v Plzni. Teď ho čeká úkol založit rodinu, tak aby přežil ohrožený druh kopytníka.

Brány zoologické zahrady opustil dlouhokrký obyvatel v devět hodin dopoledne, připravený pro něj byl speciální transportér. „Bořek se narodil před třinácti lety v Praze, v Plzni byl od roku 2010,“ připomněl mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně Martin Vobruba. Spolu s Bořkem se starala zahrada o stejně starého Lexe a o rok mladšího Jirku, oba tito žirafáci v západočeské metropoli zůstávají.

„Plzeňská zoo plní významnou roli v rámci záchranného programu žirafy Rothshildovy tím, že začala v roce 2010 chovat mládeneckou skupinu. Samci byli v rezervě pro případné uvolněné místo v chovném stádě v jiné zoo, k čemuž došlo právě nyní,“ dovysvětlil důvod přesunu mluvčí zoo. Ve Dvoře Králové bude Bořka čekat role takzvaného chovného hřebce, chovatelé k němu plánují připustit samici. Možná se tak jednou do Plzně podívají jeho potomci. 

Žirafa Rothshildova je druhým nejohroženějším poddruhem těchto zvířat, v Jižním Súdánu a Ugandě žije několik posledních stovek jedinců.

Z týrání a znásilnění malého přítelova syna se u Krajského soudu v Plzni začala zpovídat sedmadvacetiletá žena ze severního Plzeňska. Obžaloba ji viní mimo jiné z toho, že dítě svazovala, přelepovala mu ústa lepicí páskou a nutila ho k pohlavnímu styku. Žena jakoukoliv vinu odmítá. V případě prokázání viny jí může hrozit až dvanáctileté vězení.

Žalované skutky se podle státního zástupce staly v přesně nezjištěných dnech od roku 2017 do loňského června. Chlapci bylo v té době čtyři až sedm let. Žena je podezřelá, že ho zavírala do kumbálu, lepící páskou mu zalepila oči a pusu, přivázala mu ruce a nohy k posteli, nebo ho zabalila do černého gumového pytle a dala mu do úst erotickou pomůcku. Dítě rovněž údajně osahávala na přirození či mu do análního otvoru zasunula neznámý předmět, stojí v obžalobě.

Obžalovaná vše odmítla, u soudu i v přípravném řízení na policii ale podrobněji odmítla vypovídat. Do kumbálu podle ní dítě zaběhlo samo, když si hráli na schovávanou. Několikrát se pomočil a pokálel, nijak ho ale fyzicky netrestala ani ho nesvazovala. Jeho pohlaví se dotkla při koupání, když ho umývala. Ke snímku, který údajně ukazuje, jak si chlapce přikládá k obnaženému prsu, uvedla, že na fotce je její vlastní syn, jehož kojila do čtyř let.

Chlapec se loni svěřil své prababičce z otcovy strany, když u ní byl několik dní na návštěvě, a popsal jí, co mu otcova partnerka údajně dělá. Prababička pak kontaktovala jeho matku a společně zašly na policii. U soudu prababička dnes vypověděla, že jí dítě řeklo, že ho obžalovaná nemá ráda, že mu dala ostrý nůž pod krk, zavírala ho, až se bál, svazovala ho a podobně.

Podle znalkyně z oboru psychologie má dítě sklony k dramatizaci a velkorysosti, které souvisejí s jeho věkem, je také úzkostné, napjaté, ostražité, může reagovat neposlušností, provokacemi a šaškováním. Chlapec je schopen popsat, co zažil, není to ale vzhledem ke svému věku schopen interpretovat a chápat v sexuálním kontextu, uvedla znalkyně. Jeho obecnou věrohodnost zpočátku hodnotila jako středně sníženou, v doplnění posudku po dodání dalších podkladků z psychologického hlediska označila jeho věrohodnost jako zlepšenou, uspokojivou a dostatečnou pro to, aby mohla být stěžejním materiálem. Kvůli riziku možného traumatu nedoporučila jeho výslech u soudu.

ČTK

Plzeňskému pivovaru stouply v červnu prodeje čepovaných piv meziročně o 18 procent. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Podmínky byly v meziročním srovnání stejné – jak v červnu 2020, tak i letos už byly po celý měsíc otevřené zahrádky i vnitřní prostory restaurací. Češi tak podle obchodního ředitele pivovaru Tomáše Mráze na čepované pivo, tedy sudové a tankové, v dlouhé koronavirové krizi nezanevřeli, roste obliba ochuceného piva nealkoholického.

„Jsme dokonce o čtyři procenta nad prodeji v dosud rekordním roce 2019, kdy bylo celý červen krásné letní počasí,“ komentoval čísla Mráz. Podle něj se ukazuje, jak moc se lidé po dlouhých měsících na popovídání s přáteli u čepovaného piva těšili a neodrazuje je ani střídání počasí. Podotkl, že letos silně roste zájem o čepované pivo bez alkoholu. Týká se to podle něj zejména ochuceného čepovaného Birellu, jehož červnové prodeje v meziročním srovnání vzrostly o více než polovinu.

V Prazdroji předpokládají, že v letních měsících návštěvnost hospod a restaurací ještě vzroste, a to zvláště v oblíbených výletních destinacích. Podle firmy tomu jednak napomohou dovolené, které budou letos Češi nejspíše podobně jako loni trávit v tuzemsku častěji než v letech před covidem, a pak také touha lidí se po několikaměsíční uzavírce opět setkávat.

Největší zájem je podle Tomáše Mráze o posezení na venkovních zahrádkách. A proto právě do nich směřuje velká část letošních investic Prazdroje na podporu hospod a restaurací. Jen letos na jejich vybavení pivovar vyčlenil dalších 100 milionů korun. Prazdroj tak pokračuje v pomoci hospodám, celkově je ve všech covidových vlnách podpořil částkou přes 600 milionů korun.

„O tom, že je podpora účinná, svědčí i fakt, že, nyní Prazdroj zaváží pivo do většího počtu podniků než loni. A to i přesto, že malá část provozů ukončila v souvislosti s již déle než rok trvající krizí a omezením v gastru svou činnost,“ uvedla firma.

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) jsou ale tržby restaurací stále o 20 až 30 procent nižší proti době před koronavirovou krizí. Lidé se rychleji vracejí do podniků v turisticky oblíbených místech, nejhůře jsou na tom stravovací provozy ve městech. Zdůraznil to restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner. Gastronomické provozy se podle Kastnera mohou sice nyní zdát opticky plné, ale stejnou návštěvnost jako před pandemií neevidují. Stále v nich totiž platí mnoho omezení.

Vstup veřejnosti do venkovních prostor restaurací vláda po zhruba pětiměsíčním nuceném uzavření povolila od 17. května, vnitřní prostory se mohly otevřít 31. května.

ČTK

Čtyři poškozené automobily zůstaly po včerejší nehodě v Domažlicích. Řidič jednoho z nich vyjížděl z parkoviště, nevšiml si zřejmě projíždějící řidičky a auta do sebe narazila. Po střetu se oba vozy odrazily do zaparkovaných aut. Nehoda se obešla bez zranění, finanční škoda ale dosahuje dvou set tisíc korun.

 Řidiči bourali po půl páté odpoledne v Masarykově ulici, jednatřicetiletý muž v bílém sedanu couval z kolmého parkoviště. Na silnici ale vyjel právě ve chvíli, kdy tudy ve směru na Kdyni projížděla ve svém autě čtyřiapadesátiletá žena. „Došlo ke střetu vozidel. Osobní vozidlo Škoda Octavia bylo po střetu odraženo vpravo za pravý okraj komunikace, kde levou stranou narazilo do zaparkovaného osobního automobilu Citroen Jumpy. Osobní automobil Peugeot 206 byl odražen také vpravo za okraj komunikace, kde přední částí narazil do dalšího zaparkovaného osobního automobilu,“ popsala srážku mluvčí Policie ČR Dagmar Brožová.

 Řidič i řidička vyvázli z nehody bez zranění, v zaprakovaných vozidlech nikdo neseděl. Policejní dechová zkouška zároveň nepotvrdila alkohol ani u jednoho z nich. Majitele aut teď ale čeká vyřizování pojistných událostí. Na vozech totiž vznikla škoda od 10 po 120 tisíc korun, nejvíce zničené je auto couvajícího šoféra.

Dva a půl milionu na Hodonínsko a Břeclavsko, půl milionu k severní hranici západních Čech do obcí Blatno, Stebno a Petrohrad. Takovou pomoc odsouhlasili ve středu krajští zastupitelé. Peníze utratí obce na obnovu míst, která poničilo tornádo a bouře z předminulého týdne.

O pomoci rozhodlo zastupitelstvo jednomyslným hlasováním. Zástupci kraje v příštích dnech podepíší darovací smlouvu s představiteli Jihomoravského a Ústeckého kraje, ti pak rozdělí peníze do dotčených obcí. „Věřím, že jsme udělali radost i některým maminkám s dětmi, kterým jsme jim nabídli možnost strávit pár dnů dovolené na Šumavě v našem krajském ubytovacím zařízení,“ připomněla nefinanční část pomoci hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.

Starosta obce Kryry, pod kterou spadá zasažené Stebno, je podle svých slov rád za jakoukoliv finanční pomoc. „Peníze nám chodí od lidí i na transparentní účet, postupně je přerozdělíme na obnovu majetku a mezi občany,“ vysvětlil starosta Miroslav Brda. Na účtu bylo ve čtvrtek ráno už bezmála tři a půl milionu korun. „Největší problém je se stavebním materiálem. Na trhu ho je nedostatek a citelně podražil,“ podotkl starosta.  

Senegalský záložník Modou Ndiaye, který se na začátku přípravy hlásil trenéru Michalu Bílkovi na zkoušku z druholigového Táborska, podepsal s Viktorií Plzeň smlouvu na tři roky.

K podpisu smlouvy a stvrzení podpisu došlo přímo na soustředění v rakouském Westendorfu, kam dorazil i hráčův agent Daniel Chrysostome. „Jsem rád, že se transfer Modoua podařilo dotáhnout. V trénincích i v zápasech přesvědčil trenérský tým o své kvalitě nejen výkony, ale i správným přístupem. Věřím, že bude pro tým přínosem. Zvlášť v okamžiku, kdy máme zraněného Lukáše Kalvacha,“ řekl generální ředitel klubu Adolf Šádek. „Chtěl bych ocenit i přístup hráčova agenta Daniela, který za námi do Rakouska přijel na otočku, aby byl při podpisu smlouvy,“ dodal.

FC Viktoria Plzeň a Modou Ndiaye uzavřeli kontakt na tři roky. „Jsem velmi šťastný, že mohu s Viktorií Plzeň podepsat smlouvu,“ řekl sám Modou. „Plzeň je velký klub. Za tuto možnost chci poděkovat mé rodině v Senegalu a všem kamarádům, samozřejmě také mému manažerovi a všem, kteří mi dosud v mé fotbalové kariéře pomáhali. Jsem za to opravdu hrozně rád. Je to pro mě obrovská výzva, jsem připravený pro klub odevzdat to nejlepší!“ doplnil rodák ze senegalského města Kaolack.

24letý defenzivní záložník, jehož celé jméno je Modou Birame Ndiaye, přestoupil do České republiky poprvé před rokem, kdy z francouzského Évianu zamířil do druholigového Táborska. V jeho dresu odehrál 13 ligových utkání a vstřelil 1 gól. Na začátku přípravy na nadcházející sezonu 2021/2022 se už hlásil v Plzni na zkoušku. Na té nyní uspěl a jeho působení se mění v přestup.

fcviktoria.cz

Téma etiky a morálky ve zdravotnictví je nedílnou součástí moderní ošetřovatelské péče. I s tímto tématem se seznamují studenti Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni. Fakultu nedávno navštívil docent Vladimír Littva z partnerské Katolické univerzity ze slovenského Ružomberku. Záznam rozhovoru o zdravotnické etice právě v těchto dnech zpřístupnila fakulta studentům i veřejnosti. 

 Při přípravě studentů Fakulty zdravotnických studií na jejich profesní život toto téma hraje velikou roli. ,,Je důležité, aby studenti byli připraveni do profesního života nejen na vhodnou a citlivou komunikaci s pacientem, ale na celkové pochopení člověka, jeho citů a rozpoložení.“ říká docent Vladimír Littva.

Zdravotnická etika je vědecká disciplína, která se zabývá morálkou a přístupem zdravotníka k nemocným. Dnes má každá zdravotnická profese svůj etický kodex, který je závazný pro výkon povolání. Vztah mezi zdravotníkem a pacientem se měnil v historii s množstvím poznatků v medicíně a vyšší informovaností nemocných. Proto vznikla práva pacientů, která jsou v České republice v současné době uzákoněna. Ve zdravotnické etice a medicíně existuje řada dilematických situací (např. problematika eutanázie, potratů a jiné), které je třeba vysvětlovat a hledat jejich řešení. S obrovským pokrokem techniky v medicíně se objevují neustále nová témata, na která musíme hledat odpověď. Etickými dilematy se zabývají etické komise.

„Vladimír Littva z univerzity v Ružomberku je významným, mezinárodně uznávaným odborníkem na téma etiky ve zdravotnictví, což je samo o sobě velké a důležité téma, které i my na fakultě s našimi studenty otevíráme. Osobně navštívil docent Littva naši fakultu vinou epidemiologických opatření až v závěru akademického školního roku. Proto jsme s ním natočili krátký rozhovor, který studentům poskytneme jako podklad pro přemýšlení,“ říká děkan Fakulty zdravotnických studií ZČU Lukáš Štich. Rozhovor proděkanky Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni Aleny Lochmannové s docentem Vladimírem Littvou z Katolické univerzity v Ružomberku právě v těchto dnech zveřejnila Fakulta zdravotnických studií na svém YouTube kanálu.

Co všechno zahrnuje nejen zdravotnická etika aneb trocha historie

Etika je filozofickou disciplínou zabývající se vysvětlením a zdůvodněním fenoménu mravnosti, zejména principu lidského cílevědomého chování v souladu s mravními kategoriemi dobra, správného, závaznosti, odpovědnosti, trestu atd. Etika hodnotí činnost člověka kritériem dobra a zla. Jejím cílem je najít společné a obecné principy, z nichž morálka pramení, případně ji zdůvodnit. Morálka je zaměřena hlavně na konkrétní požadavky a pravidla. Etika se jako samostatná filozofická disciplína osamostatnila teprve ve 20. století. Lékařská etika se stala samostatným lékařským oborem až v roce 1991.

,,Mnohdy se stává, že když kolegové slyší pojem zdravotnická etika, tak se i někteří profesionálové zaleknou a říkají: Není to něco, co nás bude brzdit? To je v mých očích první pohled, který je bohužel velmi povrchní. Ve skutečnosti, při důkladnějším bádání, slouží etika ve zdravotnictví k tomu, aby dokázala lépe chránit jak samotného zdravotníka, tak i pacienta.“ říká docent Littva.

Lékařská etika se začala formovat po 2. světové válce. K založení a rozvoji tohoto oboru v České republice významně přispěla Helena Haškovcová. V roce 1981 v časopise Praktický lékař uveřejnila návrh na zřízení kabinetu lékařské etiky. V roce 1991 byla za podpory děkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Cyrila Höschla prohlášena samostatným lékařským oborem.

Souhrnně označuje etické problémy, které souvisejí s vědou, výzkumem a praxí v medicíně. Lékařská etika spolupracuje s ostatními obory, jako je filozofie, psychologie nebo  sociologie, bez kterých by nebylo možné tyto problémy řešit. Lékařská etika se snaží za všech okolností respektovat základní pravidla biogenetiky, lidská práva, důstojnost jedince, jeho svobodu, respektovat ochranu dat, soukromí, zachovávat dobro a spravedlnost.

Ošetřovatelská  etika po dlouhou dobu vycházela z principů etiky lékařské. Za zakladatelku  novodobého ošetřovatelství je považována Florence Nightingale. Ošetřovatelská etika vychází ze základů lékařské etiky. Předmětem ošetřovatelské etiky je vztah a postoje sestry - ošetřovatelky k pacientovi. Zabývá se chováním a komunikací verbální i nonverbální, dále vztahem sestry a lékaře, vztahem mezi  sestrami a také k dalším spolupracovníkům.

Zdravotnický pracovník nelékařských oborů při své práci zachovává úctu k životu, respektuje lidská práva a důstojnost každého jednotlivce bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, národnost, víru, politické přesvědčení a sociální postavení.

„Mezi lékařskou etikou a etikou ošetřovatelskou by měl být interaktivní vztah. Ošetřovatelská etika má stejné zdroje jako lékařská. Tím, jak se mění postavení sestry v léčení nemoci, nabývá ošetřovatelská etika na významu”, shodují se odborné asistentky Katedry Ošetřovatelství a porodní asistence.

Autor: Markéta Hallová

Podivný čin se snaží rozkrýt policisté v Bělé nad Radbuzou. Někdo tam minulý týden na hřbitově ukradl skleněnou vitrínu s dvěma urnami. Předměty i lidské ostatky našli policisté nedaleko, pachatel je odhodil vedle příjezdové cesty ke hřbitovu.

Oznámení o chybějící vitríně se dvěma urnami dostali poběžovičtí policisté v neděli.  Případem se začali zabývat a ještě ten samý den hledané věci objevili. „Vitrínu i s urnami neznámý pachatel pohodil do travního porostu vedle příjezdové cesty ke hřbitovu. Policisté provedli ohledání místa činu a byly zajištěny kriminalistické stopy,“ uvedla mluvčí Policie ČR Dagmar Brožová. Pokud kriminalisté pachatele dopadnou, hrozí mu až dvouleté vězení za trestný čin hanobení lidských ostatků.