Zobrazení položek podle značky: komunikace

Téma etiky a morálky ve zdravotnictví je nedílnou součástí moderní ošetřovatelské péče. I s tímto tématem se seznamují studenti Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni. Fakultu nedávno navštívil docent Vladimír Littva z partnerské Katolické univerzity ze slovenského Ružomberku. Záznam rozhovoru o zdravotnické etice právě v těchto dnech zpřístupnila fakulta studentům i veřejnosti. 

 Při přípravě studentů Fakulty zdravotnických studií na jejich profesní život toto téma hraje velikou roli. ,,Je důležité, aby studenti byli připraveni do profesního života nejen na vhodnou a citlivou komunikaci s pacientem, ale na celkové pochopení člověka, jeho citů a rozpoložení.“ říká docent Vladimír Littva.

Zdravotnická etika je vědecká disciplína, která se zabývá morálkou a přístupem zdravotníka k nemocným. Dnes má každá zdravotnická profese svůj etický kodex, který je závazný pro výkon povolání. Vztah mezi zdravotníkem a pacientem se měnil v historii s množstvím poznatků v medicíně a vyšší informovaností nemocných. Proto vznikla práva pacientů, která jsou v České republice v současné době uzákoněna. Ve zdravotnické etice a medicíně existuje řada dilematických situací (např. problematika eutanázie, potratů a jiné), které je třeba vysvětlovat a hledat jejich řešení. S obrovským pokrokem techniky v medicíně se objevují neustále nová témata, na která musíme hledat odpověď. Etickými dilematy se zabývají etické komise.

„Vladimír Littva z univerzity v Ružomberku je významným, mezinárodně uznávaným odborníkem na téma etiky ve zdravotnictví, což je samo o sobě velké a důležité téma, které i my na fakultě s našimi studenty otevíráme. Osobně navštívil docent Littva naši fakultu vinou epidemiologických opatření až v závěru akademického školního roku. Proto jsme s ním natočili krátký rozhovor, který studentům poskytneme jako podklad pro přemýšlení,“ říká děkan Fakulty zdravotnických studií ZČU Lukáš Štich. Rozhovor proděkanky Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni Aleny Lochmannové s docentem Vladimírem Littvou z Katolické univerzity v Ružomberku právě v těchto dnech zveřejnila Fakulta zdravotnických studií na svém YouTube kanálu.

Co všechno zahrnuje nejen zdravotnická etika aneb trocha historie

Etika je filozofickou disciplínou zabývající se vysvětlením a zdůvodněním fenoménu mravnosti, zejména principu lidského cílevědomého chování v souladu s mravními kategoriemi dobra, správného, závaznosti, odpovědnosti, trestu atd. Etika hodnotí činnost člověka kritériem dobra a zla. Jejím cílem je najít společné a obecné principy, z nichž morálka pramení, případně ji zdůvodnit. Morálka je zaměřena hlavně na konkrétní požadavky a pravidla. Etika se jako samostatná filozofická disciplína osamostatnila teprve ve 20. století. Lékařská etika se stala samostatným lékařským oborem až v roce 1991.

,,Mnohdy se stává, že když kolegové slyší pojem zdravotnická etika, tak se i někteří profesionálové zaleknou a říkají: Není to něco, co nás bude brzdit? To je v mých očích první pohled, který je bohužel velmi povrchní. Ve skutečnosti, při důkladnějším bádání, slouží etika ve zdravotnictví k tomu, aby dokázala lépe chránit jak samotného zdravotníka, tak i pacienta.“ říká docent Littva.

Lékařská etika se začala formovat po 2. světové válce. K založení a rozvoji tohoto oboru v České republice významně přispěla Helena Haškovcová. V roce 1981 v časopise Praktický lékař uveřejnila návrh na zřízení kabinetu lékařské etiky. V roce 1991 byla za podpory děkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Cyrila Höschla prohlášena samostatným lékařským oborem.

Souhrnně označuje etické problémy, které souvisejí s vědou, výzkumem a praxí v medicíně. Lékařská etika spolupracuje s ostatními obory, jako je filozofie, psychologie nebo  sociologie, bez kterých by nebylo možné tyto problémy řešit. Lékařská etika se snaží za všech okolností respektovat základní pravidla biogenetiky, lidská práva, důstojnost jedince, jeho svobodu, respektovat ochranu dat, soukromí, zachovávat dobro a spravedlnost.

Ošetřovatelská  etika po dlouhou dobu vycházela z principů etiky lékařské. Za zakladatelku  novodobého ošetřovatelství je považována Florence Nightingale. Ošetřovatelská etika vychází ze základů lékařské etiky. Předmětem ošetřovatelské etiky je vztah a postoje sestry - ošetřovatelky k pacientovi. Zabývá se chováním a komunikací verbální i nonverbální, dále vztahem sestry a lékaře, vztahem mezi  sestrami a také k dalším spolupracovníkům.

Zdravotnický pracovník nelékařských oborů při své práci zachovává úctu k životu, respektuje lidská práva a důstojnost každého jednotlivce bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, národnost, víru, politické přesvědčení a sociální postavení.

„Mezi lékařskou etikou a etikou ošetřovatelskou by měl být interaktivní vztah. Ošetřovatelská etika má stejné zdroje jako lékařská. Tím, jak se mění postavení sestry v léčení nemoci, nabývá ošetřovatelská etika na významu”, shodují se odborné asistentky Katedry Ošetřovatelství a porodní asistence.

Autor: Markéta Hallová