Zobrazení položek podle značky: Fakulta zdravotnických studií

Akademický senát Fakulty zdravotnických studií (FZS) Západočeské univerzity v Plzni dnes nezvolil nového děkana. Žádný ze tří nominovaných kandidátů nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů senátorek a senátorů. Volba se bude opakovat, její termín zatím není stanoven. Informovala o tom mluvčí univerzity Šárka Stará.

Cesta ženy matky, to je název festivalu, který v listopadu pořádá Fakulta zdravotnických studií v Plzni. Jeho spoluorganizátorkou je Eva Hendrych Lorenzová, která je odbornou asistentkou na katedře Ošetřovatelství a porodní asistence.

Tradiční regionální konferenci pro porodní asistentky a studentky porodní asistence pořádaly Katedra ošetřovatelství  a porodní asistence Fakulty zdravotnických studií ZČU a ČKPA - Sdružení porodních asistentek Plzeňského kraje, p.s.

Vysokoškoláci na startovní čáře. Na co se mohou těšit například studenti FZS v Plzni? Především na pestré a unikátní zázemí, desítky přístrojů a pomůcek, i nové učebny. Díky nim studium zaručuje modernizovanou a inovovanou výuku, která studenty baví.

Ergoterapie. Pro mnoho lidí možná neznámý obor, v zahraničí ale vysoce prestižní a do velkého povědomí se pomalu dostává i u nás, což dokazují čísla ze praxe. "V roce 2013 a 2014 tady bylo asi 10 soukromých pracovišť. Teď je jich kolem 180," říká odborná asistentka ergoterapie na Fakultě zdravotnických studií Veronika Vrbská.

Setkání nových studentů Fakulty zdravotnických studií (FZS) bylo plné netradičních zážitků a překvapení. Kromě her a soutěží byl víkendový pobyt podbarvený poznáním reprezentantů Českého paralympijského týmu.

Ve vodě se topící dívka, dušení, dopravní nehoda, mrtvice. Víte, jak se zachovat v podobné situaci? Řada z nás ne. Proto Fakulta zdravotnických studií natáčí videa, které se na první pomoc zaměřují. V čem budou neobvyklá? Budou bezbariérová, tedy vhodná pro všechny.

Maminky po císařském řezu, lidé po cévní mozkové příhodě, pacienti, kteří přišli o končetinu nebo děti se získanými vadami nohou. Ti a mnozí další využili série vzdělávacích a praktických cvičení a přednášek, které od května organizuje Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni.

Lenka Kroupová působí jako odborná asistentka Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni. Kromě toho je také ale lektorkou paměti. "Existuje Millerovo číslo, podle něhož bychom si měli zapamatovat 7 - 9 různých položek," říká.

Brožurku pro děti před radiologickým vyšetřením právě dokončuje Dominka Dicková, studentka oboru Radiologická asistence Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. V rámci své bakalářské práce (pod vedením Pavla Nedbala) totiž narazila na to, že děti se zcela bezbolestného zobrazovacího vyšetření zbytečně bojí, protože neví, co je čeká. 

Dnes dvaadvacetiletá Marie už od gymnázia věděla, čím chce být. A svůj sen si plní. Po původním zklamání z formy studia na univerzitě v jižních Čechách našla svou alma mater na Fakultě zdravotnických studií ZČU v Plzni. A nelituje.

Praktická výuka na prvním místě. Studenti Fakulty zdravotnických studií během léta nacvičovali modelové záchranné situace, při kterých běhal mráz po zádech. Sražený chodec, dopravní nehoda s několika zraněnými nebo havárie při seskoku padákem. Akce s názvem “Den s traumatem” rozhodně nebyla nudnou teoretickou výukou

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. To je heslo pro studenty Fakulty zdravotnických studií. Ti se pravidelně zúčastňují velkých taktických cvičení Integrovaného záchranného systému nebo workshopů, a spolu s pedagogy pořádají osvětové akce pro širokou veřejnost. Katedra záchranářství, diagnostických oborů a veřejného zdravotnictví FZS Západočeské univerzity pořádala během léta ve spolupráci s Leteckou záchrannou službou Plzeň-Líně akci s příznačným názvem “Den s traumatem”.

Modelové situace připravovali studentům i v místech, kde je velký pohyb lidí a zvídavých osob. Akce proto probíhala v budově fakulty a jejím okolí, například v areálu letiště v Líních.  Pro studenty byla výuka silně realistická a díky ní se lépe  připraví i psychicky na reálné situace, které je čekají.

Jak Den probíhal? Vyučující, absolventi oboru a příslušníci Armády ČR pro studenty oboru záchranářství připravili modelové situace zaměřené na ošetření pacienta s traumatem. Nacvičovali tak poskytování přednemocniční neodkladné péče například u výsadkáře, který havaroval při seskoku padákem, při dopravní nehodě s několika zraněnými nebo u sraženého chodce.

Pro modelovou situaci s názvem EMERGENCY byl v prostorách učebny vytvořen improvizovaný urgentní příjem, kde studenti jako členové nemocničního týmu poskytovali neodkladnou péči postupně přijímaným pacientům. Dále měli možnost si vyzkoušet třídění metodou START (snadné třídění a rychlá terapie), která se používá k určování priorit ošetření při mimořádné události s hromadným postižením osob.

„Na akcích, jako je Den s traumatem, mají studenti možnost praktikovat své znalosti v rámci modelových situací, a vyzkoušet si tak náplň svého budoucího povolání. Velkým přínosem je setkání s profesionály, kteří jim poskytují zpětnou vazbu a rady. S Leteckou záchrannou službou Plzeň-Líně plánujeme další spolupráci a už teď se na ni těšíme,“ uvádí Klára Gillernová, vyučující katedry záchranářství, diagnostických oborů a veřejného zdravotnictví.

A co se připravuje pro záchranáře na začátek akademického roku? ,,Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni chystá na září mezinárodní soutěž pro studenty vysokých škol s názvem Plzeňský pohár záchranářů. Tato soutěž má už silnou tradici a letošní ročník je již ročníkem devátým. Každý rok se specializujeme na novinky z přednemocniční a nemocniční neodkladné péče a jejich aplikaci v praxi. Pohár je zároveň metodickým cvičením pro studenty vysokých škol z České republiky a Slovenska.“ říká děkan fakulty Lukáš Štich.

Zajímavou součástí velmi oblíbeného Plzeňského poháru záchranářů je tradiční pořádání workshopů a odborných prezentací, kde se studenti mohou seznámit s odbornou problematikou jednotlivých složek IZS a vyzkoušet si práci s technikou jednotlivých složek.

Fakulta zdravotnických studií poskytuje vzdělání v bakalářských studijních programech Fyzioterapie, Ergoterapie, Ortotika-protetika, Všeobecné ošetřovatelství, Porodní asistence, Radiologická asistence, Zdravotnické záchranářství a Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví. V kombinované formě je možné studovat program Všeobecné ošetřovatelství. Na úrovni magisterského studia nabízí program Ošetřovatelství.

Autor: Markéta Hallová

V sedmi měsících jí lékaři diagnostikovali tukový nádor na páteři. Svému osudu se ale plavkyně Vendula Dušková vzepřela. Studentka Fakulty zdravotnických studií v Plzni, studijního programu ergoterapie se už za necelý měsíc představí na paralympijských hrách v Tokiu.

Pokud by si chtěl něco vzít z doby covidové, byla by to teoretická výuka v online prostoru. "Ušetřili bychom tím spoustu času, byla by to třeba výhoda i pro nemocní," říká děkan Fakulty zdravotnických studií Lukáš Štich.

Workshop k projektu Výzkumné inovace v protetice se uskutečnil v Plzni na Fakultě zdravotnických studií. Jeho cílem bylo seznámení jednotlivých členů výzkumného týmu z řad Fakulty zdravotnických studií, která je hlavním řešitelem projektu, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, Fakulty strojní/Regionálního technologického institutu a THD Deggendorf/Technologický kampus Cham.

Jednotliví členové výzkumného týmu teď budou zpracovávat podklady pro výzkum tak, aby finálním výstupem bylo vyvinutí  nového postupu tvarového, konstrukčního a 3D tiskového řešení pro výrobu zevního protézového lůžka na myoelektrickou protézu horní končetiny.

Navrhování a výroba zevního lůžka aditivní formou se už v rámci protetiky začíná komerčně zkoušet, nedosahuje ale zatím uspokojivých výsledků. Konsorcium přeshraničních partnerů tak má stále velký prostor pro společný technologický výzkum a testování přímo v praxi.

Projekt má z tohoto důvodu silný inovační potenciál a jeho výstupy nakonec mohou najít uplatnění v aplikační sféře, především u malých a středních podniků zaměřených na protetiku v česko-bavorském regionu. Do projektu jsou zapojeni také čtyři významní partneři z oblasti protetiky, kteří umožní testování protézových prototypů na vybrané skupině pacientů - a to Otto Bock ČR s.r.o., Protetika Plzeň s.r.o., OT Süd Orthopädietechnik GmbH a Fachklinik Osterhofen GmbH.

Projekt je v synergii se strategickými dokumenty na regionální, národní a EU úrovni. Odpovídá také strategii ZČU a THD v rozvoji a podpoře multidisciplinárního výzkumu a spolupráce s praxí, což se nejčastěji děje prostřednictvím realizace společných projektů. Na podzim 2021 je naplánován pokračující workshop v rámci projektu, tentokrát v Německu.

Projekt je realizován v rámci Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko, cíl EÚS (Evropská územní spolupráce) 2014 – 2020.

Studijní program Ortotik - protetik se na Fakultě zdravotnických studií ZČU v Plzni otevírá jednou za 3 roky.

Ortotik - protetik zhotovuje moderní protézy pro lidi po amputaci dolní či horní končetiny a pomáhá jim tak vracet se do života. Vyrábí pomůcky pro lidi s pohybovými potížemi a pomáhá jim tak od bolestí a k návratu ke své práci, sportu a koníčkům. Pracuje s nejmodernějšími technologiemi, s nejrůznějšími materiály.

Autor: Markéta Hallová

Odběrová místa, call centra, nemocnice, sociální zařízení – všude tam pomáhaly stovky studentů Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Zapojili se studenti různých oborů a ročníků. Pro první ročníky, nestudující střední zdravotnickou školu, to byla naprosto jedinečná zkušenost.

V minulém roce Krajský úřad Plzeňského kraje požádal o pomoc posílení osob při zajišťování odběrových míst a Krajské hygienické stanice. Fakulta zdravotnických studií vyzvala studenty, aby se do činnosti zapojili. Obratem jich zareagovalo několik stovek. Podle Lukáše Šticha, děkana FZS, je pomoc přirozená, studenti jsou tak vychováváni v rámci svého studia. “Nedílnou součástí přípravy nelékařského zdravotnického pracovníka je i posilování osobní odpovědnosti a entuziasmu,“ dodává Lukáš Štich.

Pomoc studentů Fakulty zdravotnických studií ocenili ředitelé nemocnic, hejtmani a hlavně pacienti. Mnozí studenti, zejména prvního ročníku, se mohli během pandemie poprvé setkat s pacienty a také se smrtí, což není úplně jednoduché.

Pro všechny studenty byly připravené konzultace s odborníky z Fakulty zdravotnických studií a podporu pro studenty zajišťovalo i Informační a poradenské centrum Západočeské univerzity v Plzni se svými erudovanými psychology.

Jaké bylo období pandemie pro studenty z hlediska psychické zátěže, jsme se zeptali vedoucí Informačního a poradenského centra Západočeské univerzity v Plzni Pavly Hrabačkové.

Jaký byl nárůst klientů jednotlivých poraden vašeho centra?
Došlo k výraznému nárůstu poradenských služeb pro studenty ZČU, především v oblasti studijního a psychologického poradenství. Studijní poradenství se v důsledku distanční výuky „přesunulo“ především do online prostoru. Negativní dopad měla epidemiologická situace na studenty se specifickými potřebami, s řadou z nich byli poradenští pracovníci v pravidelném kontaktu, společně jsme probírali průběh výuky, pomáhali s nastavením nových nebo úpravu stávajících strategií kompenzujících jejich znevýhodnění nebo s komunikací s jednotlivými vyučujícími. Studenti také více využívali možnosti zapůjčení pomůcek z naší půjčovny.

Nárůst klientů se projevil také v psychologické poradně, kde bylo dokonce třeba navýšit počet konzultačních hodin. Psychologové řešili se studenty situace související s psychickou nepohodou související s omezením sociálních kontaktů, výraznými změnami ve výuce, bohužel i s vážnými vztahovými nebo ztrátovými situacemi.

Co bylo pro studenty nejnáročnější?
V důsledku krizové situace v minulých měsících prožívala a stále prožívá řada studentů nepříjemné psychické stavy. Vedle „normálního“ strachu, kterým všichni reagujeme na pocit ohrožení, se setkáváme při konzultacích s fobií a úzkostí. Ty někdy vznikají bez zjevné příčiny, často ale bývají spojeny právě s náročnou životní situací. V souvislosti s pandemií se může jednat například o klienty, u kterých se projevila nozofobie (strach z nemoci) a thanatofobie (strach ze smrti).

Pandemie se objevila jako blesk z čistého nebe, změny v různých opatřeních a omezeních byly časté, informace nebyly vždy úplně srozumitelné, tohle všechno přispělo k tomu, že se řada lidí necítila v duševní pohodě. Snažili jsme se studentům vysvětlit, že vedení univerzity jedná v jejich zájmu, vnitřní opatření byla nastavena tak, aby studenti své povinnosti zvládli. Posunuli jsme třeba termín studijních podmínek prvního semestru a podobně.

Existuje nějaká všeobecná rada, kterou se můžou řídit studenti nebo jejich kamarádi, kteří prožívají těžké období?
Je třeba o úzkosti mluvit, pojmenovat to, čeho se člověk bojí, co ho stresuje. Tím se úzkost změní ve strach, se kterým už se dá racionálně pracovat. Nedoporučujeme hledat rady na internetu, lepší je promluvit si s někým blízkým. Pokusit se strach vytěsnit ze své mysli a nahradit ho pozitivními myšlenkami (těšit se na dobré jídlo, film či knížku, domluvit schůzku nebo telefonát s někým, kdo je vám milý). I v neveselé době je třeba dodržovat denní plán činností (hygiena, strava, sportovní oblečení na cvičení, neformální na online přednášku a „kvádro“ na zkoušku) a nepřežívat dlouhé dny v pyžamu! :-)

Také není dobré podceňovat význam relaxace. Distanční výuka někdy na studenty navalila více práce (samostudium, dohledávání informací, zpracování poznámek a studijních materiálů přednášejících). Někteří z nás se naučili správně relaxovat, našli jsme si tu svou cestu ke zklidnění (různé pohybové aktivity, poslech hudby, vaření, pletení, péče o květiny nebo domácího mazlíčka).

A co když duševní nepohoda přetrvává?
Není ostudou obrátit se na odborníka. Služby naší psychologické poradny jsou poskytovány i anonymně. Existují různé praxí prověřené psychologické techniky vyrovnávání se s náročnými životními zkušenostmi. Kromě toho mohou studenti najít odkazy na další odborná pracoviště, která mohou navštívit, na našich webových stránkách studentskeotazniky.zcu.cz. V průběhu pandemie jsme také realizovali několik přednášek na téma efektivních způsobů učení, práce se stresem a podobně. Vytvořili jsme nový formát komunikace se studenty - jedná se o občasník (neformální online setkávání), který jsme nazvali ZČUch live. Na určité téma proběhnou čtyři krátké přednášky, po kterých následuje diskuze a komunikace mezi účastníky ve formátu svépomocné skupiny. Poslední téma, které jsme řešili, byl právě „stres“," dodává Hrabačková.

I v době, kdy prožíváme nějaké životní zkoušky a která pro nás není příliš veselá, je třeba nezapomínat se radovat z maličkostí, sebemenšího úspěchu a žít přítomným okamžikem.

Na období pandemie vzpomíná i studentka Fakulty zdravotnických studií Tereza Spurná. Jaké zkušenosti z první linie vnímala ona?
“Po pravdě to bylo pro mne velice náročné. Nikdy předtím jsem v praxi nezažila až takový počet úmrtí. Bylo to hrozné. Asi úplně nejhorší bylo pro mne se starat o nějakého zdravotníka, se kterým jsem také v nemocnici pracovala. Někdy jsem o tom přemýšlela i doma. Bylo až děsivé, jak mělo onemocnění rychlý a těžký průběh. Dopoledne jsme s pacientem normálně komunikovali a odpoledne už byl připojený na umělou plicní ventilaci či mimotělní krevní oběh. Ačkoli to bylo neuvěřitelně psychicky náročné, byla to pro mne obrovská zkušenost.“ říká Tereza Spurná.

Na základě vjemů a zkušeností v období pandemické krize dokončuje Fakulta zdravotnických studií knihu, která je postavena na výpovědích studentů a přiblíží jejich prožitky v roli pomocníků v nemocnicích.

"Jako etnolog, který se mimo jiného zaměřuje i na medicínská témata, jsem se studenty hovořila, sbírala jejich zkušenosti, zajímala se o jejich prožitky a cestu, kterou absolvovali napříč zdravotnickými zařízeními. Často to byly silné příběhy. Publikace bude vyprávěním doplněným o fotografický materiál, který přiblíží poslední rok očima těch pro nás nejdůležitějších, našich studentů, kteří pomohli, když bylo potřeba.” dodává Alena Lochmannová, proděkanka pro vnitřní a vnější vztahy FZS.

Vydání publikace je plánováno na podzim roku 2021.

Autor: Markéta Hallová