„Cítím velkou společenskou odpovědnost za stav, kdy nainstalované drahé termokamery teď na mnoha místech poskytují pouze iluzi bezpečí. Naší motivací je, aby se použití termokamer stalo do budoucna významným a spolehlivým nástrojem pro boj s epidemiemi,“ říká profesor Milan Honner, hlavní řešitel projektu a vedoucí týmu infračervených technologií výzkumného centra NTC ZČU.
„Bezpečnostní výzkum pro účinné využití termokamer v případě epidemických hrozeb a krizových situací“, zkráceně BETERKA, má dva hlavní směry. Prvním je výzkum pro přesnější a spolehlivější bezkontaktní zjištění tělesné teploty pomocí termokamery. „Termokamera měří teplotu povrchu lidského těla. Ta se liší od vnitřní tělesné teploty, a to podle podmínek vnějšího prostředí, ve kterém se měřená osoba nachází. Může se tak snadno stát, že člověk se zvýšenou teplotou kontrolou projde nebo že bude nahlášen falešný poplach u osoby s normální tělesnou teplotou. Nejde přitom o chybu měřicího přístroje, ale o použití byť i dobrého měřicího přístroje v podmínkách, ke kterým není určen,“ upřesňuje Milan Honner východiska výzkumného záměru. Jeho cílem je vhodným způsobem zahrnout do vyhodnocení vlivy vnějšího prostředí, a umožnit tak spolehlivé určení tělesné teploty nejen u lidí nacházejících se relativně dlouhou dobu v prostředí pokojové teploty, ale i u osob měřených venku za jakýchkoliv podmínek.
V druhé části výzkumného záměru projektu BETERKA budou vědci ověřovat, zda lze využít termodiagnostické prostředky pro monitorování epidemie. „Chceme využít statistické zpracování dat z termokamer, které jsou nebo mohou být umístěny v nemocnicích, na úřadech, ve firmách, školách, obchodech a na dalších místech, kde se pohybuje větší množství osob. Zajímá nás, zda bude možné diagnostikovat začínající epidemii a její průběh pomocí počtu osob se zvýšenou teplotou, které se pohybují po městě. Ověření budeme mít na několika chřipkových vlnách v průběhu trvání projektu,“ popisuje Milan Honner zaměření výzkumu, který bude probíhat do konce roku 2022 a jehož výsledky by mohly využít hygienické stanice nebo bezpečnostní rady měst či krajů.
„Pro pilotní ověření měřicích systémů a metodik jejich použití jsme si logicky vybrali město Plzeň. Kromě toho, že v Plzni sídlíme, nás k tomu vedou navázané spolupráce s Fakultou zdravotnických studií, Fakultní nemocnicí Plzeň, Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni i Krajskou hygienickou stanicí Plzeňského kraje. Navazujeme i na naši předchozí spolupráci s policií a hasičským záchranným sborem v Plzni. Chceme pomocí termodiagnostiky přispět k tomu, aby se Plzeň stala ještě více chytrým a bezpečným městem. Velmi si proto vážíme politické podpory projektu BETERKA od představitelů města Plzně i technické podpory od Správy informačních technologií města Plzně,“ vyjmenoval Milan Honner partnery zapojené různou formou do řešení projektu.
