Radek Novák

Radek Novák

Konečně posuneme Česko do 21. století. Digitalizace statní správy je naše priorita. Pirát = IT odborník. Stejná nebo podobná hesla jsme před posledními parlamentními volbami slyšeli z úst členů Pirátské strany a zejména jejich předsedy Ivana Bartoše. Všichni občané se zaradovali. Konečně bez front, vše digitálně a jednoduše. Pirát to zvládne. Řekl to. Naprostý opak je dnes bohužel pravdou.

pondělí, 20. květen 2024 07:30

Radek Novák: Evropa se stává skanzenem

Zoufalství Evropy.

V poslední době jsem četl několik zamyšlení nad evropským počínáním a směřováním Evropy, resp. nezamýšleným směřováním Evropy. Výsledkem nezávislých hodnocení evropské ekonomiky je fakt, že EU se stává "euroasijským poloostrovem".

                                                           "Evropa se stává skanzenem".

Posledním hodnocením Mezinárodního měnového fondu (MMF) jsem přímo otřesen. Přesto, že očekáváním byl růst, budeme stagnovat. Původně nejsilnější ekonomika Evropy, Německo, bude růst ze všech vyspělých ekonomik nejpomaleji. MMF odhaduje, že se situace největší evropské ekonomiky – Německa – zhorší. Dokonce je zde vidět postupné zhoršování prognózy. V lednu tvrdili, že ekonomika poroste o 0,5 %, nyní očekávají jen o 0,2 %. Problémy jsou přitom jasné. Ekonomika trpí kvůli demografickým důvodům. Německo má nedostatek pracovních sil  a navíc má problémy s transformací na zelený průmysl, o kterém jsem psal minule. (https://plzen.cz/radek-novak-cesko-je-jednou-z-nejdrazsich-zemi-v-eu-potvrzuje-evropsky-parlament)

Problémy jsou však i jinde. Francie má zhoršený výhled – z 1 % růstu na 0,7 %. MMF totiž varuje Evropu před potenciálním rozpadem dodavatelských řetězců.

Zastavme se však u Česka. Naše vlastní země je pro nás nejdůležitější.

MMF opět zhoršil, již po několikáté, výhled ČR.  Zatímco ještě v říjnu 2023 byl očekáván růst v roce 2024 o 2,3 %, už v listopadu téhož roku se očekával růst pro nadcházející rok na úrovni 1,2 %. Nyní MMF přichází s růstem o 0,7 %. Vláda bude jistě oponovat, že i tak je to hezký obrázek, protože, když si uvědomíme, že v roce 2023 jsme klesali o 0,4 %, tak se jedná o zlepšení. Bohužel je to ale spíše chvála za každou cenu.

Za zajímavost pak stojí i to, že Ministerstvo financí ČR odhaduje letos růst o 1,4 %, přičemž další rok ještě větší růst, a to úžasných 2,6 %. Tato informace je poněkud překvapivá, protože tento neobvykle velký rozdíl mezi institucemi je přímo zarážející. Odpověď může být celkem jednoduchá. Blíží se nám volby, je výhodnější prezentovat ekonomiku v tom nejlepším světle za všech okolností. Jak to bude vypadat ve skutečnosti uvidíme až v reálu.

Evropský pokles.

Nejsmutnější je, že kurz, na který Evropa svou vlastní ekonomiku nasměřovala, je cesta Titanicu. To, co předvádí elity Evropy začíná vypadat jako špatně řízené sociální inženýrství. Evropskou ekonomiku drtí regulace. Namísto strategických věcí se řeší CO2, zdražování energií emisními povolenkami, přechod na elektromobilitu, která neustále decimuje evropský automotiv a celkově všechny investice se posuzují podle tzv. taxonomie, což je jeden z hlavních pilířů likvidace evropské ekonomiky. Tento pilíř si definovala EU sama sobě. Je schovaný pod fluskulí tzv. udržitelnosti investic. Tento dokument určený primárně na ochranu klimatu a životního prostředí, který by měl posouvat evropskou ekonomiku ke klimatické neutralitě, ukazuje, že je spíše sebemrskačským principem.

Po sankcích a nutnosti se zbavit závislosti na ruských energetických zdrojích a také odtržení se od ruského odbytového trhu jako takového by asi bylo rozumnější některé regulace přibrzdit či zcela zrušit. Nicméně to se nestalo a přiznejme si, že "dnes podle současných regulací nejsme schopni postavit výrobní závod pro zbrojařský, farmaceutický ani chemický průmysl".

Iluze, že si vše dovezeme, má však jednu trhlinku. "Dovezeme si jen to, co nám někdo bude chtít prodat." Evropa se zbavuje toho, co je pro ni signifikantní. Strategické zdroje neovládáme a cílový produkt nejsme schopni kvůli regulacím vyrobit. A důsledky toho, když se spoléháme na dovoz, vidíme v praxi. Nejsou léky, není řada jiných věci a když jsou, tak za neobvykle vysokou cenu.

Evropa je na cestě ke svému mocenskému a ekonomickému zániku.

Nejzarážejícím faktem je ruský růst. Podle MMF bude Rusko mít očekávaný růst výrazně větší než Evropa. Z úst všech politiků napříč Evropou, až na pragmatického Orbána, zaznívalo, že Rusko padne ekonomicky na dno. Nyní tedy většina lidí skutečně čeká u Ruska na propad.

Realita je však zcela opačná. Rusko má podle dat MMF nejrychlejší růst z ekonomik označovaných jako vyspělé ekonomiky. V lednu očekával MMF růst Ruska o 2,6 %, v dubnu už o 3,2 %. V roce 2025 se čeká zpomalení na 1,8 %. Jenže to je oproti Evropě mimořádně vysoký růst, nemyslíte?

Nůžky mezi Evropou a Ruskem se opět přivřou. Možná se ruská ekonomika lépe a rychleji přeorganizovala na válečnou a ta naše ne.

Jestli po eurovolbách nedojde k přehodnocení kurzu a zrušení velké části regulací, jsme na cestě k ekonomickému kolapsu. Co se s tím dá dělat? Změnit kurz v Evropě na rozumnější a nezničit za dvě dekády to, co někdo stovky let budoval.

V Evropě zachraňujeme svět, ale sebe zahubíme.

Česká drahota již dosáhla obludných rozměrů. Nejen, že zesměšnila PR tým kolem premiéra Petra Fialy (ODS), ale i jeho samotného. Zdá se, že mediální poradce z premiérova týmu Miloš Růžička se jako již několikrát v minulosti seknul. Nechci již znovu probírat kauzu "nutella", spíše se chci zastavit nad celým faktem. Nebylo totiž vůbec nutné něco ověřovat, neboť to za nás všechny dělá řada renomovaných institucí. Na místo nesmyslného výletu do německých supermarketů se stačí podívat na údaje o platech úředníků EU, kteří pracují v členských zemí. Je všeobecně známo, že úředníci pracující na stejné pozici mají plat stejný, nicméně kompenzuje se jim to dle tzv. spotřebního koše. Jinak by například Francouz bral nuzný plat a třeba takový Maďar měl zase život na super vysoké noze.

Zdanění tichého vína? Pro někoho skvělý nápad, pro mě totální nesmysl. My Češi jsme často měli zlozvyk ničit to, v čem jsme byli mezinárodně dobří. Je dobře, že tentokrát zvítězil zdravý rozum a vláda od plánu ustoupila. Že bychom se nakonec z historie poučili?

Vláda vrazila dýku do zad českému byznysu. V rámci kontroverzního balíčku, který má zvrátit růst státního dluhu, chce totiž zdanit prodej podniků, což de facto znamená zavedení třetí daně. Pokud má tento návrh podle vlády ozdravit státní rozpočet, pak na to mám stručnou odpověď: Dává to smysl asi jako operace srdce v márnici.

Petr Pavel zvítězil v prezidentských volbách. Z hlediska zákona na tom není co rozporovat. Co ale rozporovat lze, je chování značné části české společnosti – řady celebrit, politiků a novinářů. Bohužel se ukázalo, že mnoho takzvaných a často samozvaných demokratů se za demokracii jen schovává. Více než třicet let po revoluci je to smutné zjištění.

Pavel Fischer, Andrej Babiš. Prezidentští kandidáti, kteří na první pohled vypadají, že nemají nic společného. Obzvlášť, když dojde řeč na komunistickou minulost. Jana Bobošíková ale upozornila, že tomu tak rozhodně není. Pavel Fischer podle ní za komunismu navštěvoval školu ve Švýcarsku a směle se vydával na zahraniční cesty za železnou oponu.

Velkou mezinárodní dohru má oslava 114. výročí narození Stepana Bandery ukrajinským parlamentem. Ukrajinští zákonodárci rozzuřili především Poláky, kteří stejně jako Rusové a Izraelci považují Banderu za teroristu a extrémního nacionalistu. O mezinárodní přestřelce informoval deník Echo24.

V Poslanecké sněmovně se aktuálně projednává vládní novela zákona o České televizi. Veřejnoprávní instituce se sedmimiliardovým rozpočtem a silným zpravodajstvím je v českých podmínkách papírově nezávislá, ve skutečnosti je však dlouhodobě politickým subjektem (ředitele ČT volí Rada ČT, kterou volí poslanci). Vzhledem k nastavenému formátu mají v nynějším mocenském souboji navrch vládní ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátská strana a STAN. To se samozřejmě nelíbí opozičnímu ANO a SPD, které se novelu snaží blokovat.

Jednoznačným úspěchem dopadly právě proběhlé senátní volby pro volební koalici SPOLU. Nejúspěšnější stranou se v nich stala ODS, která získala celkem osm senátorů. Patří mezi ně i Miloš Vystrčil, který čelil silné negativní kampani od hnutí ANO.

Strana 1 z 2