Vládní novela počítá s rozšířením členů Rady ČT z 15 na 18 a změnou způsobu volby. Z celkového počtu radních by nově 12 volili poslanci a 6 Senát, ve kterém má vládní koalice výraznou převahu. To by vládě umožnilo navolit další radní na základě vlastních preferencí. Naposledy vládní koalice zvolila 5 radních ČT (z aktuálních 15) letos v červnu, stalo se tak kontroverzní veřejnou volbou.
Novela zároveň zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů do Rady ČT. Ty by mohly podle novely navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií. Samotné organizace pak mohou mít poměrně široké spektrum zájmu: kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.
Pokud by byla novela schválena a vládním stranám by se povedlo prosadit navržené kandidáty do Rady ČT, vládní koalice by měla kompetence k prosazení vlastního ředitele České televize (jeho pravomocí je pak jmenovat vedoucí zaměstnance ČT). Aktuálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi stávající mandát vyprší v září 2023.
Kritika vládní novely ČT poukazuje kromě mocenských politických her i na silnou roli hnutí STAN v přípravě zákonné normy. Vládní STAN totiž aktuálně řeší kauzu tzv. Slepičáckého gangu, který podle policie vysával veřejné peníze kromě jiného z Dopravního podniku hlavního města Prahy a dalších státních organizací. V této souvislosti odstoupil ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Novela se tak jeví jako další pokus vládní koalice o získání větší moci v České televizi. První zpracovávaný návrh počítal s výměnou celé stávající Rady ČT, což měli vládní legislativci označit za protiústavní.