Není divu, že nad tímto návrhem všichni ekonomičtí experti kroutí hlavou. Jeho přesná podoba zatím není známa, nicméně hranice pro zdanění už je na papíře – je to čtyřicet milionů korun, což je nejen podle analytiků a investorů proklatě nízko, a dopadne tak na značnou část byznysu.
Není divu, že se původně jedná o návrh Pirátů. V roce 2020 se ho v ještě radikálnější podobě snažil prosadit poslanec Mikuláš Ferjenčík. Tehdy ho naštěstí zastavil Senát. Díky tomu zatím ještě stále platí, že u příjmů z prodeje obchodního podílu platí osvobození od daně, pokud doba mezi nabytím obchodního podílu a jeho prodejem přesáhne pět let.
Jestli bych ale podobný návrh čekal u Pirátů, které osobně považuji za novodobé komunisty, rozhodně bych nečekal, že se něčeho takového dočkám za vlády ODS, která odjakživa stála za živnostníky a podnikateli a která má ve svých řadách řadu ekonomických expertů. Tímto totiž de facto dochází k zavedení třetí daně – ihned po zdanění zisku a dividendy.
Nesedím ve vládě, ale jako divák se mohu domnívat, že návrh je výsledkem jakéhosi kompromisu, který si ODS navzdory své historii a identitě nechala líbit. Jak jinak si vysvětlit návrh, který zase o něco více odradí firmy od podnikání v Česku, kde tvoří značnou část HDP a vysokou zaměstnanost. Položme sami sobě otázku, co se stane s ohněm, pokud se ho rozhodneme začít dusit.
Tento krok navíc přichází jen chvíli po tom, co řadu firem významně poškodila covidová pandemie a s tím související vládní opatření, která byla pro některé podniky fatální. Místo pomoci jsme svědky další facky, která zasáhne drtivou většinu firem, které jsou základem dobře fungující ekonomiky.