Hydrobiologové zjistili výskyt dospělých pstruhů těsně před třením v pravostranném přítoku jezera, téměř žádné pak v levostranném, kde je voda přirozeně kyselejší a podmínky nepříznivější. Počet pstruhů v jezeře se kvůli ztíženým podmínkám odlovu nepodařil přesně určit, odhaduje se na desítky. „Pstruzi čile kolonizují jezero a stalo se tak pravděpodobně přirozeně, což je zcela unikátní. Nejvíce nás ale překvapilo, že se v pravostranném přítoku i třou. Místní populace by tak mohla být úplně nezávislá,“ říká Jiří Peterka, vedoucí oddělení ekologie ryb a zooplanktonu Biologického centra Akademie věd ČR. Zjištění výskytu letošních pstruhů pak dokazuje, že mladí jedinci zůstávají po vykulení v drobných odbočkách pravostranného přítoku kvůli úkrytu a potravě, a – byť jsou extrémně citliví na kvalitu vody – zdejší podmínky, zejména chemické vlastnosti vody, jim umožňují přežívání. „Můžeme prohlásit, že po mnoha desetiletích máme v České republice zase ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou,“ dodává ichtyolog Milan Muška.
Průzkum prováděli vědci dva dny. Použili k tomu šetrné techniky – odlov pomocí elektrického agregátu, který ryby pouze na krátkou chvíli omráčí, a odběr vzorků environmentální DNA, jejichž analýza umožňuje z vody zjistit vše živé, co se v daném místě vyskytuje. U ryb zjišťovali jejich velikost, hmotnost a pohlaví, odebírali také několik šupin pro určení věku a pro další genetické analýzy i malou část ploutve. Tyto analýzy by měly poskytnout informace o původu pstruhů a složení rybího společenstva. Na jezero se badatelé vrátí na jaře, aby ověřili, zda se tu vyskytuje plůdek a zda je tak populace pstruhů zcela nezávislá na migracích z dolních toků.
Kromě pstruhů obecných vědci zaznamenali v potoce necelé tři kilometry pod jezerem také výskyt vranek obecných, které se v Česku řadí na Červeném seznamu mezi zranitelné druhy. Tyto malé rybky zatím do jezera nepronikly, protože nepřekonaly hráz nebo jinou bariéru v Jezerním potoce. V mělké části jezera žijí též lahvenky velké, což je koloniální nálevník, který vytváří pod vodou nápadné slizové koule. Poprvé tohoto živočicha objevili na Šumavě českobudějovičtí hydrobiologové v říjnu minulého roku při průzkumu Prášilského jezera. V okolí jezera Laka je dále znatelná činnost bobra, který se zabydlel na pravém břehu, kde si upravuje svůj hrad. Aby se lépe dostal ke dřevinám na březích, na hrázi ucpává výtok z jezera a tím zvyšuje hladinu vody.
Návrat ryb do dalších jezer na české straně Šumavy je vzhledem k četným migračním bariérám nejistý. Přirozenou migraci bude možné potvrdit až po provedení genetických analýz pstruhů z jezera, toku pod jezerem a srovnáním s dalšími populacemi.
