„Každý, kdo se setká s problematickým chování vlka na území Národního parku Šumava by měl takové pozorování neprodleně hlásit na příslušné adrese. Zoologové budou pak vyhodnocovat chování vlků, které buď nahlásí veřejnost, nebo které zjistí v průběhu své pracovní činnosti. Celý proces vyhodnocování je přesně popsán v platném pohotovostním plánu pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného, který vydalo Ministerstvo životního prostředí,“ vysvětlil mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. „Současně Správa NP Šumava vydala opatření obecné povahy, na základě kterého bude možné na území národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava problematické vlky cíleně plašit, odchytávat, nebo dokonce v krajní situaci odstranit z populace. K odchytu a odstranění jedince z populace na území národního parku bude přitom oprávněn pouze držitel zvláštního rozhodnutí,“ doplnil mluvčí.
Aby mohli být problematičtí jedinci plašeni, odchytáváni nebo dokonce uloveni, musí vykazovat jasně vyjmenované a popsané znaky, které vybočují ze svých přirozených vzorců chování či instinktů. Například ztratí plachost a stanou se pro lidi nebezpečnými. Tímto opatřením bude zároveň možné eliminovat výskyt případných kříženců vlka se psem, kteří jsou na území ČR nežádoucí. Postup při prověřování problematických vlků je jasně specifikován v pohotovostním plánu pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného. Chování vlka se tak posuzuje podle třístupňové škály závažnosti situace při blízkém setkání s ním.
„Pohotovostní plán je velmi komplexním a podrobným dokumentem, v rámci kterého se jeho zpracovatelé snažili domyslet snad všechny možné varianty chování vlka, který se nějakým způsobem setká s člověkem. Jsou v něm popsány situace a postupy od běžného pozorování zvířete z dálky až po to nejkritičtější, kterým je napadnutí člověka vlkem bez zjevné příčiny a bez vyprovokování. Jedná se o zásadní podklad pro rozhodování státní správy,“ vysvětlil náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Pazourek.
Informace o chování pozorovaných vlků by měla předávat Správě NP Šumava i široká veřejnost. „Pokud se kdokoli potká s problematicky se chovajícím vlkem, je žádoucí, aby nám tuto informaci sdělil buď prostřednictvím telefonu (731 53 02 23, 731 53 04 72) nebo e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Je však zapotřebí předat co nejkomplexnější informace, minimálně datum, hodinu a místo pozorování, popis chování vlka, a když to jen trochu půjde, tak nám poslat fotografii, v ideálním případě video,“ vysvětlil vedoucí oddělení zoologie Správy Jan Mokrý.
Na Šumavě se první rozmnožování vlků v novodobé historii potvrdilo v létě roku 2017. Od té doby probíhá na území národních parků Šumava a Bavorský les a také na území CHKO Šumava intenzivní monitoring.
„Využíváme jak fotopasti, tak i možnosti genetické analýzy sebraných vzorků moči, trusu nebo srsti. V desíti případech pozorujeme také jedince, které se nám ve spolupráci s týmem Aleše Vorla z České zemědělské univerzity v Praze podařilo odchytnout a vybavit obojky s GPS lokátorem. I díky společnému projektu můžeme dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat vývoj vlčí populace na Šumavě,“ dodal Jan Mokrý.
Správa NP Šumava na základě dat z monitoringu, která se shromažďují vždy od května do konce dubna roku následujícího, vyhodnocuje vývoj vlčích teritorií. V rámci tzv. „Vlčího roku“ 2023/24 je doloženo 8 vlčích teritorií. Je možné, že deváté teritorium vzniklo v území vojenského prostoru Boletice, ale z této oblasti chybí dostatek dat pro potvrzení této domněnky. Minimální odhad počtu vlků je 38 včetně mláďat.
„V rámci aktuálně probíhajícího vlčího roku máme, stejně jako loni, doloženo 8 vlčích teritorií. Pro potvrzení deváté smečky v Boleticích nemáme stále dostatek ověřitelných dat. Naproti tomu můžeme potvrdit reprodukci u čtyř smeček. Minimální odhad počtu vlků je 30 včetně mláďat. Musím však upozornit, že toto jsou průběžná data za zhruba šest měsíců trvajícího Vlčího roku 2024/25, která se mohou ještě změnit,“ informoval Jan Mokrý.
Pracovníci Správy NP Šumava také vyhodnocují škody vzniklé na hospodářských zvířatech chráněnými živočichy, jako je právě vlk nebo rys. V průběhu letošního roku, od 1. 1. 2024 do 20. 10. 2024 řešili 35 škodních událostí způsobených vlkem, což je stejný počet událostí jako za celý rok 2024. Zároveň vyhodnotili šest škodních událostí způsobených rysem ostrovidem. Nejčastěji se objevují škody na území CHKO Šumava a těsně za hranicemi chráněné krajinné oblasti.