Dnes patří Zlatá stezka mezi vyhledávané přeshraniční turistické trasy, na které se vydávají tisíce lidí ročně. Stovky kilometrů proznačených stezek, které se mohou pyšnit historickým názvem „Zlaté“, turisty provedou nádhernými částmi Šumavy a Pošumaví. Ovšem některé části jsou proznačeny v blízkosti pozemních komunikací a donedávna byla jedna část součástí frekventované silnice I. třídy.
„Vimperská větev Zlaté stezky přichází do Čech na státní hranici a to přímo na silničním hraničním přechodu Strážný-Philippsreut. Právě její začátek byl dosud veden po hlavní silnici, tedy po silnici I/4. Správa Národního parku Šumava upravila letos terén, aby mohla být její první úsek v délce přes 300 m přendán na stezku mimo tuto vysoce frekventovanou silnici,“ vysvětluje Josef Štemberk ze Správy Národního parku Šumava.
Znamenalo to vyřezání náletových dřevin, posekání trav a křovin v jejím průběhu křovinořezem. Tyto práce byly provedeny ve spolupráci s městysem Strážný, na jejímž správním území se stezka nachází. Město Vimperk zajistilo přeznačení nového úseku od Klubu českých turistů, který tak velmi rád učinil, neboť dle jejich slov se podařilo odstranit jeden z nejnebezpečnějších úseků na turistických značených trasách. „Abychom nezapomněli, tak ještě bylo sesbíráno několik pytlů odpadků podél stezky, které sem hojně létají z aut řítících se po hlavní silnici k hraničnímu přechodu. Se sběrem odpadků nám pomohli studenti z Francie, kteří pravidelně tráví studijní stáž u Správy Národního parku Šumava,“ doplňuje Josef Štemberk
Dalším vylepšením na trase mezi hraničním přechodem a Strážným byla obnova dřevěné lávky přes Řasnici v údolí za Obecním vrchem, která se nachází asi v polovině trasy. „Tato část Zlaté stezky nabízí skvělé zážitky. Nově proznačená část stezky vedoucí od hraničního přechodu, tedy po žluté, vede zhruba půl kilometru podél silnice, ale turista kráčí po nezpevněné, prošlapané pěšině. Část trasy je vedena hustým, mladým lesem, který tvoří přírodní tunel. Zbytek trasy je veden starými úvozovými cestami Zlaté stezky lemované velkými žulovými kameny až na sedlo u Obecního vrchu, a pak již po lesní cestě do Strážného,“ popisuje Josef Štemberk.
