Výstava vznikala ve spolupráci s fotografem Jaroslavem Bártou, který je zároveň autorem architektonického řešení výstavy. Záměrem Heleny Musilové a Jaroslava Bárty bylo propojit oba autory, tedy nechat komunikovat téměř sto let staré fotografie se současnými malbami. Řazení výstavy tak umožňuje divákovi prostřednictvím fotografií a maleb objevovat nové pohledy na známou stavbu a zpřítomnit si pocity, které v chrámovém prostoru zažíváme. Celá koncepce výstavy je založena na evokaci zážitku, který měli oba umělci v katedrále.
„Výstava dvou významných autorů, fotografa Josefa Sudka a malíře Jakuba Špaňhela, z nichž každý se pohybuje v jiném čase a v jiném médiu, spojuje jedno silné téma – pražská katedrála sv. Víta. Jejich práce k tomuto tématu mne fascinují, jejich schopnost zachytit světlo a neuvěřitelně silnou emoci, která je s tímto jedinečným místem spojena. Čas jako by neexistoval a obsahoval to vše v jednom momentu,“ dodává autorka výstavy Helena Musilová.
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha se začala stavět zhruba v polovině 14. století a slavnostně dokončena byla roku 1929. V roce 1924 vstupuje do rozestavěného dómu Josef Sudek a je uchvácen („zažil jsem zjevení“): paprsky slunečního svitu procházejí prostorem s rozvířeným prachem a vytvářejí fantastickou hru světla a stínů. Sudek během dvou let vytvořil soubor fotografií z chrámu, které zahrnují jak pohledy do hlavní lodi, tak řadu detailů rozestavěného a dokončovaného prostoru. Sudkova kolekce fotografií z katedrály sv. Víta je takto uceleně vystavena vůbec poprvé.
I malíře Jakuba Špaňhela katedrála sv. Víta, obecněji kostelní interiéry, fascinují od doby, kdy se začal malířství věnovat. Jeho diplomová práce na Akademii výtvarných umění byla věnována právě Svatému Vítu. Průběžně se k tématu vrací, a to i k postavám a legendám, které jsou s tímto sakrálním prostorem spjaty. Mimo jiné nemohl opomenout ani Sudkovy fotografie – několik pláten věnovaných svatovítské katedrále je inspirováno právě Sudkovým viděním sluncem a prachem zalitého chrámu. V expozici uvidíme všechny polohy Špaňhelovy tvorby, tedy výrazné gestické práce i „válečkové“ obrazy, východisky šablony jsou typický gotický oblouk a náznak fiály. Většina jeho obrazů byla vytvořena pro výstavu v Plzni.
