Hrabata z Valdštejna vlastnila na jižním Plzeňsku majetek v Šťáhlavech, Nebílovech či Chocenicích. Zámek se proto rozhodl k tématu Valdštejnové, lvi ve službách císařů přidat. "Protože děláme 22 let barokní muziku, zapojíme se hudbou, neboť Valdštejnové byli mecenáši hudby. Podporovali konkrétní hudebníky, skladatele, nechávali vyškolit své muzikanty v Itálii. Ferdinand z Valdštejna byl ten, kdo otevřel všechny dveře do salonů ve Vídni Beethovenovi," řekl Fiala, který je zároveň ředitelem festivalu staré hudby Haydnovy hudební slavnosti.
Valdštejnové podle něj svou hudební sbírku budovali od poloviny 17. do poloviny 19. století a zahrnuje díla od několika stovek autorů od drobných skladeb po opery. Výběru děl pro koncerty v Nebílovech předcházely rešerše v archivech a konzultace s odborníky. "Získali jsme deset GB materiálu, který graficky upravujeme tak, aby byl hratelný," řekl Fiala. Některá díla ležela v zapomnění v archivu třeba 200 let. Některé koncerty se spojí s podzimními Haydnovými hudebními slavnostmi.
"Začínáme 7. dubna. Zazní i symfonické věci, které by se dnes hrály ve velkém obsazení symfonických orchestrů, ale my je budeme dávat tak, jak jsou zapsané v partiturách pro malou šlechtickou kapelu v obsazení deseti dvanácti lidí," vysvětlil kastelán. Posluchači tak v tanečním sále zámku uslyší provedení domácích koncertů, jak zněl v sídlech Valdštejnů. Tak zvaná historicky poučená interpretace skladeb má nabídnout co nejautentičtější zážitek.
Koncerty připomenou i některá letošní výročí, například 250 let od Beethovenova narození. Přesně v den 400. výročí bitvy na Bílé Hoře 8. listopadu je na programu hudebně literární pásmo.
čtk