Po vstřeleném gólu jste si dal prst do pusy. Věnujete tedy branku synovi? Stoprocentně je věnovaný mému synovi. Doufám, že bude zdravý. Pro mě to je další motivace do práce. Gól byl pro mě osobně strašně důležitý po té době, co jsem v první české lize neskóroval. Doufám, že mi to pomůže dál.
Vypadalo to, že jste spíš centroval. Nebo jste skutečně střílel? Skutečně jsem centroval. (smích) První myšlenka byla, že jsem tam periferně viděl Bogyho (Jeana-Davida Beauguela) a chtěl dostat střílený centr mezi gólmana a linii. Naštěstí se to odrazilo od kolena obránce do šibenice, nechytatelná střela.
Nebojíte se, že gól připíší jako vlastní Novákovi a vy o něj přijdete? Asi bych byl naštvaný, kdyby to bylo jako vlastní gól. Doufám, že to teda změněné nebude a doufám, že tam jako střelec napsaný budu.
V dresu Plzně jste skóroval poprvé. Pamatujete si vůbec na váš poslední ligový gól? Nevím přesné datum, ale bylo to v Jablonci proti Slavii na 1:0, když začalo sněžit. (listopad 2017, pozn. red)
Nebyl jste z toho už trochu nervózní, že se tak dlouho nemůžete gólově prosadit? Pracoval jsem na tom jak v tréninku, tak i sám v hlavě. Abych nepřemýšlel moc nad tím, že musím. Věřil jsem, že to přijde. Že zakončení mám, myslím, tak kvalitní, že jeden okamžik přijde, že se to prolomí. Doufám, že to bude tenhle šťastný gól.
