V rámci Týdne plazmy se po celém světě konají nejrůznější akce, které informují o důležitosti plazmy, ale také motivují k dárcovství, anebo odměňují stávající dárce.
Organizace Plasma Protein Therapeutics Association (PPTA) a její členské společnosti pořádají Mezinárodní týden plazmy již od roku 2013. Asociace uvádí, že v nadcházejícím desetiletí se očekává, že stále více evropských pacientů bude potřebovat přístup k lékům získaným z plazmy. Osvětová akce je proto vzácnou příležitostí k informování veřejnosti o důležitosti léčivých přípravků z plazmatických bílkovin i o pacientech, kteří na ně spoléhají.
Každý den se rodí lidé s nedostatkem plazmatických bílkovin. K těmto nedostatkům dochází, když tělo buď postrádá určité základní proteiny nacházející se v krevní plazmě, nebo má dysfunkční proteiny, často kvůli genetickým faktorům nebo jiným základním onemocněním. Tyto proteiny jsou životně důležité, protože pomáhají imunitnímu systému bojovat proti infekcím, zajišťují správné srážení krve, aby se zastavilo krvácení, a udržují tělo celkově zdravé. Pokud tyto bílkoviny chybí, jsou nedostatečné nebo nefungují správně, může to vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou imunitní nedostatečnost, krvácivé poruchy, neurologické potíže, zánětlivá onemocnění a další závažné stavy. „Tyto bílkoviny mají specifickou funkci, kterou neumíme nijak uměle nahradit, ať už to jsou faktory krevního srážení, jež se začaly historicky využívat v léčbě jako první, či imunoglobuliny, jejichž význam nabývá v posledních letech na důležitosti. Víme, že existuje minimálně 150 různých imunodeficitů, tedy poruch imunity. Pokud bychom těmto pacientům imunoglobuliny nedodávali, jejich obranyschopnost bude velice snížená a infekce by pro ně mohly být i život ohrožující či smrtelné. Proto má plazma nezastupitelnou roli,“ popsala MUDr. Jana Zítková, lékařka plazmaferetického centra Amber Plasma. Za posledních 10 let se používání imunoglobulinů téměř zdvojnásobilo. Při ročním nárůstu o přibližně 8 % se spotřeba imunoglobulinů zvýšila z 32 tun v roce 2009 na 60 tun v roce 2019.
Evropa není v dodávkách plazmy soběstačná a nárůst spotřeby léků z plazmy nezvládne pokrýt. „V Evropě jsou de facto čtyři hlavní státy, které plazmu produkují a Česká republika je jedním z nich. Dále je to Německo, Rakousko a Maďarsko. Poptávka není dostatečně pokryta a minimálně 40 % plazmy, z níž se léky vyrábějí, se do Evropy proto dováží ze Spojených států,“ vysvětlila MUDr. Zítková. Uvedené čtyři země jsou hlavními dodavateli plazmy, protože zde existují kromě veřejných transfúzních stanic a odběrových míst také soukromá plazmaferetická centra. Organizace Plasma Protein Therapeutics Association proto apeluje: „Aby země EU udržely krok s rostoucí klinickou potřebou léčivých přípravků získaných z plazmy, měly by zvážit převzetí osvědčených postupů z Rakouska, Česka, Německa a Maďarska. Tyto země ukázaly, jak může fungovat model koexistence veřejného a soukromého sektoru, který zvyšuje dostupnost plazmy pro výrobu léčivých přípravků.“
Existuje celá řada konkrétních onemocnění, které se léčí léky z krevní plazmy. Patří mezi ně například:
• Primární imunodeficientní onemocnění (PID) způsobené chybějícími nebo špatně fungujícími imunoglobuliny. Pacienti trpí na těžké, přetrvávající a opakující se infekce.
• Hemofilie, kde je příčinou chybějící nebo špatně fungující bílkovina srážecího faktoru. Tělo nedokáže regulovat krvácení a často dochází i k poškození kloubů.
• Deficit alfa-1 antitrypsinu může vést ke vzniku plicního emfyzému, takzvané rozedmě plic.
• Chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie je vzácné neurologické onemocnění. Jedná se o autoimunitní poruchu, při níž dochází ke slabosti a potížím s koordinací, bez léčby může dojít až k invaliditě.
• Hereditární angioedém (HAE) je způsoben chybějícím nebo špatně fungujícím C1 – inhibitorem. Projevuje se otoky na různých částech těla, pokud k nim dojde například v oblasti krku, může dojít k ucpání dýchacích cest a udušení.
Díky dárcům krevní plazmy mohou pacienti trpící těmito nemocemi vést mnohem kvalitnější život a často jim užívání léků z plazmy život zachrání. Pro roční léčbu je však zapotřebí až přes 1000 odběrů. Každý dárce je tedy velmi potřebný. „Prvodárcem se může stát zdravý člověk od 18 do 60 let, pravidelní dárci mohou darovat až do 65 let. Podmínkou je váha nad 50 kilogramů a zdravotní pojištění uzavřené na území EU. Odběr trvá obvykle 45 až 60 minut a darovat lze v České republice každé dva týdny,“ doplnil informace o darování MUDr. Richard Král, ředitel plazmaferetických center Amber Plasma.
