Rozsáhlý výběr předmětů pochází ze sbírky Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, Západočeského muzea v Plzni a soukromé sbírky. Většina těchto vynikajících šperkařských prací nebyla dosud veřejnosti představena. Výstavě předcházel odborný výzkum sbírek, jehož výstupem byla stejnojmenná publikace vydaná Národním muzeem v roce 2022, která rovněž výstavu doprovází.
Jakou roli hrály šperky v životě lidí v průběhu historie? Kam až sahá touha lidí odlišit se, zaujmout, líbit se? A jakou roli v tomto procesu hrály šperky? Jaké plnily funkce? Lidé se odjakživa zdobili doslova od hlavy po paty. Šperky mívají i ve vzdálených regionech a zdánlivě odlišných světonázorových oblastech totožný význam v rovině praktické i symbolické. Ve způsobu zdobení se odráží individualita jednotlivce, jeho vkus, bohatství a společenský status. Výjimečné postavení významných jedinců podtrhovaly výjimečné šperky. Zdobili se ale všichni bez ohledu na limity vytvořené tradičním uspořádáním společnosti.
Řada ukázek pamatuje počátky obou muzejních sbírek a jsou spojeny významnými osobnostmi konce 19. a počátku 20. století, Vojtou Náprstkem (1826–1894) a jeho manželkou Josefou Náprstkovou (1838–1907). Inspirativní prostředí pražského domu U Halánků přitahovalo pozornost mnoha osobností, které zde nacházely zázemí, ale i podporu při svých cestách po světě. Z podnětu manželů Náprstkových pak sbíraly a nakupovaly předměty pro nově vznikající muzeum. Mezi nimi byly i šperky od spisovatele Julia Zeyera, od cestovatele Josefa Wünsche a Emanuela Faita, geologa Otokara Feistmantela, zakladatele indické sbírky, a jiných osobností. Postupně se tak do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur dostalo okolo tisíce šperků, které mají nesmírnou vypovídací hodnotu z hlediska etnologického, muzeologického, historického i uměnovědného. V kontaktu s Náprstkovými byl i první ředitel uměleckoprůmyslového muzea v Plni, Josef Škorpil (1856–1931). Také on při tvorbě sbírky muzea pořizoval předměty mimoevropského původu. Díky jeho sbírkotvorným aktivitám jsou v Plzni uloženy ukázky severoafrických šperků. Podařilo se mu však díky rozsáhlému sociálnímu kapitálu pořídit do sbírky řadu předmětů z Blízkého východu a zemí jihovýchodní Evropy.
Další předměty byly pořizovány postupně během 20. století a na výstavě jsou rovněž představeny vybrané ukázky soudobé tvorby. Třebaže v řadě oblastech tradiční výroba a podoba šperků zanikla, existují dílny, které stále udržují dlouholetou šperkařskou tradici.
Kurátoři výstavy: Mgr. Jindřich Mleziva (Západočeské muzeum v Plzni, p. o.), Mgr. Adriana Stříbrná (Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur)
Autoři výstavy: PhDr. Tereza Hejzlarová, Ph. D., Mgr. Jindřich Mleziva (Západočeské muzeum v Plzni, p. o.), PhDr. Dagmar Pospíšilová, CSc. (Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur) a Mgr. Adriana Stříbrná (Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur)
Doprovodný program k výstavě pro veřejnost:
Komentované prohlídky výstavy: Blízký východ a severní Afrika – šperky v záři slunce a půlměsíce
Čtvrtek 10. 10. od 16:00 / výstavní sál 2. Provází: Mgr. Adriana Stříbrná, kurátorka výstavy.
Neděle 20. 10. od 14:00 / výstavní sál 2. Provází: Mgr. Adriana Stříbrná, kurátorka výstavy, a Mgr. Jindřich Mleziva, kurátor výstavy,
Doprovodný program k výstavě pro školy:
Komentované prohlídky výstavy
Čtvrtek 10. 10. od 10:30 / výstavní sál 2. Je nutné se předem objednat. Provází: Mgr. Adriana Stříbrná, kurátorka výstavy.
Čtvrtek 24. 10. od 10:00 / výstavní sál 2. Je nutné se předem objednat. Provází: Mgr. Jindřich Mleziva, kurátor výstavy, Západočeské muzeum v Plzni
Přihlášky: Mgr. Markéta Sochorová, telefon 378 370 123, 778 429 480, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Muzeum je otevřeno úterý – neděle 10:00 – 18:00.
