„Jedná se o přestárlé lesní porosty, které měly být dle platného Lesního hospodářského plánu těženy již dříve, ale museli jsme upřednostnit kůrovcovou těžbu a těžbu způsobenou větrnou kalamitou. Některé porosty jsou 150 až 160 let staré, obvykle probíhá úmyslná obnovní těžba již v porostech, které jsou staré 90 až 120 let.,“ vysvětlil Ladislav Jára ze Správy veřejného statku města Plzně, který má lesní porosty na starosti.
Kácení probíhá jen za dne, a to pouze v pracovní dny. Návštěvníci by měli být ohleduplní, dodržovat pokyny lesníků a s ohledem na vlastní bezpečnost nevstupovat do míst, kde se aktuálně těží. To se týká návštěvníků lesa i těch, co půjdou či na kole pojedou po lesních cestách, které v polesí vedou. Za příznivých klimatických podmínek mohou práce skončit již počátkem března.
Stávající smrkové porosty má v budoucnu nahradit nový, hlavně listnatý les. Budoucí les budou převážně tvořit duby a buky, zbytek budou borovice a příměs dalších melioračních a zpevňujících dřevin. Díky menším pasekám, které nyní vzniknou, se les postupně obnoví a jeho druhová skladba bude lépe odolávat klimatickým změnám. Takzvaná obnovní těžba se v městských lesích provádí každoročně v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem, který je schvalován Krajským úřadem Plzeňského kraje na období 10 let.
