Zobrazení položek podle značky: lesy

Tři menší studánky na Rokycansku obnovili správci městských lesů ze Správy veřejného statku města Plzně. Město Plzeň totiž na Kokotsku vlastní rozsáhlejší lesní pozemky s rybníky, které jsou oblíbeným cílem turistů.

K ohleduplnosti a slušnému chování vyzývaí návštěvníky Správci městských lesů v Plzni. Ty jsou oblíbeným cílem obyvatel i návštěvníků města, ne všichni se v nich chovají tak, jak by měli.

Novou techniku pro odklízení dřeva a klestu z lesů pořídila za téměř 6 milionů korun Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP). Na speciální traktor s ochrannou klecí, radlicí na dřevo a vyvážecím vlekem s hydraulickou rukou získala dotaci ve výši téměř poloviny nákladů. Bude sloužit k odklízení dřeva z lesa zejména při kalamitních stavech, kdy je nutné odvézt jej co nejrychleji, ale i na místech, kde se kácí jen malé množství dřeva.

Kvůli napadení stromů kůrovcem jsou plzeňské městské lesy v současné době ve stavu kalamity. Odborníci tak očekávají, že množství pokácených smrků právě v důsledku napadení lýkožroutem smrkovým nebude nižší než v předchozích letech. Monitoring totiž ukázal velké počty zachycených jedinců.

Plzeň nabízí k prodeji palivové dřevo z městských lesů. Zájemci si ho mohou koupit buď pokácené a složené u lesních cest, rozřezané a naštípané na malé kusy v transportních klecích nebo si ho po domluvě s hajným mohou vytěžit sami, což je nejlevnější varianta.

V přestárlých lesních porostech městského lesa mezi Novou Hospodou a Valchou budou v únoru a v březnu lesníci těžit dřevo. Jde o několik menších lesních ploch sousedících s cestami, které využívají pěší a cyklisté nejen z okolních domů. Návštěvníci lesa by měli být ohleduplní, dodržovat pokyny lesníků a s ohledem na vlastní bezpečnost nevstupovat do míst, kde se aktuálně těží.

Přímo u vstupu do lesa i přes zákazové značky. Houbaři si s parkováním nelámou příliš hlavu a odstavují své vozy i tam, kde nemají. Způsobují tak problémy správcům plzeňských městských lesů. 

Poryvy větru, které v posledních dnech zasáhly i západní Čechy, poškodily v městských lesích asi osm tisíc stromů, které bude nutné pokácet. Nejvíce byly zasaženy lesy v lokalitě Nová Hospoda a Kokotské rybníky, kde Plzeň vlastní lesní pozemky. Město proto varuje, aby lidé za silného větru do lesa nechodili a na cestách byli obezřetní.

V jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Brdy  vrcholí boj s přemnoženým kůrovcem v lesích, kde je v plném proudu hlavní turistická sezona. Kromě lapáků a sítí pokračují ozdravovací těžby. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) žádají návštěvníky i místní o respektování situace, která souvisí se zvýšenou činností lesníků v Brdech. Letošní a příští rok je pro budoucnost brdské přírody klíčový, řekl ředitel Vojenských lesů a statků Petr Král. Nejvíce zatíženě komunikace osadili informačními tabulemi.

"Lesní cesty po skončení kalamitních těžeb obnovíme a zalesníme vzniklé holiny druhově pestrou výsadbou dřevin. Klíčové je však v těchto týdnech snížit takzvaný kalamitní základ v lesích, tedy početnost populace lýkožrouta smrkového v Brdech," uvedl Král. Boj lesníků se podle mluvčího Vojenských lesů Jana Sotony koncentruje z velké části do hlavní turistické sezóny od jara do srpna, kdy se lýkožrout smrkový rojí a napadá stromy.

"Víme, že situace, kdy máme v Brdech nasazeny veškeré dostupné prostředky, komplikuje rekreaci a omezuje návštěvníky i obyvatele přilehlých obcí. V současnosti je však pro Brdy strategickou prioritou zamezit množení kůrovce těžbou a sanací napadených stromů dříve, než z nich vylétne nová populace lýkožrouta a napadne další porosty," řekl výrobní náměstek firmy Ondřej Vybíral. Vojenské lesy a statky chtějí včas napadené stromy najít a zpracovat, a zabránit tak pyramidovému šíření. Z každého stromu se vyvine populace, která napadne dalších deset smrků.

VLS žádají návštěvníky, aby dbali bezpečnosti na cestách, kde se pohybuje technika a vozy s dřívím. Zvýšenými těžbami navíc může dojít k dočasnému poškození lesních komunikací, a to i těch, po nichž vedou turistické trasy.

Podle mluvčího někteří návštěvníci obviňují lesníky z toho, že těží zdravé stromy. Včasné sanační zásahy jsou totiž prováděny na napadených porostech, které ale zatím nejeví známky usychání a působí na první pohled vitálně, řekl. Podle vedoucího lesní výroby VLS Pavla Češky se napadení dá poznat jen podle malých drtinek na kůře kmene. "Řada návštěvníků je ale přesvědčená, že kůrovcový strom musí jevit známky usychání. U takových stromů už však nemá těžba z hlediska šíření kalamity účel, protože jej škůdce opustil. Jde jen o řešení důsledků a nebezpečí spojených s pádem suchých větví či kmenů," dodal.

ČTK

V posledních týdnech správci plzeňských městských lesů zaznamenali kvůli mimořádným protiepidemickým opatřením vyšší pohyb lidí ve všech městských rekreačních oblastech. S větším počtem návštěvníků je spojen mnohem větší nepořádek, hluk i neukázněné parkování. Množí se i případy vandalismu. Lesníci proto apelují na lidi, aby se k přírodě chovali šetrně a ohleduplně. Nabádají je, aby v lesích nezacházeli s ohněm, nepohazovali odpadky, neničili informační tabule a nevjížděli do lesních porostů autem.

Vyjedou na houby a auto nechají v zákazu vjezdu. Bezohledných řidičů, kteří u lesů parkují tak, jak se jim zachce, v tomto období každý rok přibývá. Policisté vyjížděli například do lesa u Líšné na Rokycansku, kde došlo k vulgárnímu napadání lesníka, který posádku auta upozornil na zákaz vjezdu.

Kůrovec komplikuje život lesníkům po celé republice a v posledních letech nabývá jeho řádění na intenzitě. Za oběť mu každoročně padnou miliony kubických metrů dříví, přičemž prognózy odborníků nejsou do budoucna zrovna příznivé. Plzeň se proto, skrze Správu informačních technologií města Plzně, rozhodla zapojit do boje proti kůrovci moderní technologie a nasadila bezpilotní letouny. Ty dokáží lesníkům pomoci při včasném odhalení tohoto úporného škůdce.