Výstavu Stavitelé města v letech 1914–1948 připravil spolek Pěstuj prostor ve spolupráci s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně a zároveň v návaznosti na odborně popularizační projekt Plzeňský architektonický manuál (PAM), který postupně mapuje architekturu a stavební kulturu města minulého století. Autoři v čele s kurátorem Petrem Klímou výstavu věnují několika desítkám zdejších stavitelů, kteří v době mezi první světovou válkou a únorovým převratem výrazně přispěli k rozvoji Plzně.
„Zdejší zedničtí mistři, stavitelé, stavební podnikatelé a projektanti kromě provádění veřejných, průmyslových a dalších staveb včetně infrastruktury naplňovali poptávku Plzeňanů po nájemním i vlastnickém bydlení. Realizace obytných budov, jejichž projekty většinou zpracovávali stavitelé sami, dobře reprezentují vyspělou stavební kulturu meziválečné éry,“ uvádí Petr Klíma. „V souvislosti s tím se v rámci výstavy snažíme vyzdvihnout autorský rozměr meziválečné stavitelské produkce a úroveň i intenzitu tehdejší stavebně podnikatelské činnosti. Na základě bádání ve zdejších archivech i terénního výzkumu prezentujeme na dvou desítkách panelů s téměř 200 současnými i historickými fotografiemi a ukázkami výkresů osudy i díla Karla Bubly, bratří Paškových, otce a syna Špalkových či Němcových, ale také tvorbu Karla Tomáška, Františka Měsíčka, Rudolfa Pěchoučka a dalších,“ dodává Klíma.
Druhou výstavu připravil spolek Pěstuj prostor se spřízněnou iniciativou Vizuální smog v Plzni. Cílem výstavy, která vznikla ve spolupráci se studenty zdejší Střední odborné školy obchodu, užitého umění a designu, je přiblížit divákovi všudypřítomný vizuální šum, který přispívá k roztříštěnosti veřejného prostoru. Studenti z „Nerudovky“ jsou autory prezentovaných snímků a zároveň se postarali i o grafické zpracování výstavy.
„Podobně jako přemíra reklamy ve veřejném prostoru vede k narušení vizuálního obrazu jeho rozpad na jednotlivé body. Vzniká vizuální šum, který vstřebáváme, aniž bychom si to uvědomovali. Výstava zdůrazňuje potřebu být ve městě obklopen kultivovaným veřejným prostorem, který neztrácí svoji sociálně kulturní funkci, podobu a symbolický význam pod vrstvami reklamních sdělení a nekoncepčních „pangejtových“ řešení,“ říká kurátorka výstavy Ivona Kovářová. „Stejně jako loňskou výstavou v Šafaříkových sadech chceme i touto výstavou dát najevo, že nám není „šumák“, jak veřejný prostor v Plzni vypadá,“ doplňuje Kovářová.
Součástí výstavy bude i doprovodný program – například prezentace iniciativy grafický odpad Filipa Bitnara a Filipa Čapského, kteří v Plzni představí ty největší grafické „lahůdky“, které jsou ve veřejném prostoru k vidění. Výstava potrvá do 16. prosince 2022.
