Amatérské. Přesně tímto slovem označují starostové dvou plzeňských obvodů realizace některých projektů spolku Pěstuj prostor. Podle nich kazí původní dobrý záměr a nápad samotné provedení. Spolek se však hájí tím, že vše bylo provedeno podle domluvy.
Na začátku je skvělý nápad, následuje už horší realizace a v závěru projekt končí neschopností se o něj starat. Takové zkušenosti mají plzeňští starostové s výtvory spolku Pěstuj prostor. "Pěstuj prostor má výborné nápady, někdy fakt skvělé a je úžasné, co je napadne. Bohužel samotné provedení potom někdy pokulhává. Potřebovali by někoho, kdo by ty nápady dotáhl do konce," podotkla starostka ÚMO Plzeň 1 Helena Řežábová. A sama uvedla příklad. Prvnímu městskému obvodu nabídl spolek vylepšení prostoru před 4. základní školou. Vznikly tu dvě instalace z palet v podobě hada a prkenného mola. "Šlo o jakousi prolézačku. Na fontáně byla prkna, lámaly se a v zimě to hodně klouzalo. Předškolí u základní školy bylo skoro zničené," uvedla Řežábová. Aby se školáci nezranili, musel obvod instalaci odstranit a upravit prostor ve vlastní režii.
S dalším nápadem přišel spolek v místě U prameniště na Roudné, kam instaloval pomník sochaře Kurta Gebauera. "Pomník vybudovali, byl krásný. Předali ho městu a nám zbylo jen něco, o co se máte sami starat. To je zádrhel na celé té spolupráci," vysvětlila Řežábová.
Aby o daný prostor začalo pečovat město, je prý cílem spolku. To má ale objektů, o které se musí starat už teď víc než dost. Stejné zkušenosti mají i v centrálním plzeňském obvodě. Aby o daný prostor začalo pečovat město, je prý cílem spolku. To má ale objektů, o které se musí starat už teď víc než dost. Stejné zkušenosti mají i v centrálním plzeňském obvodě. "Co se týká těch návrhů, tak ty jsou někdy velice vkusné, krásné, je tam počáteční obrovské nadšení, nicméně pokulhává ta realizace, kdy třeba použité prvky, chybějící certifikace a podobně, způsobují následné problémy," přiznal i starosta ÚMO Plzeň 3 David Procházka.
Jako například v prostoru před základní školou ve Skvrňanech, kde se spolek rozhodl proměnit podchod. I tam chyběla prvkům potřebná certifikace.
"Pak dochází k tomu, že jsou realizace demontovány a musím říct, že ne vždy je ten prostor uveden do původního stavu, což nás mrzí a samozřejmě potom polevuje to nadšení s takovými spolky spolupracovat," dodal. Po vylepšení totiž zůstaly na místě jen nevzhledné červené skvrny.
Podle předsedy spolku Marka Siváka je ale všechno jinak. Podchod prý upravili na podnět školy, děti se totiž temným a neuklizeným podchodem bály chodit a raději přebíhaly vozovku. Na úpravách se podíleli i sami školáci. "To místo se proměnilo v něco jiného, dostalo i další funkci, pro žáky tam vznikla něco jako klubovna. Prostě příjemné místo. Najednou přestali přebíhat silnici, začali chodit podchodem. Od samého začátku bylo v plánu, že to bude dočasné," nesouhlasí Sivák. Obvod měl podchod sám zrekonstruovat. "Dohoda zněla tak, že barvy na chodníku zůstanou a odstraňovat je nemusí," uzavřel Sivák.