Podle mluvčího plzeňské zoo Martina Vobruby samice mládě pečlivě schovává a v prvních týdnech zůstává skryto v dutinách vyplněných substrátem, i když je samička bezproblémová a kontaktní, je zároveň velmi citlivá na vyrušování v době odchovu, je tak velmi těžké mládě najít a určit přesnou dobu porodu je téměř nemožné. "V prosinci měli ošetřovatelé štěstí, když samice využila dutinu, do které bylo možné nahlédnout, viděli mládě a potvrdili narození malého pásovce. O pár dnů později jsme v příhodném okamžiku mládě zkontrolovali," podotkl Vobruba.
Pohlaví zatím plzeňská zoo určit nedokázala. "Mláďata a stejně tak dospělí pásovci kulovití se dokáží stočit do dokonalé koule, která nejde rozevřít bez použití síly, ale k tomuto kroku nehodláme nikdy přistupovat, stačí pár týdnů opatrné manipulace a pásovci si uvyknou na kontakt, jejich obranný mechanismus pak není tak křečovitý a určení pohlaví bude možné," uvedl Vobruba.
Plzeňská zoo chová pásovce kulovité (od roku 2010) a štětinaté (od roku 2002), v 60. letech měla i pásovce devítipásé; návštěvníci se s nimi setkají v Tropickém pavilonu Z (kde pásovci včetně aktuálního mláděte obývají společnou expozici s tamaríny žlutorukými), tak v amazonském pavilonu z roku 2014, kde žijí i další zástupci savců jihoamerického deštěného pralesa - drápkaté opice, chvostani, mirikiny, kuandu, kynkažu nebo paky nížinné.
