Úložiště by mohlo být také v lokalitě Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku nebo Hrádek na Jihlavsku. Výběr by měl být potvrzen do roku 2030. "Proti tomuto materiálu, který šel do vlády, jsme protestovali už v červnu. Vymyslely to SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů), potažmo MPO (ministerstvo průmyslu a obchodu) a teď si to nechaly posvětit," řekl Klásek.
Nejvíc ho mrzí, že ministr Karel Havlíček (za ANO) podle něj nesplnil sliby z loňského léta, kdy deklaroval, že nejdříve bude speciální zákon o zapojení obcí a zajištění jejich práv a pak že se začne s obcemi jednat. "Nestalo se ani jedno. Byly to cílené manipulace s veřejností, celou dobu to není o žádném dialogu a dobrovolnosti. Vymysleli nějaký expertní panel, do něhož nominovali svoje lidi," uvedl. Obce podle Kláska platily právníky, kteří pomáhali se zákonem, ale jejich připomínky nebyly vůbec akceptovány a stát postupuje "pouze nátlakově".
Chystané úložiště je zbytečné utrácení peněz, ať státních nebo z jaderného účtu, jiná varianta se nehledá, řekl Klásek. Lidé z obcí z Pošumaví včetně města Horažďovice půjdou 9. ledna už na 18. protestní pochod, který povede všemi dotčenými místy. Podle Kláska bude nutné protesty zesílit. "Pokud se teď budou rozšiřovat Dukovany, tak budou ještě větší nároky na plochu úložiště a tlaky na jeho výstavbu," podotkl s poukazem na chystané rozšíření dukovanské jaderné elektrárny.
Ředitel SÚRAO Jan Prachař dnes uvedl, že obcím bude nabídnuto zřízení speciálních pracovních skupin. "Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o pracích," dodal. Proti plánování úložiště dlouhodobě protestuje Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje desítky obcí, měst a spolků z celé ČR. Klásek byl jejím prvním mluvčím.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
čtk
