Zobrazení položek podle značky: úložiště jaderného odpadu

Obyvatelé z okolí, ale i lidé z nedalekého Německa podpořili v sobotu v Maňovicích na Klatovsku odmítavý postoj obcí k možnosti vzniku hlubinného jaderného úložiště v lokalitě Březový potok. Asi stovka lidí vyšla odpoledne na protestní pochod z Pačejova do Maňovic, kde byl připravený program pro celou rodinu a panelová diskuze na téma jaderného úložiště. Akce uzavřel koncert skupiny Zrní.

Na pochod Memoriál Miloslava Šimka se do Maňovic vydaly odpoledne desítky lidí z Čech, ale i sympatizanti protestního hnutí z Německa. Nesli s sebou transparenty nebo placky. Na pochod vyrazily i celé rodiny.

Podle Edvarda Sequense z občanského sdružení Calla se snahy odpůrců vybudování úložiště měly zaměřit zejména na to, znovu otevřít celkovou energetickou koncepci státu o nakládání s radioaktivním odpadem a získat čas na nalezení nových řešení. Problém vzniku hlubinných úložišť by se tak mohl odsunout do konce století. "Do té doby by se mohly nalézt cesty dalšího využití tohoto odpadu nebo alespoň nové technologie skladování, které jsou dnes už z minulého století,"  je přesvědčen Sequens.

Další snahou je změna legislativy, která by umožnila větší zapojení obcí a samospráv obecně do rozhodování o umístění případného úložiště. Odpůrcům zejména vadí malá komunikace a nemožnost odborné oponentury výstupů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na řešení problému radioaktivního odpadu by přitom, podle Serquense, neměly pracovat jednotlivé státy samostatně, ale hledat i společná řešení, protože stejné problémy se týkají více zemí.

Koncert pro Česko bez úložiště jaderného odpadu byl od začátku pandemie koronaviru největší protestní akci v oblasti Březový potok. Ta patří mezi čtyři lokality, které vytipovala jako nejpravděpodobnější SÚRAO na základě usnesení vlády z roku 2018. Podle SÚRAO lokalita nabízí velký rozměr potenciálně vhodného horninového bloku nebo malou rychlost proudění podzemní vody.

Proti stavbě úložiště jsou ale jak obce, které leží v okolí Březového potoka, tak i Plzeňský kraj, jehož zastupitelé se také letos v dubnu usnesli, že kraj nesouhlasí s umístěním hlubinného úložiště jaderného odpadu na území Plzeňského kraje a žádá ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zastavilo veškeré kroky směřující k umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v lokalitě Březový potok.

Proti úložišti vystupují zejména obyvatelé, kteří v lokalitě žijí. Argumentují například tím, že má jít celosvětově o první zařízení svého druhu a vyhořelé palivo se zatím skladuje v meziskladech přímo v areálech jednotlivých jaderných elektráren, kde odpadá bezpečnostní riziko spojené s transportem. Místo hledání úložiště, které by skladovalo jaderný odpad na dobu možná stovek až tisíc let by se podle protestujících měly státy zaměřit spíše na podporu vědeckého výzkumu, jenž směřuje k dalšímu potenciálnímu využití a bezpečnému zpracování jaderného odpadu.

Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu má být zařízením, v němž se má skladovat odpad z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť. Má být umístěno zhruba 500 metrů pod zemským povrchem, se zahájením provozu od roku 2065.

ČTK

Obce z Pošumaví ostře nesouhlasí s rozhodnutím vlády, podle kterého může v Březovém potoku na Klatovsku vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Obec je jednou ze čtyř vytipovaných lokalit, kde se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finálního a záložního místa pro úložiště. Obce zesílí protesty, řekl Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok, který je jedním z hlavních organizátorů 17 let trvajících protestů.