"Bylo to takové nahoru dolů. Určité období se nám dařilo, pak zase ne. A konec základní části nám totálně nevyšel. V předkole ale kluci dokázali zabrat a sérii odehráli velmi slušně. Bohužel, na postup to nestačilo," ohlíží se šestapadesátiletý Kořínek, který jako hráč získal s Plzní stříbro (1999) a bronz (2000). Záhy po sezoně také klubový šéf Martin Straka potvrdil, že Kořínek s Bombicem budou na střídačce pokračovat i v příští sezoně.
Potěšilo vás, že Plzeň povedete i v příští sezoně?
Je to výzva. Čeká nás spousta práce a doufáme, že další sezona bude mít lepší konec. Moc si důvěry od Martina vážíme. Nás všechny spojuje i to, že nechceme prohrávat. A i když se nedaří, tým musí žít. Musí z něj čišet touha další zápas ubojovat, urvat. To je krédo, s nímž půjdeme do další sezony.
Dlouho jste působil u mládežnických výběrů Škody. Co vám přinesla první extraligová zkušenost?
Skočili jsme do toho s Frantou Bombicem po dvou porážkách rovnýma nohama. Prohrály se pak i další dva zápasy, nicméně se silnými soupeři, Pardubicemi a Třincem. Snažili jsme se mužstvo co nejdříve poznat, sžít se s hráči a obrátit to všechno k lepšímu. Což se nám, myslím, postupně nějak dařilo.
Generální manažer Martin Straka se stal zároveň členem realizačního týmu a stál s vámi na střídačce. Fungovalo to bez potíží?
Hned ve chvíli, kdy nás Martin oslovil a my nabídku přijali, stáli jsme o to, aby s námi šel na střídačku a pomohl nám. Je dobré vidět všechno od ledu, pohled z tribuny bývá ošidný. Martin je víc živelný, emotivní. Ale když vybuchne, zase se rychle uklidní. Vždycky dělá naprosté maximum, aby týmu pomohl.
Jak jste prožíval závěr základní části, kdy se tým z horních pater tabulky postupně propadal níž a níž?
Prohrát devětkrát za sebou není vůbec nic příjemného. V některých zápasech jsme podali velmi dobrý výkon, třeba i proti silným soupeřům jako Třinec, ale stejně jsme to výsledkově nezvládli. Často to bylo vyrovnané, ale chyběly nám góly a body jsme nezískali. S každou další porážkou padal tým níž a ta deka na konci byla hodně těžká.
Nezvládli jste ani vstup do předkola v Liberci, ale od druhého zápasu se vše zlomilo. Čím si to vysvětlujete?
Bylo to hlavně o hráčích, oni našli cestu. My trenéři už jsme toho v tu chvíli moc udělat nemohli, jen kluky povzbuzovali. Už v závěru prvního duelu se hra zlepšila, tým si začal víc věřit a od druhého utkání série odváděl skvělou práci. Chyběl malý kousek, abychom postoupili do čtvrtfinále.
Teď už se tvoří tým na příští sezonu. Veřejnosti zatím ještě posily nejsou známy, ale někteří hráči už jsou dojednaní. Věříte, že příští sezonu bude Plzeň silnější?
Víme, jaké typy hráčů potřebujeme, nějaký čas se o tom samozřejmě bavíme a vždy jde o kolektivní práci nás trenérů s Martinem Strakou a sportovním manažerem Tomášem Vlasákem. Některé příchody už jsou jasné, na dalších se stále pracuje. Když vše vyjde podle našich představ, nemuselo by to být špatné.
Co hráči ze zahraničí? V extralize se razí buď cesta zámořských postil, v posledních letech je v trendu i severská cesta - hráči ze Švédska, Finska. Která je lepší?
To takhle nejde říci. Ideální je mít většinu týmu složenou z domácích hokejistů. Ale cizinci vždy přinesou nový drajv, jiný styl. Je dobré to trošku namíchat. I my hledáme v zahraničí, tři čtyři hráče bychom klidně přivítali.
