Zobrazení položek podle značky: Plavání

Před dvěma ley absolvovala operaci srdce, loni dočasně částečně oslepla, psychicky si sáhla na dno a zvažovala, jestli s plaváním neskončí. Ale poslední rok je pro Kristýnu Horskou velkým zadostiučiněním. Na konci loňského roku vybojovala na mistrovství Evropy v rumunské Otopeni bronzovou medaili na 200 metrů prsa a letos v červnu se ve své nejsilnější disciplíně stala na dalším kontinentálním šampionátu v Bělehradě evropskou šampionkou. A navíc se časem 2:23,60 min. kvalifikovala na nadcházející olympijské hry v Paříži, čímž si splnila další životní sen.

V pražských ulicích už jezdí tramvaj, na které je vyobrazený. „Stejný bazén, stejné plavky, stejná vášeň. Jediný rozdíl je, že soupeře nikdy neuvidím,“ tak zní heslo, které je u fotografie na tramvajové soupravě napsané. Nevidomý plavec David Kratochvíl je úřadujícím mistrem světa na 400 metrů volný způsob, pětinásobný medailista z nedávného mistrovství Evropy na Madeiře. A také jedna z hlavních českých nadějí na zlato na letošní paralympiádě v Paříži, která se koná od 28. srpna do 8. září.

V Estonském Tallinu se uskutečnilo 14. mistrovství světa v zimním plavání a zúčastnila se ho členka PK Slavia VŠ Plzeň a vedoucí plavčíků Bazénu Slovany Lenka Šlehoverová. Ta vybojovala celkem tři medaile.

Jan Foltýn a Sofie Nezvalová ovládli hlavní kategorie mužů a žen jubilejního 70. ročníku prsařského trojboje na 50, 100 a 200 metrů, tzv. Košařova memoriálu. Celkem bylo do závodů přihlášeno 97 žen a 74 mužů ze 16 plaveckých klubů.

Loni zářil na Olympiádě dětí a mládeže, letos už se prosadil v mezinárodní konkurenci. Jan Foltýn, patnáctiletý závodník Plavecké akademie Zbůch, vybojoval na Evropském olympijském festivalu mládeže ve slovinském Mariboru bronzovou medaili v disciplíně 50 metrů volný způsob. Navíc dohmátl v čase 23.09 sekundy, čímž zaostal o pouhé tři setiny za českým juniorským rekordem.

Ve třech individuálních závodech startovala plavkyně Slavie VŠ Plzeň Kristýna Horská na prosincovém mistrovství světa v krátkém bazénu v Austrálii. Čekala lepší časy i umístění, do semifinále se v Melbourne probojovala jen v závodě na 200 metrů prsa. Ale chuť si spravila ve štafetě na 4x50 metrů, v němž českému ženskému kvartetu pomohla k postupu až do elitní finálové osmičky.

Poprvé v kariéře se ve Světovém poháru protlačil na stupně vítězů. A na přelomu října a listopadu se to Ondřeji Gemovovi, plavci plzeňské Slavie VŠ, povedlo hned dvakrát! Nejprve se blýskl v kanadském Torontu třetím místem na trati 800 metrů volným způsobem, o pár dnů později tenhle výsledek ještě vylepšil. V bazénu v americkém Minneapolisu bral na kraulařské patnáctistovce dokonce stříbro. Navíc o plných dvacet vteřin vylepšil svůj osobní rekord a splnil A-limit pro účast na mistrovství světa.

Světový rekord amerických plavců zapsaný v Guinnessově knize světových rekordů, překonala skupina 19 plavců z plavecké školy Jiřího Řezáče. Vzdálenost 1 000 kilometrů plavci v bazénu SK Radbuza Plzeň zdolali za 13 dnů, 19 hodin a 48 minut.

Celkem 19 plavců ve věku od 12 let z Rokycan a z Plzně se pokouší o zápis do světové Guinessovy knihy rekordů. Skupina plaveckých specialistů pod vedením Jiřího Řezáče se pokouší překonat zatím nejdelší výkon z USA, který činí 950 kilometrů. Pokus začal sobotu 9. července v plzeňském bazénu SK Radbuza Plzeň.

V bazénu na Slovanech v Plzni se letos poprvé konalo mistrovství České republiky v para plavání. Na jeho pořádání se významně podílela firma Eurosoftware, která podporuje nejen para plavání, ale i konkrétní handicapované sportovce.

Na konci června vyrazila na mistrovství světa do Budapešti. Ovšem s velkými ambicemi si hlavu příliš nezatěžovala. Jen necelé dva měsíce předtím totiž plavkyně Slavie VŠ Plzeň Kristýna Horská zažila daleko náročnější životní situace. Nečekaně musela kvůli arytmii podstoupit operaci srdce.Na konci června vyrazila na mistrovství světa do Budapešti. Ovšem s velkými ambicemi si hlavu příliš nezatěžovala. Jen necelé dva měsíce předtím totiž plavkyně Slavie VŠ Plzeň Kristýna Horská zažila daleko náročnější životní situace. Nečekaně musela kvůli arytmii podstoupit operaci srdce.

Tři disciplíny, tři finálové účasti. A pouhých dvacet setin sekundy od bronzové medaile! Plavkyně Slavie VŠ Plzeň Kristýna Horská má za sebou povedené mistrovství Evropy v krátkém bazénu, které se na začátku listopadu konalo v ruské Kazani. Čtyřiadvacetiletá rodačka z Prahy a svěřenkyně trenérky Petry Škábové, která posílila plzeňský klub v minulém roce, si tak po startu na olympijských hrách v Tokiu užila další vrchol této sezony. „Samozřejmě mě mrzelo, že mi medaile na prsařské dvoustovce unikla o dvě desetiny, ale pořád je to můj zatím nejlepší výsledek, takže nemohu být nespokojená,“ hodnotila Horská evropský šampionát. Ale vezměme to pěkně popořádku. Plavkyně Slavie VŠ se postupně představila na tratích 400 metrů polohový závod, 200 metrů prsa a 200 metrů polohový závod.

Říká se, že trpělivost hory přenáší a v případě plavce Jana Šefla to platí minimálně dvojnásob. Ke startu na olympijských hrách v Pekingu 2008, Londýna 2012 i Rio de Janeira 2018 mu vždy chyběl jen maličký kousek. Ale i když plzeňský rodák a dlouholetá opora místního PK Slavia VŠ překročil v kolonce věku třicítku, zabojoval a na čtvrtý pokus se na vrcholný sportovní svátek pod pěti kruhy kvalifikoval na trati 100 metrů motýlek. A protože měl za sebou i krutou zkušenost z dopingové aféry poté, co mu na večírku kamarád nasypal do pití trochu kokainu, zocelený si užil olympiádu o to víc.

"Od chvíle nástupu do letadla směr Tokio, až po vystoupení v Praze po návratu jsem zažíval jedny z nejkrásnějších chvil svého života," svěřil se Jan Šefl, který se loni přestěhoval do Ústí nad Labem a hájí barvy tamější Ústecké akademie plaveckých sportů. V Japonsku na stometrové motýlkářské trati předvedl v rozplavbě čas 52,52. Semifinále mu uniklo, celkově obsadil 37. místo.

Tolik vás atmosféra olympiády pohltila?
Šlo to postupně. Byť jsem zaplaval limit na konci dubna, tak na mě nikterak olympijská nálada nedopadala. Nic zásadního se vlastně neměnilo. Až do doby, kdy jsem nafasoval olympijské věci. Teprve tam jsem si uvědomil, že fakt jedu.

Co vás v Tokiu nejvíce nadchlo?
Nemohu vypíchnout jeden nebo dva zážitky. Prožil jsem nádherné chvíle. Tomu pocitu samozřejmě pomáhal fakt, že jsem se v reprezentačním a vlastně i v celém olympijském týmu cítil jako doma. Cítil jsem, že jsem součástí výjimečné akce s výjimečnými lidmi.

Je vám 31 let, máte za sebou celou řadu evropských a světových šampionátů. Jaké bylo sledovat největší světová esa v Japonsku?
Po plavecké stránce bylo bezesporu úžasné sledovat jízdu Barušky Seemanové na 200 metrů kraul. Jsem nesmírně rád, že jsem po dlouhé době viděl sebevědomého českého plavce, jak se s odvahou pouští do soubojů s největšími hvězdami. Tokio ukázalo plaveckému světu nové obličeje, nové plavecké techniky. Stávající světoví plavci typu Peaty, Dressel sice vyhrávali, ale ostatní borci jim těžce šlapali na paty a v následujících letech to budou mít chlapci setsakra obtížné. Naopak mi bylo líto pozorovat vyždímanou a utrápenou Katinku Hosszú. Nikdo výrazně nedominoval. Ale obecně platí, že startovní pole se smrskává a přicházejí mladé pušky.

Olympijské hry nabízejí setkání se sportovci z jiných odvětví. Měl jste možnost fandit a popovídat si s největšími českými hvězdami?
Po společenské stránce mě strašně bavilo být součástí oslav prvních dvou zlatých medailí, pozorovat lídrovské schopnosti Tomáše Satoranského, skromnost Petry Kvitové. Mám asi více zážitků a poznatků než na jedno povídání. Každý den byl něčím výjimečný, zapsal se do dějin buď českého, nebo světového sportu. S velkou nadsázkou teď říkám, že jsem možná rád, že jsem nezažil předchozí olympijské hry. Nesrovnávám a nemohu být tedy ani zklamaný, že jsme nemohli tam anebo onam, fandit kolegům přímo na sportovištích. I v této covidem osekané formě to byly naprosto skvělé a neobyčejné hry.

Tokyo letos nehostí jen letní olympijské hry, ale také paralympiádu. Ta vypukne už zítra 24. srpna, a i na ní zamíří řada českých sportovců bojovat o medaile. Držet palce jim bude účastnice paralympijských her v Londýně Nicole Fryčová, která se na nejprestižnější závody pro hendikepované sportovce připravovala v plzeňském bazénu na Slovanech.

Cítí obrovské zadostiučinění. Když dostal dopingový trest za kokain, zdálo se, že se mu zhroutil sportovní svět. Ale vyhrabal se ze dna zpět na vrchol a teď si užívá ohromnou satisfakci. Na čtvrtý pokus se plzeňský plavec Jan Šefl probojoval na olympijské hry. Co nevyšlo v letech 2008, 2012 a 2016, se mu povedlo nyní, ve třiceti letech.Cítí obrovské zadostiučinění. Když dostal dopingový trest za kokain, zdálo se, že se mu zhroutil sportovní svět. Ale vyhrabal se ze dna zpět na vrchol a teď si užívá ohromnou satisfakci. Na čtvrtý pokus se plzeňský plavec Jan Šefl probojoval na olympijské hry. Co nevyšlo v letech 2008, 2012 a 2016, se mu povedlo nyní, ve třiceti letech.

Na konci dubna ve slovenském Šamoríně splnil na trati sto metrů motýlek limit pro olympijské Tokio, čas 51,89 vteřin je zároveň českým rekordem.„Byly dvě varianty, jak limitu docílit. Buď ukrajovat náš čas o setinky a desetinky, anebo ulítnout. Druhá možnost byla méně pravděpodobná a svým způsobem vlastně i nudná,“ popisoval Jan Šefl, který loni na podzim přestoupil po dlouhých letech v mateřské Slávii VŠ Plzeň do Ústecké akademie plaveckých sportů.

Jak jste tedy s trenérem Janem Kreníkem systematicky posouvali vaše hranice?
Jednotlivé části závodu jsme mockrát nacvičovali. Situací, kdy jsem vzteky házel s věcmi, bylo mnoho. Po překonáni těchto strastí jsem získal ve své trati absolutní jistotu. Nic to nemění na tom, že i v novém českém rekordu vidím nedostatky. Kdysi mi jeden trenér řekl, že dokud není sportovec olympijským vítězem, nemůže být plně uspokojen.

Cítíte zadostiučinění po všem, čím jste si v minulých letech prošel?
Znamená to pro mě pohádku a puzzle dvou kluků, kteří si na podzim 2017 dali smělý, ale náročný úkol. Nebyla by to ovšem pohádka s hezkým koncem, nebýt ošklivého draka, čímž myslím rozhodčí komisi Českého olympijského výboru.

Abychom vše připomněli. Kvůli stopovému množství kokainu v těle, kdy vám drogu přimíchal kamarád do pití, jste dostal trest, 19 měsíců se nesměl pohybovat v profesionálním plaveckém prostředí. Plavecký svaz vaše vysvětlení uznal, ale právě komise ČOV nikoliv.
Budu dál parafrázovat. Drakův oheň a drápy byly silnější než naše pozemské schopnosti a dodnes jsem drakovi neodpustil. V cestě nám i potom stálo několik poměrně vysoce postavených překážek. Za limitem se schovává mnoho zklamání a významných životních rozhodnutí. Návrat a první závody, tedy mistrovství republiky 2019, nevraživé prostředí na českých bazénech. Nenáviděl jsem to! Do toho všeho přišel covid, navíc odchod z práce.Což rodiče těžce nesli. A po více než dvaceti letech jsem klubově opustil Plzeň a šel do Ústí. Další puzzle: všechno do sebe zapadá. Jsem ve věku, kdy se výkon jen tak nezjeví. Musíme brát v potaz trénink ve vodě, na suchu, regeneraci, jídlo… A hlavně mít chuť a energii každý kousek skládanky podstoupit.

V čem je kouzlo trenéra Kreníka, který se mimo jiné intenzivně zabývá analýzami plavecké techniky?
Než jsme s Honzou šli do spolupráce, můj osobní rekord na 100 metrů motýlek byl 52,65 vteřiny z léta 2017. Moc dobře jsme si uvědomovali, že budeme-li si chtít vybojovat místo na olympiádě, bude třeba přeplavat Rubáčkův český rekord z Říma 2009. Byli jsme od limitu 0,7 sekundy, což se možná zdá málo, ale na 100 metrech je to vlastně dost. Jednotlivé závody jsme natáčeli a rozebírali. Hledali jsme chyby a s každým následujícím se je snažili ovlivnit nebo nejlépe odstranit.

A to se vám povedlo..
Věřím, že se vrátím na nějakou úroveň a skončím jednou důstojně. Ne jako nějaký dopingový hříšník.

Z důvodu ochrany zdraví seniorů a s ohledem na platná vládní nařízení se rozhodl pořádající Odbor sportu, Smart Cities a podpory podnikání Magistrátu města Plzně neuskutečnit již tradiční plaveckou výzvu pro seniory v Plzni.