„Je to můj největší úspěch,“ radoval se Jan Foltýn, který si v Mariboru zaplaval také finále kraulové stovky. Výrazně si vylepšil osobní rekord a v čase 50,82 dohmátl jako šestý. Skvělou formu potvrdil i v dalších závodech na 200 metrů polohový závod a 100 metrů prsa, kde opět zlepšil svá maxima. A to je juniorem teprve první rok!
Jak se vyvíjel ten pro vás nejúspěšnější závod na 50 metrů volný způsob?
Rozplavby, semifinále i finále se plavaly v jeden den. Dařilo se mi, s každým dalším startem jsem se zlepšoval, až z toho byl ve finále čas 23,09.
Věřil jste, že to bude stačit na medaili?
Získat medaili byl od začátku můj jediný cíl. Věděl jsem, že budu muset zlepšit osobní rekord, a to se mi povedlo. Cením si hodně i toho, že soupeři byli o rok starší. Plavalo se mi oprabdu dobře, všechny tři padesátky sedly.
Pro české plavání jste na mládežnickém festivalu vybojoval medaili po čtyřech letech. A zároveň vám scházely pouhé dvě setiny k překonání českého juniorského rekordu Ondřeje Slavíka z letošního roku. Mrzí vás, že jste tuhle metu nezlomil?
Já věřím, že ten rekord dlouho nevydrží, nějak to s trenérem uděláme. (smích) Pro mě je výhodou, že v juniorské kategorii mám před sebou ještě další tři roky. Tak snad se mi povede rekord překonat.
Loni jste zářil na Olympiádě dětí a mládeže v Olomouckém kraji. Tam jste každý individuální start proměnil ve vítězství, získal šest zlatých medailí. Jak na to vzpomínáte?
No jo, někdo mi říkal, že jsem jako legendární Michael Phelps. Co závod, to zlastá medaile. (úsměv) Bylo to skvělé, jsem za to moc rád. Ale bez trenérů a podpory rodiny by se mi nic takového nepodařilo. To platí i o bronzu z Mariboru.
Který z plaveckých stylů je vám vlastně nejbližší?
Zatím se nespecializujeme s trenérem na jeden styl. Ale brzy to nastane. Pokud chci stíhat soupeře, budu se muset zaměřit na jeden. A nejvíc mi asi sedí kraulařská stovka.
Je vám patnáct let. Jaké sny a plány máte do budoucna?
Pořád se zlepšovat a posouvat. Chci se dostat na olympijské hry do Paříže nebo do Los Angeles.
