Zobrazení položek podle značky: Město Plzeň

Nalézt řešení, která pomohou zlepšit situaci lidí bez domova a veřejnost je bude akceptovat, má pomoci dosud nejrozsáhlejší studie v České republice věnovanou bezdomovectví, kterou si nechala zpracovat Plzeň. Zapojilo se do ní 300 lidí bez domova, ale i široká veřejnost. S výsledky studie nyní bude město pracovat, připravuje řadu opatření, jež mají pomoci řešit situaci osob bez domova.

Už jen poslední dny chybí k tomu, aby byla dokončena výstavba nové lávky nad silnicí v ulici U Seřadiště v Koterově. Ta vzniká v rámci velké železniční stavby, kterou provádí Správa železnic. Určena bude pro pěší a cyklisty, ti nově nebudou muset chodit přes frekventovanou silnici.

Především jednodušší a pohodlnější pohyb mezi pavilony a nový multifunkční sál přinesla Domovu pro osoby se zdravotním postižením Nováček v Plzni dokončená rekonstrukce za 25 milionů korun. 

Plzeň promine kvůli pandemii koronaviru 67 subjektům část nájemného ve svých prostorách. Celková částka činí 2,8 milionu korun. Město odpustilo nájem 17 neziskovým spolkům a 36 podnikatelům, kteří sídlí v městských prostorách.

Vyzkoušet si jízdu v elektromobilu, který absolvoval cestu napříč Evropou, mohou lidé v neděli 19. září v rámci akce s názvem „Plzeň žije elektromobily“, kterou připravilo město Plzeň ve spolupráci s dalšími subjekty. Na nádvoří Plzeňského pivovaru se představí od 16 do 19 hodin dvě desítky elektromobilů ze spanilé jízdy napříč Evropou Wave Trophy, vystaven bude i jeden z prvních sériově vyráběných elektrovozů z roku 1994 značky Peugeot.

Loděnice, v níž na svou úspěšnou sportovní kariéru nastoupil deblkajakář Radek Šlouf, bronzový medailista z letošní olympiády v Tokiu, získá od města Plzně částku 2,16 milionu korun na rekonstrukci. Rozhodli o tom v pondělí 13. září zastupitelé města Plzně.

Zastupitelé Plzně souhlasili na svém pondělním jednání většinou hlasů s prodejem městských pozemků na okraji oblíbeného Borského parku developerovi Romanu Kreuzigerovi staršímu. Bývalý cyklokrosový závodník chce u konečné trolejbusové linky 16, u bývalého sběrného dvora, postavit bytový dům s 52 byty. Proti záměru vystupují místní lidé, na zastupitelstvu se proti prodeji postavila zejména opozice.

Rozsáhlou dlouholetou obnovou projde postupně část chráněné památné aleje Kilometrovka v Plzni. Zásah je nutný, protože více než 130 let staré aleji, která je významným krajinářským prvkem, hrozí rozpad. Řada stromů v aleji vedoucí údolní nivou Mže od Kalikovského mlýna k Lochotínskému parku u zoologické zahrady je ve špatném stavu. 

Dalších dvacet kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě je teď takových kamenů 77. Kromě 15 kamenů připomínajících židovské oběti holokaustu se město k mezinárodnímu projektu tentokrát poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku.

„Když jsme v roce 2012 s tímto projektem v Plzni začínali, instalovali jsme opravdu jen několik málo kamenů, neboť šlo o akci v Plzni zcela neznámou a v tehdejší době také organizačně obtížně zajistitelnou. Byl jsem ale velmi odhodlán Stolpersteine do našeho města přinést a instalovat pamětní kameny do chodníků především před domy, v nichž oběti holocaustu žily před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. Jedna věc je totiž číst si o těchto událostech v učebnicích, ale věc druhá je spojit si konkrétní oběť, jméno, osobu se skutečným místem, kde člověk před deportací žil. Vzpomeňme proto na všechny ty, kteří byli součástí města Plzně a byli našimi spoluobčany, i když je to už téměř 80 let,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa při instalaci pamětního kamenu doktora Theodora Eisnera v Prešovské ulici.

„Pro řadu mladých lidí je dnes druhá světová válka a holocaust pouhou kapitolou v učebnici dějepisu. Proto je nutné si trvale připomínat nejen jména obětí, ale i konkrétní příběhy nacistické zlovůle a jedno z nejhorších období našich i světových dějin. Holocaust zůstává trvalým mementem, neboť i dnes Židé musejí čelit nárůstu antisemitismu v Evropě i ve světě,“ řekla Eliška Bartáková, náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí, při zahájení projektu na Palackého náměstí, kde byly instalovány čtyři kameny Stolpersteine k uctění rodiny Perelesových.

V letošním roce se město Plzeň do projektu připojilo realizací dvou desítek pamětních kamenů na osmi místech: Palackého náměstí 23, Kardinála Berana 14 a 23, Klatovská 12, Prešovská 4, Přeštická 4 (u Zastávky), Lochotínská 37 a Pod Záhorskem 3. V tomto roce si poprvé představitelé města připomněli nejen osudy 15 obětí lednových transportů v roce 1942 z řad židovského obyvatelstva, ale také pěti obětí nacistické perzekuce plzeňských Romů odsunutých do cikánského koncentračního tábora Lety u Písku. Deportace z Plzně do tábora v Letech probíhaly od 3. srpna 1942.

Realizaci Stolpersteine zahájili zástupci města, centrálního plzeňského obvodu a Židovské obce Plzeň na Palackého náměstí 23, kde vzpomenuli na rodinu obchodníka s cukrovinkami a spolumajitele domu Rudolfa Perelese, jeho druhou ženu Annu a dvě děti. Celá rodina byla zavražděna v koncentračním táboře Izbica. V ulici Kardinála Berana připomínají pamětní kameny rodiny Friedlerových a Kleinových, v Prešovské ulici doktora Theodora Eisnera.

Na Klatovské třídě jsou pamětní kameny věnovány továrníkovi a majiteli domu Zikmundu Friedlerovi a jeho manželce Emilii. Zajímavostí je, že jde o dům na Klatovské třídě 12, kde se nachází Loosův interiér, apartmán doktora Josefa Vogla, známého židovského lékaře, který byl zetěm Friedlerových. Josef a Štěpánka Voglovi uprchli před nacisty do exilu, po válce z Plzně uprchli podruhé před komunistickou totalitou. Z původně rozsáhlého bytu a zdravotnických prostor manželů Voglových se dodnes na Klatovské 12 zachovala jídelna s obývacím pokojem.

Kameny zmizelých, symbolicky uctívající deportované plzeňské Romy, se nově nachází i v Přeštické ulici 4 u Zastávky. Připomínají dospělé i dětské oběti romského holocaustu, Annu a Žofii Janečkových, Františka, Josefa a Antonii Serynkových. Poprvé byly pamětní kameny obětem holocaustu položeny na území Městského obvodu Plzeň 1, a to v ulicích Lochotínská 37 a Pod Záhorskem 3, kde upozorňují na osud významných rodů továrníků Krausových a Hanákových.

Město Plzeň si připomíná oběti holocaustu akcí Stolpersteine od roku 2012. Letošního ročníku se kromě představitelů města a městských obvodů zúčastnili také zástupci Židovské obce Plzeň, navrhovatelé a pozůstalí. Projekt realizuje Odbor kultury Magistrátu města Plzně ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně a Archivem města Plzně. Realizace se stejně jako v loňském roce ujala firma Drahoslava Duny. Odbor kultury obdržel v loňském a letošním roce enormní počet návrhů na realizaci dalších kamenů zmizelých v Plzni, které v následujících letech bude uskutečňovat.

Kolem nového úseku východního okruhu města Plzně mezi ulicemi Pod Stráží a Na Roudné vznikla nová stezka. Celkem 1,5 kilometru dlouhý úsek pro pěší a cyklisty v ulici s novým názvem Na Sudech umožní bezpečný pohyb podél frekventované komunikace hlavně cyklistům ze sídliště Lochotín jedoucím k Velkému Boleveckému rybníku.

„Věříme, že nový úsek stezky si rychle najde své uživatele, a hlavně v letních měsících odlehčí již teď hodně využívané stezce podél Velkého Boleveckého rybníka,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule. „Nový úsek je příkladem, jak by se měly nové dopravní stavby připravovat. Frekventovanou komunikaci hned při její výstavbě doplnila stezka pro pěší a cyklisty, a to na stavbě, kde se museli domluvit hned tři investoři, tedy Ředitelství silnic a dálnic České republiky jako zástupce státu, Plzeňský kraj a město Plzeň,“ doplnil Michal Vozobule.

Stezku oddělují od komunikace ve velké části její délky svodidla a širší travnatý pás s nově vysázenými javory babyka. Celkem tu bylo vysázeno téměř 200 stromů. Směrem k Velkému Boleveckému rybníku tlumí zvuky protihluková stěna. Celá nová část komunikace Na Sudech dostala také nové veřejné osvětlení.

Cyklistům jedoucím z Lochotína umožní nová stezka dojet ke kruhovému objezdu v křížení ulic Na Sudech, Na Roudné a Jateční po širší stezce a vyhnout se tak sezonním zácpám na stezce v ulici U Velkého rybníka. „Její význam cyklisté docení, až bude dokončeno cyklistické spojení ze Štruncových sadů ulicí Luční a Na Roudné. Cyklisté z Lochotína tak získají alternativní spojení do centra, které bude navíc výškově velice příjemné,“ uvedl vedoucí úseku veřejné dopravy a cyklodopravy ze Správy veřejného statku města Plzně Jan Hakl.

S cyklostezkami podél komunikace se počítá i u dalších úseků východního okruhu, jehož celková délka má být sedm kilometrů. Ten propojí Severní Předměstí přes Jateční k Rokycanské ulici a poté údolím Úslavy až k Jasmínové ulici na Slovanech. Dosud vybudované úseky Západního okruhu se již dočkaly souběžných cyklostezek. Například úsek mezi Novou Hospodou a Křimicemi otevřený v roce 2014 zahrnoval i obousměrnou stezku pro pěší a cyklisty vedenou místy až 30 metrů od komunikace.

Stavbu nové komunikace se stezkou v budoucnu ještě doplní lávka nad komunikací, která umožní pěším a cyklistům mimoúrovňově překonat frekventovaný úsek v místě, kde dříve místní přejížděli přes železniční koleje po nechráněném přejezdu z Mikulky k Boleveckému rybníku. Město ale zatím nemá vykoupené potřebné pozemky pro stavbu. Město se na investici v celkové výši cca 650 mil. Kč podílí částkou 150 milionů korun včetně DPH, z toho výdaje na stavbu chodníků a stezky činí více než 35 mil. korun.

Do základních škol v Plzeňském kraji nastoupilo dnes přibližně 53 tisíc žáků, z toho 5900 prvňáčků. Na střední školy zřizované krajem nastoupilo zhruba 23.500 žáků, z toho do prvního ročníku 5200. Ve středních školách se počty žáků zvyšují, naopak na základních školách stagnují. Přesná čísla budou k dispozici po uzavření výkonových výkazů v polovině října, řekl mluvčí krajského úřadu René Zeithaml.

Do 26 plzeňských základních škol zřizovaných městem nastoupilo dnes přibližně 1600 prvňáčků, zhruba stejně jako loni. Podle mluvčí magistrátu Adriany Jarošové zasedne celkem do lavic městských škol necelých 15.000 žáků, také přibližně shodně s loňskem.

"Antigenní testy značky Genrui obdržely všechny školy," řekl Zeithaml. Byly dodány krajskému úřadu 24. srpna. Následující den rozvezli sady hasiči na obce s rozšířenou působností, 26. a 27. srpna pak na školy zřizované krajem. "Přehled o počtech žáků očkovaných proti nemoci covid-19 nemáme k dispozici. Zjistí je každá škola při příchodu žáků," uvedl. Termíny testování jsou 1.,2., 6. a 9. září.

"Naše školy budou testovat své žáky antigenními testy, pouze Základní škola a mateřská škola v Božkově bude mít PCR testy, když už loni se zapojila do pilotního programu testování těmito testy," uvedla Jarošová.

Z velkých investic dokončil kraj za 80 milionů korun tělocvičnu v tachovském gymnáziu. Gymnázium a Střední odborná škola ve Stříbře má hotové zateplení a fasádu za 40 milionů Kč. "Školy v období prázdnin opravovaly střechy a zlepšovaly prostředí v domovech mládeže," uvedl Zeithaml.

Také Plzeň využila nouzového stavu a letních prázdnin k opravám budov a úpravám vnitřních prostor. Podle Jarošové dlouhodobě řeší potřebu navýšení kapacit základních škol a zvýšení komfortu výuky formou odborných učeben. V nové nástavbě 20. základní školy na Slovanech jich vzniklo sedm za 48 milionů Kč. "Kapacitu navýší také 2. základní škola, kde dokončí v srpnu 2022 nástavbu za 30 milionů," uvedla. 14. ZŠ zatepluje areál a instalovala větrání s rekuperací za 61 milionů Kč, Bolevecká ZŠ dokončila technologické centrum za čtyři miliony korun a za další milion pak klíčový a kamerový systém, 33. ZŠ provedla první etapu rekonstrukce bazénu za 1,6 milionu Kč, 34. ZŠ zmodernizovala výtah ve školní jídelně za 1,3 milionu Kč a 25. ZŠ zahájila přístavbu cvičebního sálku za šest milionů.

"Pro centrální plzeňský obvod se podařilo od září vybudovat jednu třídu pro předškolní děti a děti s odkladem povinné školní docházky," řekla mluvčí.. Vznikla v budově Benešovy základní školy v Doudlevcích.

čtk

Vánoční strom na náměstí Republiky bude letos opět trochu jiný. Jeho dozdobení světelnými prvky si mohou obyvatelé vybrat v anketě na webových a facebookových stránkách města od 1. do 14. září. Ta rozhodne o výsledné podobě ozdob, které na vánoční strom v letošním roce Správa veřejného statku města Plzně nechá zavěsit. Zároveň letos mohou Plzeňané poprvé hlasovat o ozdobách pro jednu z hlavních plzeňských tříd – Klatovskou.

Novou vánoční výzdobu, které dominuje ledově bílé světlo, použilo město Plzně na vánoční smrk v prosinci 2019, přičemž v loňském roce rozhodovala poprvé veřejnost o tom, jak strom dozdobit. Občané si k dozdobení stromu loni vybrali motiv vločky. „Také v letošním roce mají občané i návštěvníci Plzně možnost ovlivnit to, jak bude vypadat vánoční strom na náměstí Republiky i jaké světelné dekorace ozdobí Klatovskou třídu. Správa veřejného statku města Plzně připravila vždy čtyři návrhy, ze kterých je možno vybírat,“ řekl primátor města Martin Baxa.

„Na ozdobení vánočního stromu použijeme 3,5 kilometru světelných řetězů, které lze rozsvěcovat postupně po jednotlivých sekcích. K tomu přibydou další světelné ozdoby, jejichž motiv si budou moci občané zvolit. Na výběr budou světelné hvězdy, fiberglassové koule, světelné krystaly či sněhuláci,“ vysvětlila technická náměstkyně Správy veřejného statku města Plzně Andrea Fojtíková.

Veřejnost může vybírat ze čtyř variant dozdobení vánočního stromu:

• Varianta 1: led řetěz s flash efektem, velké či malé světelné hvězdy, světelná špička, plastové ozdoby
• Varianta 2: led řetěz s flash efektem, fiberglassové koule, světelná špička, plastové ozdoby
• Varianta 3: led řetěz s flash efektem, světelné krystaly, světelná špička, led padající sníh, plastové ozdoby
• Varianta 4: led řetěz s flash efektem, led sněhuláci, světelná špička, led padající sníh, plastové ozdoby

Přesně týden uplynul od chvíle, kdy se pro individuální dopravu uzavřela Americká ulice. Prozatímní výsledek? Zejména odpoledne ucpaná „objízdná“ trasa U Trati.

Stalo se přesně to, co očekávali i samotní dopravní policisté. Ti nedoporučovali uzavření části Americké ulice právě kvůli tomu, že kapacitně neobstojí okolní ulice. Jenže město jejich námitky nebralo v potaz, naopak dalo na souhlas jiných odborných skupin, a tak řidiči v exponovaných časech čekají v kolonách. „Potřeboval jsem se dostat z Prokopovy ulice do Husovy. Byl bych tam rychleji pěšky, jenže s sebou táhnu těžší věci,“ vysvětlil nám řidič Petr. Běžně by mu trvala trasa pět minut. "Teď? Asi 25,“ prohodil.

Kromě čekání v kolonách si lidé stěžují i na to, že se nemohou dost dobře dostat na místo, kam potřebují. „Já se třeba kvůli uzavření Americké nemohla dostat z města do Purkyňovky. Docela očistec. Je to nesmysl, Americká propojuje celé město a oni ji zavřou,“ popsala své zkušenosti na sociálních sítích jedna z řidiček.

Vozobule: Kapacitně objízdné trasy stačí, i když řidiči čekají déle

Náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule přiznal problémy na začátku minulého týdne, postupně se ale podle něj situace zlepšila. "Zásadní problémy byly první den, což se dalo očekávat. Lidé si zvykají, leckdy jezdí automaticky a až na místě zjistí, že tudy nemohou. Další dny už to ale bylo čím dál lepší. Doufám, že ani ten nápor, který očekáváme se začátkem školního roku, to nezmění," prohlásil. Kapacitně podle něj ulice U Trati stačí. "Jsou tam určitě prodloužené intervaly, kdy řidiči čekají o něco déle. Ale na tu kapacitu ta komunikace byla projektovaná. Ano, čekání je asi o něco delší, fronta je delší, ale vždy jsme se vešli do pěti minut, kdy nás křižovatka u Belánky propustila dál," podotkl.

Uzavírka měla mimo jiné pomoci trolejbusům, které na Americké nabíraly velké zpoždění. Jenže zatímco linkám, které tudy míří, omezení v dopravě pomůže, dalším tak trochu uškodí. Linky 10, 13 a 14 totiž projíždějí po tzv. objízdné trase, kde se aktuálně tvoří dlouhé kolony. „Nejsme z toho úplně nadšení,“ přiznal nám jeden z řidičů trolejbusů, který z pochopitelných důvodů nechtěl být jmenován. "Ano, bylo nějaké zpoždění zejména na linkách číslo 10, které Prokopovou ulicí projíždí, ale i to se v průběhu dalších dní zlepšilo a výrazné zpoždění nenabíhalo," reagoval Vozobule. Naopak si podle něj dopravní podniky pochvalují průjezd Americkou ulicí, kde se zvýšil komfort pro cestující.

To horší teprve přijde

Pokud vám teď kolony přijdou nesnesitelně dlouhé, pak vězte, že to horší centrum Plzně ještě čeká. A to už za pár dní, kdy se opět vrátí děti do škol a lidé z dovolených, provoz podle všech očekávání zhoustne.

To předvídalo i město, respektive náměstek Vozobule. „Chtěli jsme, aby si lidé zvykli, proto jsme k omezení přistoupili ještě v období prázdnin,“ nastínil už dříve.

Hlídejte si, kdy se bude hrát hokej

Pokud plánujete zamířit autem do centra, zajímejte se, kdy hrají hokejisté Škody Plzeň domácí zápasy. Proč? Jednoduchá odpověď. Pokud šlo o všední dny, pravidelně hodinu před začátkem utkání a hodinu po něm bývala (pokud nebyl pro fanoušky uzavřený stadion z důvodu koronaviru, pozn. red.) fanoušky v autech ucpaná zejména Doudlevecká a Prokopova ulice, tedy hlavní příjezdní trasy k zimnímu stadionu. Teď hrozí, že si fandové svoji cestu ještě protáhnou. "Hokej je 26x do roka, je to specifický problém, kdy prostě dochází v nějaký čas před a po zápase k nějakému vzdutí, které tu bylo i předtím. Myslím si, že se to kvůli Americké významně nezhorší," podotkl Vozobule.

Že řidiči nepřijali omezení zrovna za své, dokazuje i situace z uplynulého víkendu. V momentě, kdy strážníci opustí svá „hlídací“ místa do inkriminovaného úseku, jakoby se nic nezměnilo. Auta proudí Americkou dál. "Předpokládám, že lidé jsou zvyklí dodržovat pravidla. Pravidelnou kontrolou a posléze i represí se budeme snažit situaci narovnat," dodal náměstek.

Město Plzeň investovalo podle Vozobule v minulosti dvě miliardy do toho, aby dokázalo individuální dopravu vymístit. "Není krok zpátky. A to z důvodu, že by se do budoucna situace mohla ještě zhoršovat. Kdyby tehdy zastupitelé nezrušili původní rozhodnutí, že se má Americká zavřít, tak bychom si toho teď nevšimli. To opatření přijít muselo. Kdyby přišlo za pět let, tak by bolelo ještě víc," uzavřel Vozobule.

Zajištění kvalitního přístupu k internetu obyvatelům i návštěvníkům v centrech je myšlenkou iniciativy WiFi4EU, která se nyní objevuje i v Plzni. Na území prvního městského obvodu se díky ní rozšířila místa, kde se lidé mohou bezplatně připojit k wi-fi síti. Lidé se nově připojí v parku U Bazénu na Lochotíně a v přilehlém Sportparku 1, v Krašovská Aktivity centru na Košutce, a to jak v budově, tak ve venkovních prostorách, kde se nachází velké parkourové hřiště, a dále v budově úřadu prvního městského obvodu v aleji Svobody. Všude tam byly nainstalovány nové wi-fi hotspoty.

Ke kvalitnímu vysokorychlostnímu internetu by měl mít přístup co největší počet lidí, i proto je služba zdarma a bez diskriminačních podmínek. Připojení je bezpečné a využívá nejlepší dostupné vybavení. Na území prvního městského obvodu bylo dosud možné připojit se k wi-fi síti např. na konečné stanice MHD Krašovská, Košutka, Vinice a Bolevec a dále také v knihovně na Vinicích a ve Studentské ulici.

Cílem iniciativy WiFi4EU, která vzešla z Evropské komise, je podpora zavádění bezplatného wi-fi připojení pro občany a návštěvníky veřejných prostor, jako jsou parky, náměstí, veřejné budovy, knihovny, zdravotní střediska nebo muzea po celé Evropě. Obce mají díky tomu možnost požádat o dotaci až 15 tisíc eur, a to prostřednictvím poukazů, které slouží právě na vybavení a instalaci bezdrátové sítě. V Plzni toho využily téměř všechny obvody, a tak se lidé bezplatně připojí na mnoha místech po městě. Podmínkou pro využití poukazu je, aby lidé mohli připojení ve veřejných prostorách využívat nejméně tři roky.

Wi-fi zdarma funguje v Plzni i na řadě dalších míst. Samo město totiž začalo zavádět bezplatné připojení pro své občany již před více než pěti let, a to pod označením Plzeň free wifi. Kromě venkovních lokalit jde o prostory čekáren na magistrátních úřadech, o objekty Knihovny města Plzně, o foyer Nového divadla, sportoviště a další. Cílem města je umožnit občanům i turistům v odpočinkových zónách přístup k informacím zdarma.

Nové odborné učebny, kabinety a sociální zařízení budou moci od začátku školního roku využívat žáci i pedagogové v plzeňské 20. základní škole v Brojově ulici na Slovanech. Po zhruba ročních stavebních pracích město dokončilo nástavbu školy a také nový výtah ze dvora pro zajištění přístupu pro handicapované. Součástí stavby za 46,7 milionu korun je také zelená střecha, kde na ploše 941 metrů čtverečních rostou suchomilné rostliny.

„Nástavbou jsme vytvořili zázemí pro výuku odborných předmětů a k tomu odpovídající zázemí pro učitele. Současně jsme díky vybudování výtahu zajistili bezbariérovost těchto učeben školy,“ uvedl primátor města Martin Baxa.

„Náklady na vybudování nástavby jsou ve výši 46,7 milionu korun včetně DPH. Nástavba má celkovou rozlohu 1925 metrů čtverečních. Zajímavostí projektu je vegetační střecha, která se skládá ze suchomilných přepěstovaných rostlin na ploše 941 metrů čtverečních. Přestavba probíhala za plného provozu školy,“ vysvětlil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

„V sedmi odborných třídách vznikly dvě učebny cizích jazyků, učebna přírodopisu, zeměpisu, informatiky, fyziky a chemie,“ doplnila radní pro oblast školství Lucie Kantorová. Nové učebny jsou školou nadstandardně vybaveny, kapacita každé učebny je 30 žáků, ve třídě bude interaktivní panel a škola také učebny vybavila celkem 91 počítači pro potřebu žáků a pedagogů, nechybí nový nábytek a telekomunikační prostředky.

Kromě nástavby celého patra s odbornými učebnami, kabinety a sociálním zařízením se přistavil výtah na zadní fasádu školy ze dvora, který též bude upraven na bezbariérový pro zajištění přístupu pro hendikepované. „Realizaci nástavby jsme provedli vybouráním zastřešení nad třetím nadzemním podlažím hlavního objektu školy. Nástavba si vyžádala i další stavební úpravy v objektu jako například rozvody instalací. Vzduchotechnika školy je umístěna na střeše nové nástavby,“ popsal Jaroslav Petrák, vedoucí oddělení přípravy a realizace vodních a pozemních staveb Odboru investic Magistrátu města Plzně, jenž měl nástavbu na starost.

„Školu navštěvuje v současné době 512 žáků, kteří jsou rozděleni do 20 kmenových učeben. Jsme škola zaměřená na sportovní aktivity dětí v době po vyučování. Máme k tomu výborné podmínky. V letech 2008 až 2009 jsme z finančních prostředků Evropské unie vystavěli sportovní areál s šesti víceúčelovými hřišti, hřištěm na plážový volejbal a atletickou dráhou dlouhou 60 metrů s doskočištěm pro skok daleký. Na koncepci sportovního vyžití dětí a mládeže spolupracujeme s FC Viktoria Plzeň, TJ Lokomotiva Plzeň, HBC Plzeň a Ragby Plzeň. Do 6. ročníku k nám přicházejí již 75 let také žáci ze Základní a mateřské školy Plzeň – Božkov, kde výuka probíhá pouze do pátého ročníku,“ přiblížil 20. základní školu její ředitel Pavel Kocián.

Až do konce října nebudou moci chodci využívat lávku přes Lábkovu ulici v Plzni na Skvrňanech. Ta se po dvaceti letech dočká velké opravy. Do konstrukce opěr lávky, která umožňuje bezpečně překonat komunikaci v jednom z plzeňských sídlišť, zatéká a voda poškozuje také její konstrukci. 

„Největší problémy na lávkách způsobuje zatékající voda, která poškozuje betonové i kovové části konstrukce. Právě kvůli ní musíme lávky pravidelně kontrolovat a opravovat, abychom je udrželi v řádném stavu a nemuseli je uzavřít či zbourat. Lávka přes Lábkovu ulici je letos již pátou lávkou, která se dočká velké opravy. Loni jsme podobně opravili tři lávky,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

Lávka v Lábkově ulici je na daném místě již několik desítek let. V roce 2002 byla stará lávka demontována a ocelová konstrukce byla repasována a opravena a pak znovu usazena na opravené opěry. Lávka sloužila lidem dvacet let jen s nezbytnou opravou nátěrů. Nyní dojde na opravu betonových opěr, celé nosné konstrukce i mostovky. Opěry budou odkopány do hloubky dvou metrů pod stávající terén, budou otlučeny a očištěny tlakovou vodou a opraveny nezbytnými sanacemi.

„Další plzeňská lávka se tak dočká kompletní opravy, při které budou sanovány betonové opěry, položen nový povrch mostovky a opraveno odvodnění. Po otryskání bude provedena kompletní nová protikorozní ochrana, tedy nátěry. Během oprav bude lávka uzavřena, v době, kdy bude prováděno tryskání, opravy mostovky a nátěry, pak bude třeba uzavřít i část Lábkovy ulice pod lávkou,“ popsal opravy Václav Šašek ze Správy veřejného statku města Plzně, který se o lávky a mosty stará. Investorem je Město Plzeň prostřednictvím své příspěvkové organizace Správy veřejného statku města Plzně, jež akci zajišťuje. Celkové náklady na stavbu byly vysoutěženy ve výši 5,46 milionu korun včetně DPH. Zhotovitelem stavby je společnost Silnice Nepomuk.

Plzeň, jako město na soutoku čtyř řek a na důležitém železničním uzlu, má na svém území přes 50 lávek, o které se stará. Ročně je na jejich údržbu v městském rozpočtu vyčleněno pár desítek milionů korun. Postupně přibývají i nové lávky. „Letos jsme dostali do správy novou lávku U Kameňáku, do konce roku bychom měli převzít také novou lávku přes komunikaci a železniční trať v Koterově,“ uvedla Andrea Fojtíková, technická náměstkyně Správy veřejného statku města Plzně, organizace, která se o městské lávky a mosty stará. Lávky umožňují pěším a cyklistům bezpečně překonat vodní toky, železniční tratě ale i frekventované komunikace.