Rozvoj podnikatelského prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti firem, takový je cíl programu s názvem Plzeňské podnikatelské vouchery. Smyslem výzvy, která byla oficiálně vyhlášena 1. června, je propojit inovativní společnosti podnikající v Plzeňské aglomeraci s výzkumnými organizacemi tak, aby podnikatelé mohli využít služeb výzkumníků ke zvýšení svého inovačního potenciálu, tedy dostali se k takovým řešením, která přesahují jejich možnosti. Město program vypisuje skrze své Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň již po šesté, letos na něj vyhradilo částku dva miliony korun. 

„Voucher si lze představit jako jednorázovou dotaci poskytnutou na nákup služeb, v našem případě směrem od podnikatele k výzkumné organizaci. Dosavadní výsledky potvrzují, že tyto jednorázové investice směrem do podnikatelského sektoru se jednoznačně vyplatí, díky novým řešením dokáží firmy inovovat, jsou konkurenceschopné, mohou vytvářet nová pracovní místa a samozřejmě také díky pokroku na poli vědy a výzkumu zvyšují prestiž města a kraje. Věřím, že i do letošní výzvy se přihlásí zajímavé podnikatelské subjekty,“ řekl radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Vlastimil Gola.

Požádat o dotaci mohou inovativní podniky působící v oblasti Plzeňské aglomerace – ta čítá přes stovku obcí na území Plzeňského kraje. Firmy přitom mohou získat nejrůznější služby. „Jde například o testování, rozbory, diagnostiku, analýzy, návrhy systémů, konstrukčních řešení, vývoj softwaru, nejrůznější návrhy optimalizace procesů a podobně. Malé a střední podniky mohou využít dotaci v maximální výši 75 % ze způsobilých výdajů, u velkých podniků je to 40 %. V obou případech platí, že výše poskytnuté podpory nesmí přesáhnout částku 150 tisíc korun,“ vysvětlila Martina Surynková, konzultantka BIC Plzeň.

Jednou ze společností, která úspěšně využila podnikatelské vouchery, je i TechConcept s. r. o. Prostředky poskytnuté formou voucheru firma využije na inovaci procesu návrhu parního síta, konkrétně zpřesnění metodiky stanovení tlakové ztráty. „Na tomto budeme spolupracovat s Katedrou energetických strojů a zařízení při Západočeské univerzitě, právě na výše uvedeném pracovišti budou v rámci voucheru hrazeny výpočty proudění, které zvýší přesnost stávající metodiky,“ uvedl za společnost Techconcept s. r. o. Jan Blažek.

Inovace se ale nemusí vztahovat pouze na techniku. Novinkou z oblasti designu se díky podnikatelským voucherům může pochlubit Nakladatelství Fraus s. r. o. „Podnikatelské vouchery jsme využili na rozvoj našich šablon pro interaktivní cvičení. Spolupracovali jsme na tomto projektu s Fakultou umění a designu Ladislava Sutnara, s nimiž jsme již z předešlé spolupráce měli pouze dobré zkušenosti. Tamní pracoviště nás svými podněty a nápady inspirovalo k vytvoření průvodce pro děti, který nám pomůže zatraktivnit stávající šablony, a především pomůže dětem lépe se ve cvičeních orientovat. Spolupráce proběhla se ZČU bez sebemenšího zádrhelu a se všemi formalitami projektu nám velice pomohlo Podnikatelské a inovační centrum. Děkujeme tak oběma subjektům a doufáme do budoucna v nějaký další podobný projekt, který nám pomůže svět vzdělávání posunout zase o krok vpřed,“ zhodnotil za Nakladatelství Fraus, s. r. o. Adam Jelínek.

Podle Martiny Surynkové už podnikatelské vouchery pomohly celé řadě firem, některé projekty přitom získaly velký ohlas i v zahraničí, takovým příkladem je výzkum společnosti XENO Cell Innovations s. r. o. „Pivní kvasinky mohou Plzeň proslavit hned dvakrát – světoznámým nápojem, ale také diagnostickou metodou, která usiluje o včasné odhalení nádorových buněk. Ta je totiž založena právě na využití geneticky modifikovaných pivních kvasinek, které jako miniaturní bioroboti dokážou detekovat nádorové buňky v krevních vzorcích.“

Podnikatelské a inovační centrum – BIC Plzeň podporuje zakládání a rozvoj inovačního podnikání v plzeňském regionu již od roku 1992. Bylo založeno městem Plzní, působí v rámci sítí pro podporu podnikání a inovací a spolupracuje s řadou dalších partnerů na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Je zprostředkujícím subjektem programu Plzeňské podnikatelské vouchery, poskytuje informace k účasti v programu a bude administrovat příjem žádosti.

„Letošní výzvu město vyhlásilo k 1. červnu, samotný příjem žádostí se uskuteční v termínu od 1. září do 1. října, o úspěšnosti žadatelů by mělo být jasno do konce letošního roku,“ uzavřel radní Vlastimil Gola.

Když se řeklo Zátiší, každý Plzeňan dobře věděl. Problémová lokalita, nepřizpůsobiví občané, staré baráky. To bude brzy minulostí. Plzeň dokončila první etapu svého největšího bytového projektu města za posledních 15 let. Osm bytových domů se 77 byty začne v Zátiší sloužit občanům od června letošního roku. Revitalizace čtyř hektarů kolem ulic Línská a Kreuzmannova začala v únoru 2020, druhá etapa bude dokončena do září 2022. Do nových bytů v Zátiší se budou stěhovat také starousedlíci z připravované druhé etapy, kteří měli zájem v původní lokalitě zůstat. Plzeň celou výstavbu kompletně financuje ze svého rozpočtu.

„Dokončili jsme první etapu největšího bytového projektu města Plzně za posledních 15 let," uvedl primátor Plzně Martin Baxa. Město v oblasti, které se kdysi říkalo Kvítečkov, vybudovalo v podstatě malou čtvrť se svým vlastním obchodem. Nové domy nahradily ty původní postavené po válce jen jako dočasné provizorium.

Prvních 77 bytů začne občanům sloužit od června a července. „První etapa zahrnovala výstavbu bytových domů 1 až 7 a 18 a výměníkovou stanici tepla. Byty jsou o velikosti 1+kk a 2+kk. Celkové náklady revitalizace území Línská – Kreuzmannova jsou vyčísleny na 405,7 milionu korun s DPH. První etapa vyšla na 192,5 milionu korun s DPH. Druhá etapa, která zahrnuje deset bytových domů bude dokončena do září příštího roku. Součástí bytových domů je také obchod na ploše 118 metrů čtverečních, který by měl občanům sloužit od podzimu letošního roku. Byty jsou vybaveny vždy koupelnou a kuchyní s kuchyňskou linkou. Součástí každého bytu je balkón či terasa a sklepní kóje,“ přiblížil technický náměstek primátora Pavel Šindelář, do jehož gesce patří odbor investic, který má na starosti výstavbu v Zátiší.

Zájem o nové byty v Zátiší byl enormní, celkem bylo přijato 418 přihlášek. "Z celkem 77 bytů máme v současné chvíli rozděleno 72 bytů. Osm bytů je pro osoby s hendikepem, 11 bytů pro seniory, čtyři jsou startovací byty pro mladé domácnosti do 35 let věku, čtyři byty pro osoby starší 50 let, deset bytů bezbariérových, osm bytů pro osoby pečující o postižené dítě. Pro starousedlíky z lokality Zátiší jsme vyčlenili 32 bytů. Starousedlíci, kteří projevili zájem zůstat v Zátiší, obsadili 20 bytů. Část zbylých bytů byla zveřejněna pro skupinu od 35 let a použita na přednostní řešení pro občany, kteří z opodstatněných důvodů potřebují pomoc sociálního pracovníka. Starousedlíci se budou stěhovat do nových bytů v první polovině června, a to z důvodu potřeby začít s demolicí starých domů, ostatní se budou stěhovat od července,“ upřesnil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf.

Zátiší má kouzlo, říká nájemkyně

První tři byty převzali nájemníci v pondělí v poledne. Šlo o původní obyvatele lokality Kvítečkov, kde nové domy nahradily původní poválečné, které měly sloužit jen jako provizorium. Jednou z nových nájemkyň je i Věra Pašková s devatenáctiletou dcerou Zuzanou. "Je to úplně paráda. Zátiší samo o sobě kouzlo má, ale je odsloužené. Vůbec jsem tedy neváhala, když mi nabídli, že se mohu přestěhovat do nového. Zatímco tam jsme museli sami topit, tady je o nás postaráno," uvedla Pašková při pohledu na ústřední topení. Podle ní má lokalita horší pověst, než by měla mít. "Vždycky se to totiž dalo řešit. Samozřejmě, že jsme se dostali občas do sporů s jinými skupinami lidí, ale vždy se to ustálilo," dodala. Nadšená byla i její dcera Zuzana, kterou doprovázel asistenční pes Bruno. "Bude to super, je to nové, tam už se nám všechno rozpadalo," doplnila.

V pondělí 7. června se uzavře lávka pod Pecihrádkem. Cyklisté a pěší tak budou muset pro spojení z Doubravky na Bílou Horu použít lávku U sv. Jiří. Během čtyřtýdenní opravy se lávka dočká kompletního nátěru proti korozi a opravy mostovky.

Lávka slouží pěším a cyklistům od roku 1993. Poslední protikorozní nátěr dostala v roce 2005. Kvůli tomu novému se bude muset demontovat celá dřevěná mostovka z dřevěných fošen. Po otryskání získá lávka nový nátěr. Zachovalé dřevěné fošny se vrátí na své místo, ty poškozené budou vyměněny za nové a instalovány novými kovovými úchyty. „Technologie použité při opravě vyžadují vhodné klimatické podmínky, proto je nutné provést opravu lávky v létě, kdy je pravděpodobnost vyšších teplot a stálejšího počasí. Pokud do oprav nezasáhne počasí, první cyklisté by se po opravené lávce Pod Pecihrádkem měli projet 7. července,“ popsal plánované změny náměstek primátora města Plzně Michal Vozobule.

Vzhledem k tomu, že oprava lávky přeruší frekventovanou cyklistickou komunikaci, bude na nejbližších rozcestích před lávkou z obou stran vyznačena objízdná trasa pro cyklisty i s plánkem objízdné trasy. Cyklisté budou muset pro cestu z Bílé Hory do Doubravky použít asi tři kilometry dlouhou objízdnou trasu přes lávku U sv. Jiří a ulicemi Jateční, Na Roudné a Nad Feronou. Na trase je přitom čeká přibližně stometrový pěší koridor stavbou Východního okruhu, kde by měli kolo vést.

Investorem stavby je město Plzeň prostřednictvím své příspěvkové organizace Správa veřejného statku města Plzně, která ji zajišťuje. Celkové náklady na stavbu byly vysoutěženy ve výši 1,394 milionu korun včetně DPH.

Lávka Pod Pecihrádkem je spolu s lávkou U Černého mostu na Valše již druhou, kterou město letos opravuje. Opravy dalších lávek Správa veřejného statku města Plzně, která se o městský majetek včetně mostů a lávek stará, připravuje v závislosti na jejich aktuálním stavu. V loňském roce dala například nový povrch na mostovku Vokounovy lávky spojující Homolku na Slovanech s oblastí kolem doudleveckého hřbitova. V Plzni je více než 50 lávek, o které se město musí starat. Ročně je na jejich údržbu v městském rozpočtu vyčleněno pár desítek milionů korun. Každý rok je třeba některou z nich pořádně opravit.

Lávky na řekách a potocích jsou součástí systému Sportovně rekreačních tras podél plzeňských řek, tzv. „plzeňských greenways“. Tento systém vzájemně propojených cest pro nemotorovou dopravu byl v roce 2009 oceněn Evropskou asociací Grennways (EGWA) druhým místem v kategorii Mobility, a to jako první projekt tohoto typu z bývalého východního bloku.

Ocenění za úspěchy v hudební oblasti za rok 2020 Plzeňský Orfeus a Plzeňský Orfeus junior vyhlašuje Nadace 700 let města Plzně od roku 2005. Cena je určena pro studenty plzeňských středních a vysokých škol a žáky Základních uměleckých škol za mimořádné úspěchy a reprezentaci města v oblasti vážné hudby.

„Tradičně jsou ceny předávány v únoru na plese nadace v Měšťanské besedě. Ale v posledním roce je díky pandemii všechno jinak, ples se nekonal, a i samotné předávání cen jsme museli odkládat, až bude situace příznivější,“ uvedla ředitelka nadace Alena Kozáková. „Přestože už rok 2020 byl pandemií ovlivněn a kultura byla jednou z nejpostiženějších oblastí, mladí umělci dokázali i v této době sbírat úspěchy nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí, a tak odborná komise a následně správní rada nadace rozhodly o udělení tří ocenění v obou kategoriích. A to je největší možný počet, jaký lze udělit,“ dodala.

Laureáty pozval primátor města a člen správní rady Nadace 700 let města Plzně Martin Baxa do krásných prostor obřadní síně plzeňské radnice. „Slavnostnější by to samozřejmě bylo na plese, ale jsem rád, že i přes nepřízeň minulého roku můžeme ceny udělovat a že jste byli úspěšní. Přeji si, ať se takto potkáváme naposledy,“ řekl Martin Baxa. „Gratuluji a ať se vám hudebně i nadále daří,“ popřál primátor oceněným hudebníkům.

„Jsem rád, že Plzeňský Orfeus a Plzeňský Orfeus junior je ocenění, které získáváte v počátcích vaší hudební kariéry. Věřím, že ve vašem profesním životopise bude zaujímat čestné místo, stejně tak jako u vašich straších kolegů, jakými jsou např. Aleš Briscein, Adam Plachetka, Jarmila Vlachová a mnozí další. A kuriozitou bude, že jste jediný, kdo přebírá cenu právě v prostorách naší krásné radnice,“ doplnil slova primátora předseda správní rady Nadace 700 let města Plzně Petr Náhlík.

A jaké jsou pocity samotných laureátů? „Všichni si ocenění opravdu váží. Plzeň je, co víme, jediné město, které takovou cenu v oblasti vážné hudby mladým talentům uděluje. Například Janel Najafli, které současná situaci nedovolovala přicestovat z rodného Ázerbajdžánu, velmi litovala, že nemůže cenu převzít osobně,“ prozradila Alena Kozáková. S úsměvem přidala ‚hlášky‘ nejmladší laureátky, teprve devítileté Tiny Tranové, které zaznamenala její učitelka, když k ní Tina hned po udílení cen přiběhla na hodinu houslí: „Když jsme tam s taťkou přišli, hledala jsem, kde by mohl být ten můj Orfík … A bylo to v sále, kde se taťka s mamkou brali … Výborné je, že je tam moje jméno a nedá se přepsat fixou … Je to pro mě nejcennější a nejkrásnější ocenění … Největší strach jsem měla, abych Orfeuse neupustila …“

Plzeň očekává v letošní letní sezoně výraznou převahu domácích turistů nad zahraničními návštěvníky, kteří do roku 2019 v krajském městě převažovali. Už loni se ukázalo, že Češi hodně cestovali po České republice, takže město očekává i letos hodně podobnou situaci, řekla Zuzana Koubíková, ředitelka organizace Plzeň - TURISMUS. Hlavními letošními taháky budou čerstvě opravené vnitřní prostory a podkroví katedrály sv. Bartoloměje, která se po tříleté rekonstrukci otevře začátkem června, a také selský dvůr U Matoušů na Bolevecké návsi uvnitř sídliště, který přibližuje život rodiny hospodáře z přelomu 19. a 20. století.

"Organizované zájezdy prakticky nebudou, ty očekáváme nejdřív od září, a to podle poptávek hlavně německých skupin. Asie (Čína, Tchaj-wan a Korea) loni od léta vypadla úplně. Hodně to byl individuální turismus Čechů," uvedla Koubíková.

Opravená katedrála sv. Bartoloměje podle ní otevře také podkroví s unikátním gotickým krovem, které nebylo nikdy přístupné. Průvodce bude zajišťovat Plzeň - TURISMUS. Bude otevřeno třikrát až čtyřikrát týdně, vstupenky bude možné koupit na www.plzenskavstupenka.cz. "Katedrála bude přístupná i bez průvodce, ale bez podkroví," uvedla. Druhou novou atrakcí je opravený Matoušův statek v Plzni-Bolevci, po katedrále jediná další národní kulturní památka v Plzni.

"Novinek je dost. Budeme pokračovat s Industry Open. Od půlky června po celé léto bychom chtěli každý víkend dělat cesty menších skupin po stopách industriálních památek v Plzni a okolí, a to jiné akce než loni," uvedla Koubíková. Už loni Plzeň - TURISMUS nabízel zážitkové jízdy vlakem do průmyslovém areálu bývalé Škody Plzeň, o něž byl velký zájem. "S Českými drahami teď řešíme, zda se podobný projekt uskuteční také letos," uvedla.

Výstava Nad slunce krásnější v Masných krámech nabízí podle Koubíkové světový unikát v počtu madon na jednom místě. Letní novinkou bude nová expozice science centra Techmanie o kolonizaci Marsu. Atrakcí má být i nová brána do města před hlavním vlakovým nádražím. Věž s vyhlídkou, gastronomií a cykloboxy bude hotová do konce června.

Hotely doufají v pořádáí festivalů

Plzeňské hotely teď podle Koubíkové hodně počítají s domácími turisty. "A od září mají hodně poptávek ze strany německých skupin. Pevně věřím, že už o prázdninách si k nám Německo cestu najde," řekla. Ředitel hotelu Central Tomáš Silovský doufá, že se budou konat větší akce v červenci a srpnu a v září festivaly Finále a Divadlo. Věří v silné léto. Ceny ubytování hotel v minulých měsících snížil až o 20 procent a zatím na nich zůstává. "Předpokládám, že se hotely, zvyklé na zahraniční klientelu, budou snažit cenami vyjít vstříc domácímu publiku. Spíše se to pokusí udělat formou zážitkových balíčků. Některé už mají domluvenou spolupráci s turistickými cíli," uvedla Koubíková. Plzeň - TURISMUS už loni nabízel ubytovaným hostům zdarma komentovanou prohlídku "To nejlepší z Plzně".

čtk

Devatenáctiletá Simona Schmiedhuberová si v pondělí 24. května na plzeňské radnici převzala Čestné stipendium generála George S. Pattona. Stipendium založené 6. května 2010 během oslav 65. výročí osvobození města Plzně 3. armádou generála Pattona uděluje americká Nadace Briana LaVioletta. Držitelka stipendia je dlouhodobě aktivně činná jako dobrovolnice v plzeňském Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM.

Ocenění jí předali předseda výboru Stipendia generála Pattona Petr Liška společně s plzeňským primátorem Martinem Baxou. Slavnostního aktu se dále zúčastnil i major Joshua J. Passer, vedoucí Kanceláře pro obrannou spolupráci Velvyslanectví USA v Praze, a ředitelka Mezigeneračního centra TOTEM Vlasta Faiferlíková. Laureátku doprovodil na ceremoniál otec a její mladší setra. Předávání sledovali z USA virtuálně Doug LaViolette, zakladatel Nadace Briana LaVioletta, a jeho dcera Kim LaViolette Mosteller, výkonná ředitelka této nadace, a George Patton Watters, vnuk generála Pattona.

Primátor Martin Baxa připomněl, že stipendium se uděluje vždy při Slavnostech svobody, které se však letos stejně jako loni kvůli pandemii koronaviru nemohly konat v obvyklém rozsahu jako v předcházejících letech. „Jsem rád, že nám ani tato nepříznivá situace nezabránila, abychom uspořádali další kolo výběrového řízení na držitele stipendia. Podle mě Simona Schmiedhuberová, která se věnuje ve volném čase dobrovolnictví v TOTEMu, naplňuje svým jednáním ty cíle, které stipendium sleduje, a to především pomáhat druhým,“ uvedl mimo jiné primátor. Poděkoval i americkým přátelům za udělování stipendia, jež není samozřejmostí a je vyjádřením jejich ochoty a vůle takto zprostředkovat ocenění mladých lidi, kteří se zabývají veřejnou službou.

Američané, kteří obvykle patří k tradičním hostům plzeňských Slavností svobody, ale tentokrát byli připojeni online, vyjádřili politování, že se nemohou již podruhé osobně zúčastnit ceremoniálu. Pozdravili všechny účastníky a poblahopřáli laureátce. „Simona na mě udělala velký dojem svou esejí, v níž vyjadřuje, jaké životní hodnoty vyznává,“ řekl mimo jiné Doug LaViolette.

Simona Schmiedhuberová je absolventkou plzeňského Masarykova gymnázia. Ve volném čase je již několik let činná v TOTEMu. Věnuje se pravidelně patnáctileté autistické dívce a internetovému doučování žákyně 1. třídy, kromě toho pomáhá i na nepravidelných jednorázových akcích, které TOTEM organizuje.

K dobrovolnictví ji přimělo zamyšlení nad tím, jaký má její život vlastně smysl. „Říkala jsem si, že člověk nikdy neví, kdy zemře. Následující den mě může srazit auto a můj krátký život tak skončí. Jaký by pak celá má existence měla význam? Pár let jsem hrála několik sociálních rolí, studovala, ale jinak? Uvědomila jsem si, že mrhám časem, který mi byl dán, a chci ho konečně správně využívat. Žádná minuta věnovaná dobré věci se nikdy nestane promarněnou,“ řekla Simona.

Laureátka chce po maturitě studovat psychologii, učitelství prvního stupně základní školy nebo speciální pedagogiku. „Každá z těchto profesí mi umožní lépe bojovat proti posměchu a šikaně v kolektivech. Tato problematika je diskutovaná již řadu let, a přesto proti ní společnost vede stále marný boj. Kolik dětí se ještě bude muset vzdát svého života a popřít svou osobnost jen proto, aby zapadlo mezi své vrstevníky?“ napsala ve své eseji.

Dobrovolnictví se chce věnovat i nadále. „Myslela jsem si, že mi tato činnost bude brát čas a nepůjde skloubit se studiem. Ale právě naopak, dobrovolnictví mě nabíjí a dodává mi energii,“ dodala oceněná studentka.

Čestné stipendium generála Pattona je určeno studentkám a studentům středních škol, kteří se po absolutoriu chystají vstoupit do armády nebo k hasičům, záchranářům, zdravotníkům nebo jiným veřejným bezpečnostním či sociálním službám. Je to soutěž, jíž se může zúčastnit každý student plzeňské střední školy. Musí vypracovat esej, ve které vyjadřuje a zdůvodňuje svoje rozhodnutí věnovat se této činnosti. Vítěze vybírá odborná porota složená ze členů Komise stipendia generála Pattona. Stipendium představuje 1000 amerických dolarů. Loni získal cenu Martin Volf.

Předprodej vstupenek na pravidelné prohlídky historického centra, tematické prohlídky a prohlídky nově zrekonstruované katedrály sv. Bartoloměje spustí Turistické informační centrum v Plzni v pondělí 24. května. Do katedrály se veřejnost dostane po třech letech. Její prohlídka zahrnuje i novou trasu vedoucí do podkrovní expozice.

V nabídce prohlídek Turistického informačního centra bude tradiční prohlídková trasa kolem nejvýznamnějších památek To nejlepší z Plzně, nová prohlídka Osvobození 1945, která se uskutečnila letos poprvé při příležitosti květnových Slavností svobody i další tematické prohlídky, jež představují město z jiného úhlu a překvapí i místní.

„Nabídku doplní dvě prohlídky zrekonstruované katedrály sv. Bartoloměje. Návštěvníci se podívají do interiéru katedrály i do dosud nepřístupných půdních prostor, kde bude nainstalována nová expozice. Informační panely prozradí zajímavosti z historie této gotické perly i ze současnosti a náročné rekonstrukce,“ prozradila Jaroslava Panušková, která má v organizaci Plzeň – TURISMUS přípravu prohlídek na starost. „Těší nás, že ve spolupráci s plzeňským biskupstvím můžeme při komentovaných prohlídkách ukázat krásu nově zrekonstruované katedrály a zavést návštěvníky i do míst, kam se veřejnost dosud podívat nemohla, do podkroví s jedinečným gotickým krovem, který má jen málo srovnání v celé střední Evropě. Zároveň zveme na tematické prohlídky centrem města, zejména na letošní novinku Osvobození 1945,“ doplnila.

Sezona prohlídek je tradičně od června do září a nabídne trasy: To nejlepší z Plzně (vždy v sobotu od 15:00), Osvobození 1945 (novinka), Báje a pověsti plzeňské (ideální pro rodiny s dětmi), Za tajemstvím výzdoby plzeňských domů (nejen pro fanoušky historie a architektury) a trasu Židovská Plzeň, o kterou byl v loňském roce velký zájem, protože návštěvníky zavede i do nádherné Staré synagogy a jednoho z Loosových interiérů.

Vstupenky na všechny prohlídky je možné zakoupit prostřednictvím Plzeňské vstupenky či osobně v Turistickém informačním centru vedle radnice. První tematická prohlídka se uskuteční v pátek 4. června, přičemž termíny jsou plánované během celého léta až do září. Sraz účastníků je vždy před infocentrem vedle radnice.

O půlnoci z pátku na sobotu se budou moci projet první auta po části východního městského okruhu v Plzni. Téměř dva kilometry dlouhá čtyřproudá silnice spojuje ulice Plaská, Na Roudné a Chrástecká. Kompletně dokončena by měla být pravděpodobně 11. září. Silnice se původně měla otevřít už v pondělí, kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám ale došlo k posunu.

Nový úsek městského okruhu začíná na křižovatce Plaská a Studentská, u Fordu Hornát. Vyústění úseku je následně u železniční zastávky Bílá Hora, kde je vybudovaná nová okružní křižovatka. "Bude zprovozněn paprsek okružní křižovatky ulice Na Roudné a Jateční. Provoz po části komunikace od nové okružní křižovatky pod železničním mostem směrem na Bílou Horu bude vyloučen pro veřejnou dopravu a bude umožněn pouze MHD, která bude projíždět po provizorně vybudované komunikaci. Zde se musí dokončit překládky veškerých inženýrských sítí, vybudovat násyp železničního tělesa od dokončeného železničního mostu na vlečce do Ferony. S tím souvisí i výstavba opěrné zdi, která tento násyp zajišťuje," uvedl ředitel plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák. Podle něj bude za provozu stavbou probíhat dokončení části křižovatky s odbočovacím pruhem a protihlukové stěny u servisu Ford a dokončení chodníků a cyklostezek podél zprovozněné hlavní trasy,

Do dokončení celé trasy nebudou moci úsekem projíždět cyklisté ani procházet chodci. "Silniční provoz bude veden vždy v rychlých pruzích plánovaného čtyřpruhu. Jelikož bude provoz veden stále probíhající stavbou, žádáme všechny o maximální pozornost, dodržování pravidel silničního provozu a ohleduplnost vůči pracovníkům," dodal Kuťák.

Stavby navazujících úseků silnice I/20 - Na Roudné-Jateční, který se napojí na novou silnici pod kopcem Mikulka, a dále nejdelšího úseku Jasmínová-Jateční mají začít v letech 2024 a 2025. Celý východní okruh kolem Plzně, který povede z dálničního přivaděče D5 v Černicích k výpadovce na Karlovy Vary, by měl být hotový v roce 2032. Bude součástí mezinárodního tahu E49 Vídeň - České Budějovice - Plzeň - Karlovy Vary - Magdeburg.

Loni na podzim bylo v sadovém okruhu vysazeno 19 tisíc jarních cibulovin, které letos v květnu vykvetly. V červnu je vystřídá 6,5 tisíce letniček. Budou mezi nimi šalvěje, ostálky, lobelky, ale i okrasné kopřivy nebo divoký kmín. Záhony v centru Plzně se letos v létě zahalí do fialových a pastelových odstínů.

„V sadovém okruhu okolo historického centra města je zhruba 528 metrů čtverečních záhonů a na nich se pravidelně každý rok střídají jarní cibuloviny a letničky. Cibuloviny vysazujeme vždy na podzim. Loni to bylo dvanáct tisíc cibulek tulipánů, tři tisíce cibulek narcisů a více než čtyři tisíce cibulek řebčíků. Těch se vysazovaly dva druhy – královský a kostkovaný. Letos na jaře tulipány, narcisy a řebčíky vykvetly, avšak kvůli chladnému počasí se zpožděním,“ uvedl Pavel Šindelář, technický náměstek primátora města Plzně, do jehož gesce spadá také péče o městskou zeleň. Dodal, že cibuloviny jsou na konci jara každý rok vyměněny za letničky. K odstranění odkvetlých jarních cibulovin a vysázení letniček dojde letos až na začátku června, v minulých letech to bývalo zhruba o jeden až dva týdny dříve, tedy ve druhé polovině května. „Letos máme připraveno šest a půl tisíce letniček. Barevné kompozice i druhová skladba letničkových záhonů se každoročně mění,“ doplnil Pavel Šindelář.

„Letos záhony v Kopeckého sadech zazáří ve fialovomodré a růžovofialové barevné kombinaci. Úzké záhony mezi kopečky pod Velkým divadlem budou v pastelových barvách růžové, bílé, světle modré a fialové z rostlin s jemnou texturou. Záhony ve Smetanových sadech pak budou laděny do oranžové, bronzové a žluté,“ popsala Irena Tolarová, vedoucí oddělení koncepce zeleně Správy veřejného statku města Plzně (SVS MP), plánované barevné kombinace a připomněla, že plán letničkových výsadeb vypracovala Lucie Davídková. „Jsou navrženy druhově velmi rozmanité kombinace květin v mnoha kultivarech, okrasných travin i rostlin okrasných listem. Poměrně velké zastoupení mají různé druhy šalvějí, například šalvěj přeslenitá, šalvěj pomoučená či šalvěj zářivá. Dále pak vysadíme ostálky, lobelky či sluncovky,“ vyjmenovala. Upozornila, že k méně obvyklým rostlinám, které letos ozdobí záhony v centru Plzně, patří bělotrn, což je okrasná rostlina připomínající bodlák, nebo divoký kmín či okrasné kopřivy s barevným olistěním.

Pravidelná zálivka záhonů i přilehlých trávníků je v sadovém okruhu zajištěna z vodovodního řadu, avšak část Kopeckého sadů je zavlažována vodou čerpanou z řeky Mže. V sadovém okruhu je také cca 2,5 tisíce metrů čtverečních trvalkových záhonů, keřové výsadby, živých plotů nebo popínavých rostlin – jako například loubí v Šafaříkových a Křižíkových sadech. V Mlýnské strouze jsou vysázeny vodní a bahenní rostliny.

Travnaté plochy v sadovém okruhu město udržuje jako pobytové trávníky. Slouží tedy k posezení, poležení, konají se na nich i kulturně společenské akce. V sezoně jsou sečeny jedenkrát týdně, zpravidla ve čtvrtek. Kromě toho je dvakrát ročně prováděna vertikutace, tedy prořezání a provzdušnění travního drnu. To podporuje odnožování travin a udržuje hustý a souvislý porost. Takový trávník je pak schopen odolat i intenzivní zátěži jakou představují právě některé hromadné akce.

Kromě sadového okruhu pečuje SVS MP také o velké parky, jako jsou Borský a Lochotínský, o park Homolka, park U Košuteckého jezírka nebo o parkové náměstí Mikulášské či hřbitovy Mikulášský a U Všech svatých. I v těchto parcích je údržba prováděna pravidelně a systematicky. Seč trávníků v nich však není tak častá jako v sadovém okruhu v centru města. V Lochotínském a v Borském parku je část travnatých ploch, která není intenzivně využívaná k rekreaci, ponechána pro květnatou louku.

V centru Plzně vznikl i nový prostor se zelení, záhony a nově vysázenými stromy. Je u hlavního nádraží a odděluje rušnou křižovatku ulic Sirková a Šumavská od prostoru, který má být novou a příjemnou vstupní branou do Plzně. U nádraží bylo z modulů vybudováno nové Turistické informační centrum s vyhlídkovou věží a také stánky s občerstvením. Je mezi nimi pobytové schodiště a terasa. Toto pobytové schodiště budou zdobit záhony trvalek. Na ně naváže travnatá plocha s nově vysázenými stromy a velkými keři. Část trávníku bude udržována jako květnatá louka.

Město Plzeň vybudovalo u Kamenného rybníka novou lávku nad rozšířenou silnicí I/27 vedoucí z Plzně na Třemošnou i přes železniční trať do Žatce. Pro pěší i cyklisty se otevře v druhé polovině června. Lávka dlouhá téměř 130 metrů umožní chodcům bezpečně přecházet od Kamenného rybníka směrem k arboretu Sofronka a k Seneckému rybníku. Náklady na vybudování lávky a veřejného osvětlení podél cesty od zastávky železnice Plzeň – Bolevec směrem k lávce si vyžadují investici zhruba 27 milionů korun včetně DPH, náklady jsou hrazeny z rozpočtu města Plzně. Stavba lávky byla zahájena ve druhém čtvrtletí roku 2019.

„Díky výstavbě technicky velmi náročné lávky již nebudou pěší a cyklisté přecházet a přejíždět velmi frekventovanou komunikaci od Kamenného k Seneckému rybníku a následně i trať v místě, kde nebyl vyznačený železniční přejezd. Lávka široká tři metry zajišťuje dostatek prostoru pro chodce i cyklisty. Začne jim sloužit od 21. června 2021. Nyní bude lávka spuštěna do své finální podoby, na přelomu měsíce května a června proběhnou zpřísněné zatěžovací zkoušky. Původně plánovaný a avizovaný termín zprovoznění lávky nebylo možno přes veškerou snahu všech zainteresovaných subjektů dodržet z důvodu probíhající pandemie koronaviru. Byla ovšem přijata veškerá dostupná opatření tak, aby bylo zabráněno přerušení stavebních prací a úplnému zastavení stavby se snahou lávku dokončit v co možná nejkratším termínu,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Dokončení lávky se muselo dvakrát posunout. Nejprve z předpokládaného květnového termínu 2020 na letní měsíce, důvodem byla opatření proti šíření pandemie koronaviru. Následně byly v květnu 2020 zjištěny při technické prohlídce mírné nestandardní pohyby konstrukce a vlásečnicové trhliny, které u takto složitého technického řešení nelze nikdy zcela vyloučit. Odbor investic Magistrátu města Plzně, jenž zajišťoval stavbu lávky, zároveň zadal odborné posouzení stavu lávky nezávislé instituci – Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze.

„Na základě výstupů dlouhodobého měření a expertního posudku zpracovaného Českým vysokým učením technickým v Praze předložil projektant novou realizační dokumentaci stavby, kde byl podrobně rozpracován systém zesílení lávky včetně jednotlivých na sebe navazujících pracovních postupů. Primárně musela být demontována ložiska na obou krajních opěrách a bylo řešeno zajištění konstrukce pomocí speciálního rámu s předepnutými táhly u obou středových pilířů. Následně bylo přistoupeno k samotnému zesílení všech čtyř pilířů. Pro zesílení byla použita projektem předepsaná výztuž a speciální samozhutnitelná betonová směs s polypropylenovými vlákny,“ vysvětlil Pavel Grisník, vedoucí magistrátního odboru investic.

„Na začátku května proběhla betonáž posledního čtvrtého pilíře, nyní probíhá osazení ložisek na obou krajních opěrách lávky. Předpokládaný termín uvolnění pomocných táhel a spuštění lávky do definitivní polohy byl konec minulého týdne. Po spuštění nosné konstrukce lávky proběhne montáž mostních dilatačních závěrů, zábradlí a finálně bude aplikována izolace pochozí části lávky. Budou provedeny ochranné nátěry konstrukce, napojení na přilehlou cyklostezku a terénní úpravy,“ doplnila Taťána Kicová z magistrátního odboru investic. Zpřísněná statická a dynamická zatěžovací zkouška proběhne na přelomu května a června 2021.

Ředitelství silnic a dálnic pod lávkou rozšířilo silnici I/27 na Žatec ze dvou na čtyři jízdní pruhy v délce zhruba 1,6 kilometru, a to od Třemošenského rybníka na Třemošnou. Rozšíření této značně frekventované komunikace přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Dne 1. dubna 2021 v odpoledních hodinách došlo k úplnému zprovoznění stavby I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík.

Navýšit kapacity služeb pro lidi bez domova plánuje Plzeň. Chce postavit dva objekty ve Wenzigově ulici, kde Městská charita Plzeň provozuje zatím jediné zařízení poskytující služby lidem bez domova. Zvýší se tak kapacita noclehárny, nízkoprahového denního centra i dalších služeb. Náklady na vybudování objektů se odhadují na 109 milionů korun, město by mohlo dostal dotaci až na 79 milionů. Podání žádosti o dotaci EU z Integrovaného regionálního operačního programu dnech schválili zastupitelé Plzně.

V Plzni v současné době žije zhruba 430 až 490 lidí bez domova. „Přínosem projektu bude navýšení kapacit sociálních služeb pro osoby bez domova, zkvalitnění a zefektivnění sociální práce a zajištění adekvátního prostředí pro sociální pracovníky, kteří budou s klienty pracovat,“ uvedl David Šlouf, radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem. Doplnil, že obě plánovaná nová zařízení budou bezbariérová a umožní tak poskytovat služby i lidem bez domova se sníženou mobilitou, což v současné době není možné.

V jednom objektu bude zařízení Městské charity Plzeň a bude představovat rozšíření stávajícího provozu Domova sv. Františka, ve druhém pak zařízení Armády spásy v České republice – azylový dům komunitního tipu s názvem Patronus.

V objektu Městské charity se počítá s kompletním provozem služeb noclehárny a nízkoprahového denního centra, zajištěno bude sociální, administrativní a technicko-skladové zázemí. Kapacita nízkoprahového denního centra bude 30 míst pro ženy a 30 míst pro muže, stávající služba se díky tomu navýší o 20 míst. Kapacita noclehárny bude 56 lůžek, dojde tedy k navýšení o 10 míst. „V původní budově Domova sv. Františka se tak uvolní prostor pro vybudování zázemí služby terénní programy, vznikne záložní prostor 30 míst pro poskytnutí noclehu v zimním období a do budoucna bude možné navýšit kapacitu stávající služby azylový dům o dvě místa,“ doplnil Martin Klír, vedoucí úseku přípravy a řízení projektů Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně.

„Nově vznikne Azylový dům komunitního tipu Patronus s kapacitou 26 lůžek. Bude poskytovat lidem bez přístřeší ubytování na přechodnou dobu a prostřednictvím individuální sociální práce pomáhat při jejich začlenění do společnosti včetně návratu na trh práce a podporovat nezávislost na sociálních službách,“ uvedla Karolina Vodičková, vedoucí oddělení sociální práce a dostupného bydlení Bytového odboru Magistrátu města Plzně.

Doplnila, že klienti zde budou mít k dispozici samostatné pokoje včetně sociálního zázemí, jídelnu, prádelnu, sušárnu, kuchyni, dílnu i pobytový vnitroblok. Součástí projektu je vybudování administrativního zázemí pro personál. Půjde o pobytovou službu s nepřetržitým provozem. Projekt by se měl realizovat od ledna 2022 do června 2023.

Po tříleté rekonstrukci se v červnu znovu otevře Katedrála sv. Bartoloměje na náměstí Republiky v Plzni. Biskupství plzeňské připravilo v k příležitosti znovuotevření čtyřdenní program, který zahrnuje výstavu, prohlídky katedrály, koncert Plzeňské filharmonie, varhaníků či Divadla J. K.Tyla, diecézní setkání a mši. Oprava přišla na zhruba 115 milionů korun. "Jedná se o zcela historickou a jedinečnou událost," prohlásil biskup Tomáš Holub.

Kompletní oprava obnášela podle architekta Jana Soukupa stavební i restaurátorské práce, na nichž se podílely desítky lidí. Čistily se stěny a klenby, restaurovaly se kaple, kůr, presbytář, oltáře, do desítek restaurátorských ateliérů putovaly sochy a obrazy. Restaurováním prošla i jedna z nejcennějších gotických madon v ČR - Plzeňská madona, vyrobená zřejmě před rokem 1384. Během oprav se podle Soukupa přišlo i na poškození některých kleneb, které bylo nutné zpevnit a opravit. Kromě restaurování a rekonstrukcí nabídne chrám nové osvětlení variabilní pro různé příležitosti a události, sociální zázemí či vytápěné lavice. Novinkou je zpřístupnění podkroví.

Slavnostní otevření katedrály začne 2. června výstavou Srdce města, srdce diecéze na náměstí. Pak se otevře nová expozice v podkroví a večer Plzeňská filharmonie uvede slavnostní koncert. Ve čtvrtek a pátek 3. a 4. června budou volné prohlídky, které chce církev nabídnout i zdravotníkům, hasičům, policistům, kteří nesli tíhu boje s koronavirovou pandemií, ale i třeba učitelům a studentům, kteří museli zvládnout on-line výuku.

Na sobotu se plánuje Diecézní pouť pro omezený počet zvaných zástupců z diecéze. "Mši bude sloužit biskup Václav Malý, který u Bartoloměje kaplanoval a rád na to vzpomíná," řekl Holub. Na podvečerním koncertu na nově restaurovaných varhanách z roku 1894 se 4000 píšťalami vystoupí regenschori z katedrál v Plzni, Praze a Řezně. V neděli oslavy vyvrcholí mší, kterou bude sloužit biskup Holub, a večer charitativním operním koncertem Divadla J. K. Tyla.

Biskupství plánuje, že by se na koncert Plzeňské filharmonie a Divadla J. K. Tyla mohly podívat i lidé. "Prozatím počítáme s tím, že by se obsadila polovina kapacity, tedy asi 200 lidí. Ještě ale nevíme přesně, jaké budou podmínky," dodal Holub.

Plzeň rozdělí z loňského přebytku hospodaření dalších 136 milionů korun na dopravní i sportovní infrastrukturu a opravy bytů, vedle toho podpoří i sociální služby, zoo, knihovnu a sportovní organizace. Loňské hospodaření města včetně deseti obvodů skončilo "v plusu" 603 milionů Kč na běžných účtech, z toho přebytek hospodaření magistrátu činil 481 milionů. Část peněz rozdělila zastupitelstva už v únoru a březnu.

„Díky rozpočtovému opatření rozdělíme volné zdroje, a to konkrétně zbývající část disponibilního přebytku hospodaření magistrátu za rok 2020 ve výši 136 milionů korun a prostředků očekávané úspory v souvislosti s předpokladem nečerpání rezervy na zajištění finančního krytí plnění dobrovolného příplatku mimo základní kapitál pro Plzeňské městské dopravní podniky v roce 2021 ve výši 48 milionů korun,“ vysvětlil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem města David Šlouf.

Z volných zdrojů částky 136 milionů korun se především posílí rozpočet stavební akce Zázemí tréninkového centra mládeže ve Sportovním areálu ve Štruncových sadech, a to částkou 39,5 milionu korun, 23 milionů korun putuje na opravu volných bytů s cílem zajištění vyššího standardu bydlení, Plavecký bazén Lochotín vymění vzduchotechniku v prostoru šaten a tělocvičen, rekonstrukci šaten a sociálním zázemí – finanční podpora je 9,5 milionu korun. Volné prostředky z přebytku posílí také rozpočet Rekonstrukce tramvajové trati Plaská ve výši 13 milionů korun. „Deseti miliony korun posílíme objem prostředků, které budou blokovány ve Fondu rezerv a rozvoje na finanční zajištění případných dalších dopadů koronavirové krize. Dále byla vybraným subjektům částečně kompenzována redukce, která byla promítnuta do návrhu rozpočtu pro rok 2021. Například Knihovně města Plzně ve výši 1,3 milionu korun, Městskému ústavu sociálních služeb města Plzně ve výši 4,8 milionu korun, Správě hřbitovů a krematoria 0,5 milionu korun, Zoologické a botanické zahradě města Plzně 1,9 milionu korun,“ doplnil radní David Šlouf.

Dále zastupitelé města schválili úpravy rozpočtu Kanceláře ředitele technického úřadu Magistrátu města Plzně v souvislosti s čerpáním rezervy. Největší objemy prostředků rezervy budou využity na posílení akce I/20 Plaská – Na Roudné – Chrástecká z důvodu potřeby dodatečného zajištění skalního svahu zářezu (9 milionů korun) a posílení akce Revitalizace konečné stanice tramvaje č. 4 u Borského parku (10 milionů korun).

Rozpočtovým opatřením došlo k zajištění finančního krytí potřeb v souvislosti s přijatými opatřeními na zmírnění dopadů koronavirové krize. Z objemu účelové blokace je uvolněno 17 milionů korun, z toho například čtyři miliony korun jsou směřovány do oblasti sportu na podporu sportovních organizací, 2,5 milionu korun subjektům v sociální sféře, 2,6 milionu korun na krytí sníženého příjmu z nájmu v souvislosti s poskytovanými slevami. Schváleny byly také souvztažné úpravy rozpočtu na základě aktuálního vyhodnocení čerpání rozpočtu v roce 2021, zejména se jedná o přesuny prostředků mezi správci či závaznými ukazateli rozpočtu na základě aktuálních potřeb a požadavků správců.

Zastupitelé města Plzně schválili záměr připravit prodej čtyř budov v centru - Komorního divadla se sousední bývalou právnickou fakultou a blízkým domem s 27 byty Americká 38 a zdevastovaným činžákem Resslova 13. Jde o největší nevyužívané nemovitosti města. Pokud zastupitelé prodej schválí, má minimální cena bloku činit 143 milionů korun.

"Za účelem přípravy prodeje vznikne pracovní skupina, která se bude zabývat například tím, za jakých podmínek bude samotný prodej nemovitostí probíhat," uvedl radní pro ekonomiku David Šlouf. Podle něj se předpokládá podobný postup, jaký město schválilo při prodeji areálu v Zátiší, tedy dvoukolová soutěž. V prvním kole by uchazeči nabídli představu svého záměru, který pokud by byl v souladu s územní studií daného území, by pak mohli postoupit do druhého kola. Zde by se soutěžilo o nejvyšší nabídku. O doporučeních pracovní skupiny poté opět budou jednat zastupitelé města. "Záměr, že se tím budeme zabývat směrem k prodeji, neznamená, že to prodáme," řekl radní. Podle Šloufa potrvá rok, než přijde do zastupitelstva finální materiál se jménem uchazeče, který splnil všechny podmínky, a jím nabídnutou cenou. Do doby, než se případný kupec najde, omezí město trvale dopravu na větší části Americké třídy, což se má odehrát letos v létě.

"Záměr prodat pro mě znamená: pojďme nabízet. Zatím jsem ale neslyšel relevantní argumenty, proč by se měla třeba Americká 38 prodat," uvedl šéf zastupitelského klubu opozičních Pirátů Pavel Bosák. Šlouf argumentoval tím, že bez tohoto činžáku je blok neprodejný. K návrhu Pirátů rozmýšlet na co objekty přestavět anebo si vzít úvěr a přeměnit je na byty uvedl, že by k tomu město muselo vlastnit pozemek ve vnitrobloku, jehož nabytí od soukromníka je nereálné.

"Je třeba s tím komplexem pohnout. Víme, co nás stál úsilí dům Resslova 13, který jen chátral. Teď ohrožuje okolí a naproti je škola. A nejdražší výstavba je přestavba monumentů," reagoval opoziční zastupitel Jiří Lodr (KDU-ČSL). Podle jeho kolegy Petr Náhlíka se o lokalitě vede debata už 18 let. "Situace se teď výrazně změnila. Jsou tam platné regulační podmínky i jasná dopravní obsluha," uvedl. Podle zastupitelky Heleny Matoušové (ODS) je bývalý KV KSČ dům duchů a do Komorního divadla už by se bála vstoupit.

osm+čtk

Dva ze čtyř zájemců postoupili do druhého kola soutěže o koupi devítihektarového pozemku bývalých kasáren Zátiší na okraji Plzně ve směru na Domažlice a Německo. Úspěšné byly pražské firmy IDP Invest 1 s.r.o. a Accolade s.r.o. Zastupitelé odmítli developerské firmy Panattoni a CTP Invest. Opoziční Piráti chtěli bod stáhnout z jednání a hlasovali proti všem zájemcům. Diskuse trvala více než dvě hodiny.

Radní města pro ekonomiku a majetek David Šlouf (ODS) odmítl obavy Pirátů, že v lokalitě vyrostou montovny. K protiargumentu, že kupec nakonec nedodrží svůj záměr a postaví tam něco jiného, uvedl, že město má několik obranných mechanismů, které budou součástí smlouvy. "Říkáme, že do poloviny roku 2023 musí předložit dokumentaci k územnímu rozhodnutí. Pokud ho do roka nedostane, můžeme odstoupit od smlouvy," uvedl. Dále musí do poloviny roku 2025 předložit dokumentaci ke stavebnímu povolení a pokud ho nezíská, může město také odstoupit," řekl. Navíc do konce roku 2028 musí kupec nové objekty zkolaudovat, jinak má město výhradu zpětné koupě.

"Pro mě jsou všechny firmy naprosto totožné. Všechny budou pronajímat haly. Ani jedna negarantuje výrobu, která by tam vydržela déle než rok," uvedl zastupitel opoziční Petr Náhlík (KDU-ČSL). Jako expert na dopravu upozornil na to, že na nedaleké kruhové křižovatce u Makra, do níž zhruba za rok vyústí budovaný západní obchvat, hrozí při dalším nárůstu nákladní dopravy kolaps. Náhlík ale dodal, že chápe, že město v současné koronavirové krizi hledá dodatečné finanční zdroje.

"Nikoho jiného než přihlášené firmy tam nedostaneme. Nebo dostaneme, ale to bychom museli změnit územní plán," uvedl Šlouf. Podle něj by to ale nemělo smysl, protože v těsném okolí bývalých kasáren jsou desítky hal průmyslové zóny Borská pole. Podle územního plánu je lokalita Zátiší určená hlavně "pro vědu, výzkum, výrobu s přidanou hodnotou, pro inovativní a znalostně intenzivní firmy". Vyloučené jsou samostatné logistické areály a samostatné ubytovny. Mohou tam být halové i vícepodlažní objekty vysoké do 15 metrů.

„Účastníci aukce nebudou povinni skládat před zahájením aukce jistotu. Vítězem soutěže se stane ten, který nabídne nejvyšší kupní cenu. Vyvolávací cena pro aukci bude činit 120,725 milionů korun, minimální příhoz bude ve výši 500 tisíc korun,“ uvedl Šlouf. Doplnil, že podmínkou uzavření kupní smlouvy s vítězem soutěže je její schválení Zastupitelstvem města Plzně. „Město si vyhrazuje právo zrušit soutěž bez udání důvodu a dále odmítnout všechny učiněné nabídky, a to až do doby podpisu kupní smlouvy ze své strany,“ dodal.

Uzávěrka prvního kola byla 15. března 2021.

Na vybrané investice si město Plzeň na 20 let úvěr 325 milionů korun od Komerční banky (KB). Nabídla výhodnější podmínky než Evropská investiční banka (EIB), u níž mělo čtvrté největší město v ČR úvěr předjednaný. V novodobé historii je to poprvé, kdy nějaká komerční banka nabídla Plzni nižší úrok pro dlouhodobou fixaci než EIB, která s městem spolupracuje téměř 30 let. Zastupitelé schválili, že si město nechá peníze od KB vyplatit už v červnu. Budou použity na spolufinancování výstavby Technologického parku DRONET, kanalizace a vodovodu v Koterově, bytů pro lidi s handicapem a mladé rodiny na Zátiší, dětský bazén a na sportovní halu v Krašovské.