Podle náměstka primátora pro dopravu a životní prostředí Michala Vozobule bývá v rekreační oblasti Bolevecké rybníky nejméně návštěvníků, tak této doby město využívá ke kácení stromů, které mohou být potenciálně nebezpečné pro lidi, kteří procházejí kolem nich.
I když lesy v České republice v posledních letech postihla kalamita lýkožrouta smrkového, veřejnosti známého jako „kůrovec“, v plzeňských městských lesích odumírají zejména staré borovice. Ty rostou na písčitém podloží a vláhu čerpají z několikametrové hloubky. Pokles hladiny podzemních vod pro ně představuje velký problém. I když v loňském roce bylo ve srovnání s roky předchozími vláhy více, na kondici borovic to nemělo výrazný vliv. Borovice je totiž závislá na výšce hladiny podzemních vod na rozdíl od smrku, který čerpá vláhu z vod povrchových. „To, že nám uschlo tolik borovic, je důsledkem sucha v předchozích několika letech. Sucho stromy oslabilo, tak se staly méně odolné proti škůdcům. Borovice se totiž těžko vyrovnávají s náhlou změnou teploty a množstvím srážek. Čím jsou starší, tím je to horší,“ vysvětlil vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka. „Zdravý strom, který má dostatek vláhy, je schopen se bránit škůdci tak, že jej zalije pryskyřicí, oslabený strom to ale nezvládne. Chřadnoucí borovice jsou dnes velmi často napadány škůdci, jako jsou lýkohub či krasci, ovšem zaznamenali jsme i případ, kdy byly borovice napadeny lýkožroutem smrkovým,“ doplnil Milan Sekáč ze Správy veřejného statku města Plzně, který se o městské lesy stará.
Kácení začne v nejfrekventovanějších místech, tedy u cest kolem Velkého boleveckého rybníka, ale zasáhne i další oblíbené lokality, jako jsou cesty u Kamenného nebo Seneckého rybníka.
V průběhu jarních měsíců proběhne také v lese v katastru Bolevec v lokalitě Orlík obnovní těžba dřeva, která má za cíl omladit porosty a tím zajistit trvalou udržitelnost lesů. Městští lesníci pravidelně provádějí obnovní těžby v lesních porostech ve vlastnictví města Plzně. Velikost jednotlivých mýtin bývá zpravidla do 0,3 hektaru, celková výměra té, na které bude přestárlý porost obnoven, se předpokládá cca 7,5 hektaru lesa. Obnovované přestárlé porosty jsou složené ze 70 procent z borovice lesní a z 15 procent z borovice vejmutovky. Zbytek tvoří smrky, duby, břízy a osiky. V místě budou ponechány již vzrostlé semenáčky borovic a dubů. Pokud by jich bylo na mýtině málo, bude půda upravena tak, aby se tam mohla uchytit semínka borovic i jiných druhů a obnova lesa přirozenou cestou probíhala rychleji. Tato těžba bude provedena v souladu s Lesním hospodářským plánem pro Městské lesy Plzeň schváleným Krajským úřadem Plzeňského kraje na 10 let. Vzniklá plocha tak bude následně připravena pro přirozenou obnovu semeny borovice lesní a dubu zimního.
