Odběrová místa, call centra, nemocnice, sociální zařízení – všude tam pomáhaly stovky studentů Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Zapojili se studenti různých oborů a ročníků. Pro první ročníky, nestudující střední zdravotnickou školu, to byla naprosto jedinečná zkušenost.
V minulém roce Krajský úřad Plzeňského kraje požádal o pomoc posílení osob při zajišťování odběrových míst a Krajské hygienické stanice. Fakulta zdravotnických studií vyzvala studenty, aby se do činnosti zapojili. Obratem jich zareagovalo několik stovek. Podle Lukáše Šticha, děkana FZS, je pomoc přirozená, studenti jsou tak vychováváni v rámci svého studia. “Nedílnou součástí přípravy nelékařského zdravotnického pracovníka je i posilování osobní odpovědnosti a entuziasmu,“ dodává Lukáš Štich.
Pomoc studentů Fakulty zdravotnických studií ocenili ředitelé nemocnic, hejtmani a hlavně pacienti. Mnozí studenti, zejména prvního ročníku, se mohli během pandemie poprvé setkat s pacienty a také se smrtí, což není úplně jednoduché.
Pro všechny studenty byly připravené konzultace s odborníky z Fakulty zdravotnických studií a podporu pro studenty zajišťovalo i Informační a poradenské centrum Západočeské univerzity v Plzni se svými erudovanými psychology.
Jaké bylo období pandemie pro studenty z hlediska psychické zátěže, jsme se zeptali vedoucí Informačního a poradenského centra Západočeské univerzity v Plzni Pavly Hrabačkové.
Jaký byl nárůst klientů jednotlivých poraden vašeho centra?
Došlo k výraznému nárůstu poradenských služeb pro studenty ZČU, především v oblasti studijního a psychologického poradenství. Studijní poradenství se v důsledku distanční výuky „přesunulo“ především do online prostoru. Negativní dopad měla epidemiologická situace na studenty se specifickými potřebami, s řadou z nich byli poradenští pracovníci v pravidelném kontaktu, společně jsme probírali průběh výuky, pomáhali s nastavením nových nebo úpravu stávajících strategií kompenzujících jejich znevýhodnění nebo s komunikací s jednotlivými vyučujícími. Studenti také více využívali možnosti zapůjčení pomůcek z naší půjčovny.
Nárůst klientů se projevil také v psychologické poradně, kde bylo dokonce třeba navýšit počet konzultačních hodin. Psychologové řešili se studenty situace související s psychickou nepohodou související s omezením sociálních kontaktů, výraznými změnami ve výuce, bohužel i s vážnými vztahovými nebo ztrátovými situacemi.
Co bylo pro studenty nejnáročnější?
V důsledku krizové situace v minulých měsících prožívala a stále prožívá řada studentů nepříjemné psychické stavy. Vedle „normálního“ strachu, kterým všichni reagujeme na pocit ohrožení, se setkáváme při konzultacích s fobií a úzkostí. Ty někdy vznikají bez zjevné příčiny, často ale bývají spojeny právě s náročnou životní situací. V souvislosti s pandemií se může jednat například o klienty, u kterých se projevila nozofobie (strach z nemoci) a thanatofobie (strach ze smrti).
Pandemie se objevila jako blesk z čistého nebe, změny v různých opatřeních a omezeních byly časté, informace nebyly vždy úplně srozumitelné, tohle všechno přispělo k tomu, že se řada lidí necítila v duševní pohodě. Snažili jsme se studentům vysvětlit, že vedení univerzity jedná v jejich zájmu, vnitřní opatření byla nastavena tak, aby studenti své povinnosti zvládli. Posunuli jsme třeba termín studijních podmínek prvního semestru a podobně.
Existuje nějaká všeobecná rada, kterou se můžou řídit studenti nebo jejich kamarádi, kteří prožívají těžké období?
Je třeba o úzkosti mluvit, pojmenovat to, čeho se člověk bojí, co ho stresuje. Tím se úzkost změní ve strach, se kterým už se dá racionálně pracovat. Nedoporučujeme hledat rady na internetu, lepší je promluvit si s někým blízkým. Pokusit se strach vytěsnit ze své mysli a nahradit ho pozitivními myšlenkami (těšit se na dobré jídlo, film či knížku, domluvit schůzku nebo telefonát s někým, kdo je vám milý). I v neveselé době je třeba dodržovat denní plán činností (hygiena, strava, sportovní oblečení na cvičení, neformální na online přednášku a „kvádro“ na zkoušku) a nepřežívat dlouhé dny v pyžamu! :-)
Také není dobré podceňovat význam relaxace. Distanční výuka někdy na studenty navalila více práce (samostudium, dohledávání informací, zpracování poznámek a studijních materiálů přednášejících). Někteří z nás se naučili správně relaxovat, našli jsme si tu svou cestu ke zklidnění (různé pohybové aktivity, poslech hudby, vaření, pletení, péče o květiny nebo domácího mazlíčka).
A co když duševní nepohoda přetrvává?
Není ostudou obrátit se na odborníka. Služby naší psychologické poradny jsou poskytovány i anonymně. Existují různé praxí prověřené psychologické techniky vyrovnávání se s náročnými životními zkušenostmi. Kromě toho mohou studenti najít odkazy na další odborná pracoviště, která mohou navštívit, na našich webových stránkách studentskeotazniky.zcu.cz. V průběhu pandemie jsme také realizovali několik přednášek na téma efektivních způsobů učení, práce se stresem a podobně. Vytvořili jsme nový formát komunikace se studenty - jedná se o občasník (neformální online setkávání), který jsme nazvali ZČUch live. Na určité téma proběhnou čtyři krátké přednášky, po kterých následuje diskuze a komunikace mezi účastníky ve formátu svépomocné skupiny. Poslední téma, které jsme řešili, byl právě „stres“," dodává Hrabačková.
I v době, kdy prožíváme nějaké životní zkoušky a která pro nás není příliš veselá, je třeba nezapomínat se radovat z maličkostí, sebemenšího úspěchu a žít přítomným okamžikem.
Na období pandemie vzpomíná i studentka Fakulty zdravotnických studií Tereza Spurná. Jaké zkušenosti z první linie vnímala ona?
“Po pravdě to bylo pro mne velice náročné. Nikdy předtím jsem v praxi nezažila až takový počet úmrtí. Bylo to hrozné. Asi úplně nejhorší bylo pro mne se starat o nějakého zdravotníka, se kterým jsem také v nemocnici pracovala. Někdy jsem o tom přemýšlela i doma. Bylo až děsivé, jak mělo onemocnění rychlý a těžký průběh. Dopoledne jsme s pacientem normálně komunikovali a odpoledne už byl připojený na umělou plicní ventilaci či mimotělní krevní oběh. Ačkoli to bylo neuvěřitelně psychicky náročné, byla to pro mne obrovská zkušenost.“ říká Tereza Spurná.
Na základě vjemů a zkušeností v období pandemické krize dokončuje Fakulta zdravotnických studií knihu, která je postavena na výpovědích studentů a přiblíží jejich prožitky v roli pomocníků v nemocnicích.
"Jako etnolog, který se mimo jiného zaměřuje i na medicínská témata, jsem se studenty hovořila, sbírala jejich zkušenosti, zajímala se o jejich prožitky a cestu, kterou absolvovali napříč zdravotnickými zařízeními. Často to byly silné příběhy. Publikace bude vyprávěním doplněným o fotografický materiál, který přiblíží poslední rok očima těch pro nás nejdůležitějších, našich studentů, kteří pomohli, když bylo potřeba.” dodává Alena Lochmannová, proděkanka pro vnitřní a vnější vztahy FZS.
Vydání publikace je plánováno na podzim roku 2021.
Autor: Markéta Hallová
