„Můj bratr zemřel minulý týden 22. listopadu ve spánku ve večerních hodinách. Poslední dobou žil v seniorské domě. Jeho syn Ota ho denně navštěvoval, nosil mu české noviny a filmy a také mu v jednom z jeho pokojů zařídil českou televizi,“ přiblížil Gustav Ulč, bratr Oty Ulče.
Ota Ulč emigroval v poměrně mladém věku, jeho rodiště na něj nezapomínalo. V roce 2000 mu Plzeň udělila prestižní Cenu 1. června, která se uděluje zejména za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. "Zpráva o úmrtí pana Ulče mě velmi mrzí a jeho rodině bych chtěl tímto vyjádřit upřímnou soustrast,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.
Ota Ulč se narodil 16. března 1930 v Plzni. Po maturitě na klasickém gymnáziu odešel koncem 40. let do Prahy studovat práva, promoval v roce 1953. Vojnu si odsloužil u pracovního praporu, brzy po návratu do civilu se stal okresním soudcem ve Stříbře. V roce 1959 se dostal do západního Berlína, rok poté do USA, kde na Kolumbijské univerzitě vystudoval politologii, následně přednášel na univerzitě v Binghamtonu. Jeho knihy vycházely v nakladatelství Škvoreckých 68 – Publishers, po roce 1989 vydal kolem dvou desítek knih v České republice jako například Zašmodrchaný svět, Čech částečným Číňanem nebo O čem dumá česká hlava. Jeho články se objevovaly v českém tisku a v internetových publikacích.
