Co všechno zahrnuje rekonstrukce obou památek? Rekonstrukce je rozdělena na stavební a restaurátorskou část. Restaurátorská probíhá převážně ve Velké synagoze. V rabínském domě, ze kterého zbyly jen obvodové stěny a část krovu, probíhají stavební práce. Postupují o něco rychleji. Restaurátorské práce jsou závislé na počasí. Některé postupy nešlo provádět, když bylo uvnitř Synagogy mínus 15 stupňů.
Objevily se během rekonstrukce nějaké další problémy? Příprava staveniště odhalila problém s krovem rabínského domu, poničeným dřevomorkou. Byl uhnilý, skleslý a opřený o strop. To bylo tak nebezpečné, že se musela vzít úplně jiná technologie rozebírání krovu. Takové věci to prodražují a mají vliv na harmonogram. Situace s covidem ubrala také počet dělníků, kteří se na odborné restaurátorské činnosti mohli podílet. Všiml jsem si, že se tady objevily jiné tváře, než které začínaly. Někteří onemocněli a byli vystřídáni.
Mají potíže vliv na termín dokončení? Jedna z podmínek dotace je, že na rekonstrukce bude probíhat 24 měsíců plus mínus jeden měsíc. Musí to být dokončeno do konce roku 2021, maximálně v lednu 2022.
Jaký je rozpočet celé rekonstrukce? Na rekonstrukci jsme dostali dotaci necelých 100 milionů korun od EU. Pětiprocentní podíl vložila Židovská obec. Pokud to bude víc, musíme si sehnat prostředky. Zaplatíme také další výdaje, které nemohou být hrazeny z EU, ale jsou součástí rekonstrukce. Nelze některou činnost vynechat, přestože na to prostředky nejsou.
Pomohli Židovské obci s pětimiliónovým vkladem soukromí donátoři, třeba vaši členové? Ne. Nemohli, je to jedna z podmínek dotace. Museli jsme si všechno financovat sami.
Kolik vás vlastně v současné době v Plzni je? Těsně nad sto. Starší členové postupně odcházejí. Ti mladší jsou většinou jejich vnuci a vnučky. Generace, která vyrůstala v ateismu v době nesvobody, k nám často cestu nenašla.
Jak bude vypadat Synagoga po rekonstrukci? Na co se mohou návštěvníci těšit? Už teď tu vidíte krásně vymalovaný strop a zrekonstruované schodiště na galerie. Návštěvníci spatří nové výmalby, opravené štuky a nové mobilní podium pro veřejné koncerty. Zmizí dvě řady lavic, takže vznikne kulturnější prostor. Na galerii bude stálá výstava s interaktivními obrazovkami o historii Plzně a okolí. Část se bude obměňovat. Po rekonstrukci tu návštěvníci uvidí i repliky původních lustrů, ty byly původně na plyn.
A rabínský dům? V rabínském domě bude knihovna, studovna, společenský sál. Vznikne tu rituální lázeň mikve a malé muzeum mikví. Nahoře se postaví čtyři malé byty. Výzdoba bude na rozdíl od synagogy strohá, jen tady ve vestibulu použijeme původní štuky.
K čemu taková mikve vlastně slouží? Vidím tu asi dva metry hlubokou nádrž a zázemí pro míchání vody.. Mikve je rituální očista především pro ženy. Mohou ji využívat příslušníci židovské obce. Všechno je udělané podle náboženských předpisů.
Rabínský dům využívali plemenáři pro výzkum býčího spermatu
Kde se v Plzni vůbec vzal rabínský dům? V našem městě byly před válkou dvě židovské komunity, česká a německá. Každá měla svého rabína. Když se postavil rabínský dům, předpokládalo se, že se sem oba přestěhují. Oni to odmítli, a tak rabínský dům začal sloužit obci a židovským spolkům. Za komunismu ho pak využívali plemenáři pro laboratoř mléka a výzkum býčího spermatu. Dům byl v havarijním stavu.
Plánujete k otevření synagogy nějakou speciální bohoslužbu? Za předpokladu, že epidemiologická situace už bude dobrá.. Už teď plánujeme obřad vnesení Tóry (svitku s posvátným hebrejským textem, ze kterého se v synagoze předčítá – pozn. aut.). Naposledy v Plzni proběhl v roce 1998, kdy se otevírala Velká Synagoga. Šlo o první otevření synagogy v tzv. Východním bloku za účasti více než tří tisíc lidí.
