Podle statistik mělo ke dni začátku sčítání, tedy k 27. březnu 2021, cizí občanství celkem 5,6 procenta lidí, kteří v té době žili v Plzeňském kraji. To je mezi všemi kraji po Praze druhý nejvyšší podíl. Vysokoškolské vzdělání mělo 15,4 procenta obyvatel, což je mezi regiony Česka sedmý nejnižší podíl. V kraji bylo 144 038 domů.
V celé České republice žilo 10 524 167 obyvatel, což bylo o 87,6 tisíc více proti předchozímu sčítání v roce 2011. Jejich průměrný věk byl 42,7 let a mezi sečtenými bylo 50,7 % žen a 49,3 % mužů. Oproti minulému sčítání vzrostl počet osob s vyššími stupni vzdělání. Ve srovnání s rokem 2011 přibylo téměř 195 tisíc domů.
Průměrný věk obyvatel dosáhl 42,7 let, přičemž o něco vyšší byl u žen (44,1 let) než u mužů (41,2 let). Od předchozího sčítání v roce 2011 zestárli muži i ženy v průměru o 1,7 let. Mezi sečtenými představovaly děti ve věku 0–14 let 16,1 %, osoby v produktivním věku 63,5 % a senioři ve věku 65 a více let 20,4 %. Ze sečtených obyvatel ve věku 15 a více let bylo 32,1 % svobodných a 45,6 % ženatých či vdaných. Mezi ovdovělými výrazně převyšují ženy (13,3 %) nad muži (2,9 %). Podle Sčítání 2021 tvořili 4,7 % obyvatel cizinci. Mezi nimi byly v populaci zastoupeny nejvyšším podílem osoby se státním občanstvím Ukrajiny (1,4 %), Slovenska (0,9 %) a Vietnamu (0,5 %). Obyvatelé s cizím státním občanstvím ze zemí EU tvořili 1,5 % populace a mimo zemí EU 3,2 % populace.
Ženy jsou podle statistik vzdělanější než muži. Při minulém sčítání byl vyšší podíl vysokoškoláků ještě mezi muži, teď už mezi ženami. Celkem mělo loni v ČR vysokoškolské vzdělání přes 1,55 milionu lidí, tedy 18 procent ve věku nad 15 let. Před desetiletím to bylo 1,11 milionu, tedy téměř 13 procent. V Praze mělo minulý rok vysokoškolský titul 36 procent lidí. Podíl lidí se základním vzděláním a bez maturity klesá.
Sčítání 2021 začalo tzv. rozhodným okamžikem o půlnoci z 26. na 27. března a skončilo v úterý 11. května 2021. Jednalo se o historicky první online sčítání lidu v naší historii. „Je velmi potěšující, že plných 85 % obyvatel se sečetlo elektronicky a listinné formuláře se tak staly spíše doplňkovou formou. Předčilo to naše původní očekávání. Český statistický úřad také v maximální míře využil data z registrů státní správy, aby respondenty zatížil co nejméně,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Sčítání přitom probíhalo za nepříznivých podmínek pandemie onemocnění covid-19.
