Mileč je malá vesnice na jihu Plzeňska, základní škola v ní má dlouholetou tradici, funguje zde už od roku 1910. K žákům má rodinný přístup, neslyší tu žádné zvonění a všichni se mezi sebou znají. Přesto někteří rodiče vozí děti raději do velké školy v blízkém Nepomuku. "Je to spíše o tom, že si rodiče myslí, že když je pět ročníků ve třídě, tak se nedokáží něco naučit, že nebudou umět všechno a tolik, jako v běžné klasické třídě," popsala ředitelka školy Kateřina Kohoutová.
To ale není podle ředitelky a učitelky v jedné osobě pravda. Děti, které ze školy odejdou na druhý stupeň, mají totiž velmi dobré výsledky. "Teď jsou tady třeba i sourozenci. Takže prvňák přijde, má tady spolužáka páťáka, není problém se zapojit do toho kolektivu. Starší pomáhají mladším. Učivo se vzájemně prohlubuje, takže si zopakujeme něco společně, starší jsou pracovat, mladší pracují, starší se dozví nové informace," uvedla Kohoutová.
V současné době navštěvuje malotřídní školu v Milči 15 žáků od prvního do pátého ročníku. Od září by tu rádi otevřeli ještě jednu třídu. "Malý počet žáků nám umožňuje individuálnější přístup ke každému z nich. Učitel je tady s nimi od začátku do odchodu dětí domů, takže jakékoliv nežádoucí formy chování se dají velice rychle odhalit. Vlastně tady neexistuje šikana," podotkla ředitelka.
Podobné zkušenosti má i ředitelka školy v Dobřívi na Rokycansku, ve které se žáci vzdělávají ve čtyřech třídách. "Jsme vyhledáváni právě pro individuální přístup, pro ten malý počet žáků ve třídách. To vidím jako velké pozitivum i naší školy," uvedla ředitelka ZŠ Dobřív Lenka Hanzlíková.
S počtem žáků se ale potýkají, závisí na nich totiž i finanční dotace. Jediný chybějící žák s nimi může patřičně zamávat. "Dotace od státu na provoz školy máme do šedesáti dětí a nad šedesát. Už druhým rokem nám to nevychází o jedno dítě. Máme 59 žáků a tím nedosáhnu na ten daný počet hodin," potvrdila Hanzlíková. Protože se do obce přistěhovala nová žákyně, blýská se snad dobřívské malotřídce na lepší časy. Ředitelce se nyní podařilo sehnat i zaměstnance k doplnění pracovního týmu, ačkoliv to není snadné. Na učitele malotřídek jsou totiž kladeny velké nároky. "Není to o tom, že bychom měli my jiné výukové metody a práci s jinými materiály, ale je to spíše o tom, jak si poskládat hodinu, jak to všechno skloubit dohromady," vysvětlila Kohoutová.
V Plzeňském kraji máme celkem 58 malotřídních škol, většinou v menších obcích. "Nachází se převážně na území obcí s rozšířenou působností Klatovy, Domažlice, Sušice a také v Nýrsku," doplnila mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.
