Celkem čtyři posádky kánoí opět pokryly 56 říčních kilometrů řeky Berounky od soutoku řeky Radbuzy a Mže v Plzni ve Štruncových sadech až po silniční most a jez ve Zvíkovci. "Metodu přesunu jednotlivých lodí a lidí máme za ta léta poměrně propracovanou, a tak zatímco jedni nasedají do lodí už v devět hodin, jiní až o dvě hodiny později a několik desítek kilometrů níže po proudu. Následně zase všichni postupně doplují do cíle a vzájemně se stáhnou zpět," popsal zvířecí záchranář Karel Makoň.
Po několika blátivých letech letos při sčítání počasí konečně přálo a pěkně mrzlo. "Sedět dvě hodiny v kánoi a urazit asi 15 kilometrů po studené řece je poněkud náročná disciplína, ale zase na druhou stranu tím, že jsou zamrzlé okolní rybníky, tak většina vodních ptáků by měla být právě na řekách," vysvětlil Makoň.
I přesto, že odborníci sčítali na poměrně velkém říčním úseku, finální součty vodních ptáků na řeku Berounku nejsou podle Makoně žádná sláva. "Celkově je vidět, že v průběhu posledních deseti, patnácti let populace jednotlivých druhů ptactva citelně kolísají a bohužel i klesají. Navíc řeka Berounka je historicky významným zimovištěm vodního ptactva a v době její slávy, třeskutých mrazů a tuhých zim jsme jednotlivé druhy počítali na stovky, dnes když jsme u některých druhů na desítkách, tak je to zázrak," prohlásil. Mezi ty nejzajímavější podle jeho slov jednoznačně pak patří orli mořští, morčáci velcí, hohol severní atd. Samozřejmě nechybí ani hejnka labutí velkých, kormoránů velkých a nejpočetnějšího druhu kachny divoké.
Přesné výsledky a celkové počty jednotlivých druhů vodního ptactva z námi sledovaných úseků budou známy až později.
