Osamocený rodič není většinou schopen se o potomky postarat, krmit je a chránit. S umisťováním osiřelých čápat na hnízda k náhradním rodinám mají plzeňští ochránci přírody zkušenosti. Za víc než 30 let uskutečnili přes 150 adopcí s úspěšností 97 procent. "Letos se nám na stanici sešlo z různých míst deset mláďat. Po jednom, maximálně po dvou, jsme je přidali do hnízd, kde byla většinou dvě mláďata. Na těch hnízdech bylo prokazatelně víc čápat, ale některá uhynula, takže jsme adopcí doplnili na původní počet," řekl Makoň. Deset adoptovaných čápat za sezonu je podle něj v porovnání s jinými roky vysoké číslo.
Plzeňští ochránci přírody na západě Čech evidují na 80 čapích hnízd nebo hnízdišť, některá jsou už léta opuštěná. Obsazeno je kolem 60 hnízd, mladé vyvedli čápi na části z nich. Za tři dny ornitologové při hledání adoptivních rodin se stejně nebo podobně starými mláďaty najezdili přes 600 kilometrů, překontrolovali přes 50 hnízd a okroužkovali na 60 mláďat. "První předběžné kontroly adoptovaných mláďat na náhradních hnízdech po 24 hodinách vypadají zatím dobře, ale příroda je nevyzpytatelná, a tak dokud nebudou všichni naši svěřenci létat, je na jakékoliv závěry ještě čas," poznamenal Makoň.
Při kroužkování a adopci se ornitologové setkávají s různými překážkami. Například na hnízdě v Kdyni narazili na vosí hnízdo. "Kolega Miloš Paisker byl napaden a paralyzován vosí hlídkou a musela za něj lezení na další hnízda převzít Hana Makoňová. Série štípanců do obličeje zhruba ve 13 metrech nad zemí byla nejenom nepříjemná, ale i nebezpečná," řekl Makoň.
Na hnízdě v Poběžovicích bránila mláďata bojovná samice. Při loňském kroužkování posekala jednoho z ochránců přírody zobákem tak, že s rozklovanými klouby na ruce musel nasadit antibiotika a dvoutýdenní léčbu hluboko zanícených šlach. "Samice srdcařka bojovala urputně i letos, ale nakonec se kolega Karel Rada na hnízdo dostal bez újmy, i když to chvílemi vypadlo všelijak. A protože místní pár rozhodně patří k těm statečnějším, dostal od nás do hnízda ke svým třem stejně starým mláďatům ještě jedno mládě naše, původem ze Záchranné stanice živočichů Huslík z Poděbrad z lokality u Kněžmostu," uvedl Makoň.
Čápi si většinou poradí i s dešti, letos ale dlouhotrvající a chladné počasí přišlo ve chvíli, kdy na řadě míst byla mláďata velmi malá a slabá. Horší to bylo i s hledáním potravy. V dlouhotrvajících deštích zemědělci nesekali vysokou trávu a čápům se obtížněji hledal hmyz a potrava pro potomky.
čtk
