Akce se kromě občanů zúčastnili zástupci magistrátu, ÚMO 2, dále zástupci MMP, ČSBS, ČSOL, a také senátorka za volební obvod 7 Daniela Kovářová. I navzdory deštivému počasí pietní akt proběhl důstojně. Zástupci města, druhého městského obvodu i další přítomní položili k památníku věnce a květiny. Uctili tak památku obyvatel, kteří zemřeli na sklonku války před 78 lety při bombardování města.
O vznik památníku na Slovanech usiloval dlouhodobě Český svaz bojovníků za svobodu. Jména obětí dohledávali jeho zástupci ve spolupráci s městským archivem podle dobových seznamů tehdy zpopelněných lidí. Památník obětí náletu na Slovany byl slavnostně odhalen 18. dubna 2014. Náklady na zřízení zaplatil Městský obvod Plzeň 2 - Slovany.
Plzeň jako město, v němž byl za války jeden z nejdůležitějších pro Německo pracujících zbrojních závodů, se stala v časovém rozmezí od dubna 1942 do dubna 1945 cílem celkem dvanácti velkých náletů. Nejtěžší nálety však zažila Plzeň na samém konci války v dubnu roku 1945. K největšímu počtu obětí došlo při náletu 17. dubna, kdy byla zasažena Doubravka, jatka, nádraží a přilehlé čtvrti. O život při něm přišlo 624 lidí a 453 jich bylo těžce raněno. Kolik přišlo o život německých vojáků německé úřady nezveřejnily. Hned druhý den 18. dubna se uskutečnil další nálet v době od 14:12 do 14:51, jehož cílem měla být doudlevecká Škodovka a seřaďovací nádraží Koterov. Piloti amerických letadel však byli palbou flaků dezorientováni a zbavili se pum nad Slovany a Petrohradem. Nejvíce byly postiženy ulice Nepomucká (dnes Slovanská), Zahradní, Polní a na ně příčné Motýlí a Olšová. Nejprve sirény ohlásily nebezpečí náletu. Zaměstnanci doudlevecké Škodovky zakrátko spěchali ulicemi ke svým domovům. Když sirény ohlásily vlastní nálet, uchylovali se všichni rychle do sklepních krytů. Po náletu, když vyšli lidé v uvedené čtvrti z krytů, spatřili učiněnou spoušť. I domy, které se nezřítily, měly vyražená okna a ze střech spadlé tašky, leckde i ve zdivu praskliny. Některé z nich musely být později strženy. Při náletu na Slovany bylo 79 mrtvých, 24 těžce raněných, 49 domů bylo úplně zničeno a 29 těžce poškozeno. Poslední a největší nálet se uskutečnil 25. dubna na Škodovy závody, Skvrňany a Karlov. Škodovka byla při něm ze 70 % zničena. Při tomto náletu přišlo o život „jen“ 67 lidí a 66 jich bylo těžce raněno, protože Londýn tento nálet předem ohlásil a Škodováci mohli závod včas opustit. Úplně bylo zničeno destrukcí nebo vyhořelo 335 domů, 229 jich bylo těžce poškozeno.
Celkem si nálety na Plzeň vyžádaly 951 zjištěných mrtvých, 982 těžce raněných a neuvedené množství mrtvých německých vojáků. Na 488 domů bylo totálně zničeno a 610 těžce poškozeno. Mnoho set jich bylo poškozeno lehčeji. Ničivé bombardování se spoustou zbytečných obětí na životech ani ne měsíc před koncem války dodnes vyvolává rozporuplné reakce a diskuze o jeho smyslu.
