„Oslavy osvobození letos bohužel slavíme bez účasti amerických a dalších spojeneckých válečných veteránů. Je mně to moc líto, ale čas je neúprosný. A i když tu s námi nejsou, věřím, že symbolicky jsou tu stále přítomni a společně s námi prožívají naši oslavu svobody a náš vděk a úctu k jejich statečnosti. Vzpomínáme na ně jako na ty, kteří se o naše osvobození zasloužili. Vzpomínáme na ně jako na lidi ze vzdáleného kontinentu, kteří neváhali nasadit svůj život za naši svobodu. Nemuseli, dělí nás od sebe tisíce kilometrů, mohli zůstat doma se svými rodinami, dětmi a přáteli, se svou prací, mohli si žít svůj život, a přesto vzali zbraň do ruky a vyrazili do vzdálené Evropy, a nakonec i Plzně, aby jí navrátili za cenu svých životů tolik toužený mír a svobodu,“ řekl ve svém proslovu primátor Plzně Roman Zarzycký.
Velké dojetí bylo znát v hlase vnuka generála Pattona, který z pódia promluvil k přítomným jako zástupce příbuzných amerických veteránů. „Cítíme velkou pokoru, když vidíme vaše odhodlání připomenout si Ameriku. Ale je velice důležité, aby každý člověk, ať Čech, Belgičan nebo Američan, chránil a bránil svobodu, která byla vykoupena tak draze během 2. světové války životy položenými při osvobozování Plzně vojáky 16. obrněné divize a 2. pěší divize. Vaše úcta k obětem, službě vlasti a odhodlání jsou pro nás skutečně požehnáním,“ řekl mimo jiné George Patton Waters, jenž bývá pravidelným hostem Slavností svobody.
„Od roku 1990 se američtí vojáci a belgičtí váleční dobrovolníci tohoto vzpomínkového aktu účastnili. Dnes již na nás hledí shora. Věnujme vřelou vzpomínku všem, kteří obětovali sebe a své mládí. Nechť jsou pro nás tito mladíci příkladem statečnosti a odhodlání vůči těm, kteří se chtějí dopouštět zla. Buďme navždy svědky jejich odvahy, a zachovávejme povinnost této vzpomínky, protože všude ve světě je příliš mnoho konfliktů, kvůli nimž je naše svoboda stále křehká,“ vzkázal ve své zdravici Luc Rensonnet, syn zesnulého velitele 17. střeleckého praporu belgických střelců.
