„Návrh na ocenění pana Luboše Dobrovského in memoriam je v každém případě odůvodněný. Během svého života projevoval statečnost v boji proti nespravedlnosti, celým svým životem a činy obhajoval hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie. Jeho odkaz v publikovaných spisech a článcích je hluboce humánní a naplňuje smysl uvedené ceny,“ uvedli radní města, kteří udělení prestižního plzeňského ocenění schválili na svém zasedání v polovině května.
Cenu 1. června za Luboše Dobrovského převezme syn Jan Dobrovský. „Táta by měl radost, ač byl skromný a také celý život hrdý na to, že se nikoho o nic neprosil a stavět se do role jakéhosi hrdiny mu vlastně přišlo nepatřičné," uvedl potomek novináře.
Návrh na udělení ceny podalo Kolegium Paměti národa Plzeňského kraje, poradní orgán Paměti národa Plzeňského kraje a zároveň sdružení osob aktivních ve veřejném životě města Plzně, podporujících organizaci Post Bellum a sbírku Paměť národa. „Luboše Dobrovského vnímáme jako statečného a čestného muže, celoživotního obhájce demokratických hodnot. Novináře, který byl po 21. srpnu 1968 vypovězen z Ruska, nelibost pocítil brzy i doma a jako uznávaný žurnalista skončil jako umývač oken a topič. To ale nezastavilo jeho publicistickou dráhu. Pod pseudonymy dále překládal, redigovat samizdatové Lidové noviny a přednášel na bytových seminářích. Byl signatářem Charty 77, osobní statečnost projevil vzdor tlaku Státní bezpečnosti. Po listopadu 1989 se stal mluvčím Občanského fóra, později aktivním politikem a velvyslancem. Byl setrvalým kritikem putinovského Ruska, i proto se nabízí jeho ocenění v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Jiří Kunc, ředitel Paměti národa Plzeňského kraje. Osobně návrh podpořil plzeňský biskup Tomáš Holub.
Plzeň si současně připomene dění z června 1953 výstavou, kterou město připravilo ve spolupráci s Pamětí národa. „Představuje události, které bezprostředně předcházely měnové reformě v třiapadesátém roce, popisuje její principy a očima pamětníků se dívá na plzeňské události, jež vyústily v revoltu Plzeňanů proti komunistickému režimu, první svého druhu v Československu. Připomíná zároveň Cenu 1. června i její laureáty od roku 1993 a jejich příběhy boje za svobodu slova a obhajobu lidských práv,“ přiblížila Jana Komišová, vedoucí oddělení marketingu Magistrátu města Plzně, které na výstavě spolupracovalo. Zajímavé jsou také dobové archivní dokumenty a předměty, které zapůjčilo Západočeské muzeum v Plzni nebo jsou ze soukromé sbírky Miloslava Krista.
Za všechny příběhy, s nimiž je možné se na výstavě seznámit, lze uvést příběh Josefa Hájka, Plzeňana, který byl osobně v průvodu ze Škodových závodů na náměstí Republiky, a dokonce byl jedním z protestujících, kteří ojí od vozu prorazili vrata plzeňské radnice, začali z oken vyhazovat busty a obrazy Gottwalda a Zápotockého. K vidění je například trestní příkaz právě Josefa Hájka odsouzeného k vězení. K vidění jsou dále také dokumenty Národního výboru, například dobový výčet všech předmětů, které prolétly oknem radnice.
