Plzeň se snaží rozvíjet přírodní, rekreační a pobytový potenciál svých řek. Tento úkol ale znesnadňuje jak velký počet toků, které městem procházejí, tak historický vývoj podoby města, tedy jeho kompozice a struktury. "V dobách průmyslové revoluce byla území v blízkosti řek obsazena výrobními a produkčními areály, v závěru socialistické přestavby odřízl řeku Mži od centra města průtah a v mnoha prostorech mezi městskou zástavbou a říčními nivami, či přímo v nivách se rozvinuly pro veřejnost málo prostupné areály zahrádkářských a chatových kolonií. Město se tak historicky obrátilo ke svým řekám zády a tento postoj vedl ke ztrátě obecného názoru na jejich roli ve městě, ke ztrátě kontaktu obyvatel s řekami a vedl k degradaci role a statutu řek na ‚trasu pro vodu‘,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.
Od konce 20. století Plzeň nově využívá příležitost přestavět již dožilé výrobní areály a znovu si uvědomuje důležitost kompozice a struktury městské zástavby. Zároveň se vrací k pečlivému, postupnému budování veřejného prostoru a městské či kulturní krajiny. „Říční prostory obecně se staly jedním z významných prvků kompozice města. Konkrétně nábřežní a nivní prostory řek Mže a Radbuzy, které prochází centrální částí Plzně s městskou zástavbou, patří mezi hlavní osy současného rozvoje města Plzně,“ doplnil Pavel Šindelář. Tyto nábřežní, parkové a nivní prostory nabízí nejvýznamnější potenciál, a tedy i nejlepší předpoklad k tomu, aby byly zelenou páteří města a zároveň tyto „městské břehy“ tvořily pobytový prostor, zázemí i motivaci pro kvalitní zástavbu, celoměstsky významnou součást systému modro-zelené infrastruktury, významnou komunikační trasu, celoměstsky významnou síť sportovní, rekreační a společenské vybavenosti, celoměstsky, regionálně a turisticky významnou destinaci.
Dokument se přednostně věnuje právě centrálním úsekům řeky Radbuzy a Mže. Severojižní osu řešeného území tvoří řeka Radbuza od hráze vodní nádrže České údolí po soutok s Úhlavou a Mží. Západovýchodní osu tvoří řeka Mže od soutoku s Radbuzou ve Štruncových sadech až k soutoku s Vejprnickým potokem. Do řešeného území jsou zároveň zahrnuty části významnějších přítoků – Vejprnického potoka a přítoku drobného vodního toku z Lochotínských luk. Koncepce může být následně rozšířena o další úseky.
Součástí koncepce jsou i výstupy v grafické části dokumentu jako schémata zobrazující principy řešení, tedy to, jak s danou lokalitou pracovat. Konkrétní krajinářská, urbanistická, architektonická, vodohospodářská či další odborná řešení však musí být navržena odbornou osobou či týmem v rámci podrobnějších dokumentací v souladu s touto koncepcí a specifiky daného místa.
