„Je to zasloužený úspěch, prolomili jsme dlouhé čekání. Z kádru, který hrál finále v roce 2011, už zůstal jen Jakub Koryťák. Hráči podali neskutečný výkon a ukázali soudržnost, ze které až naskakovala husí kůže. Tihle kluci dozráli osobnostně i jako tým,“ líčil trenér litických šampionů Tomáš Levý.
Čeho jste si na finálovém turnaji nejvíce cenil?
Obrovské touhy hráčů zlomit tu dlouhou dobu bez finále. Již před semifinále s Rakovníkem jsem na nich viděl veliké soustředění a vůli jít za vítězstvím. I když nikdy nemáte jistotu, vnitřně jsem byl klidný, tušil jsem, že to zvládneme.
Byla z toho jasná výhra se čtrnácti brankami. Hned šestkrát se prosadil Lukáš Benda, co na jeho výkon říkáte?
Obvyklé to určitě není, šest gólů někomu stačí na celou sezonu. Ale bylo to dané vývojem zápasu. Nasadili jsme od první minuty to nejsilnější, co máme, Rakovník jsme překvapili. Nebyli jsme pasivní, už po první čtvrtině vedli 3:0. Pak nám vyloučili hráče, soupeř odvolal brankáře, ale my jsme oslabení přežili. Rakovník dál riskoval a my stříleli góly do opuštěné branky. A v tom Lukáš vynikal.
Formu jste si přenesli i do finále, jak těžký byl souboj s obhájcem titulu ze Slavie?
Slavia měla za sebou hodně vypjaté semifinále s Bohemkou. Vyhrála o gól po velkém boji, byla tam spousta karet a emocí. My jsme byli znovu velice dobře soustředění, ubránili jsme jejich úvodní tlak a ještě v první čtvrtině začali dotírat. Hrozili jsme z brejků a při jednom předvedl nádhernou akci Ondra Sochor, dovolil si frajeřinku, která zvedla i ostatní. Kluci se překonávali, byla radost je z lavičky sledovat.
V čem jste ještě soupeře předčili?
Vynikla kreativita kluků, kterou v nich záměrně netlumíme. I v tom jsme Slavii předčili, kluky jsem obdivoval, jak se během sezony zlepšovali. V kombinační schopnosti, v dovednosti střílet góly. Budeme to dál podporovat a rozvíjet.
V klasické variantě pozemního hokeje máte dva tituly, teď jste získali premiérový v hale. Lze to srovnat?
Olympijský pozemní hokej je doména, ten hrajeme osm měsíců v roce. Hala je doplněk, ale nesmírně dynamický. Je to hlavně o prožitku, finálový turnaj jsme zvládli bravurně. Základem je pro nás určitě venkovní hokej, ale tím nesnižuji tento úspěch. Navíc si za rok díky titulu zahrajeme evropský pohár v halovém pozemním hokeji, což bude další zážitek a skvělá zkušenost pro celý klub. Je to správný střípek do všeho, co děláme.
Budete za rok v hale stejně silní?
Předpokládám, že po titulu bude chuť hráčů před halovou sezonou minimálně stejně velká jako letos. Navíc se nám do hry zapojí asi pět kluků z dorostu, kteří jsou šikovní a mají kvalitu na to kádr rozšířit. Hala má svá specifika. Ta hra bolí, jste často na zemi, nedá se hrát dlouho, je to nesmírně fyzicky náročné. Ale na ty tři zimní měsíce parádní doplněk.
Je to pro vás i povzbuzením do jarní části olympijského pozemního hokeje, kde byste rovněž rádi zaútočili na titul?
Uvidíme. Doufám, že hlavy si takhle nastavíme. Čeká nás ještě měsíc přípravy, ale předpokládám, že po tomhle úspěchu půjde všechno jednodušeji.
Historickou chvíli zažily také litické ženy. Ty v halové extralize získaly první medaili, v Praze vybojovaly bronz.
Smekám před nimi. Loni postoupily z první ligy, do play off šly ze třetí příčky. A v semifinále sehrály krásný zápas s Rakovníkem. Skončil 2:2 a teprve v sedmé sérii nájezdů uspěly soupeřky. Je to neuvěřitelný úspěch, navíc potenciál je u našich žen obrovský.