Kontaktní rodičovství je intuitivní a přirozený přístup k výchově dětí. Cílem je upevnění vztahu mezi matkou a dítětem prostřednictvím empatie, tělesné blízkosti, doteku a reagování na potřeby dítěte.
Kontaktní rodičovství není limitováno souborem daných pravidel, ale má samozřejmě i své limity. Mezi základní principy kontaktního rodičovství patří například bonding, kojení na požádání, nošení dětí, důvěra v pláč dítěte a společné spaní.
Bonding neboli vazba dítěte a matky po porodu je velmi důležitý nejen pro brzké navázání vztahu s rodičem a eliminaci stresu způsobeného porodem, ale také k podpoře poporodní adaptace u novorozence. Novorozenec by měl být bezprostředně po porodu umístěn na nahé tělo matky a zůstat tam co nejdéle je to možné. Kontaktem skin to skin také dochází k úpravě termoregulace, srdeční akce či dýchání u novorozence.
,,Dle kontaktního rodičovství by dítě nemělo být kojeno v nastavených intervalech ale na požádání, kdykoliv si řekne. Kojením totiž není uspokojena pouze potřeba výživy, ale dochází také k podpoře vztahu mezi matkou a dítětem, k předání protilátek a posílení imunitního systému.“ říká odborná asistentka Fakulty zdravotnických studií Kristina Janoušková.
“Šátkování” podporuje bezprostřední kontakt s rodičem a rozvíjí pocit jistoty a bezpečí
Nošení dětí v nosítku či šátku není žádnou novinkou moderní doby. Naopak vychází z nastavení tradičních kultur. Pokud se rodiče rozhodnou, že budou využívat nosící pomůcky, je dobré se obrátit na porodní asistentku, která rodiče vzdělává nejen o možnostech nošení, ale také správné poloze dítěte v nosítku či šátku.
Většina dětí spí nejlépe, když jsou blízko rodičů. Spánek blízko dítěte pomáhá zůstat rodičům v blízkém kontaktu s dítětem a ulehčit jim péči o něj během noci.
,,Společné spaní rodičů a dětí je asi nejkontroverznějším principem kontaktního rodičovství. Dle kontaktního rodičovství by dítě mělo spát v jedné posteli s rodiči za splnění určitých podmínek,“ zmiňuje PhDr. Kristina Janoušková, Ph. D. i ve videu, které vniklo na Fakultě zdravotnických studií ZČU. Mezi tyto podmínky patří například absence alkoholu a jiných návykových látek. Dítě by také nemělo spát mezi rodiči, aby neovlivňovalo jejich partnerský vztah. Možnou alternativou je také využití postýlky se sundanou postranicí.
Pláč chápe kontaktní rodičovství jako komunikační prostředek. Rodič by měl na pláč instinktivně a citlivě reagovat. Pláč u dítěte může mít několik příčin jako je například hlad, bolest, horko či zima. Různé druhy pláče by měl rodič umět rozpoznat a vhodně na ně reagovat.
Intuitivní rodičovství se zaměřuje na potřeby dítěte, důležité je ale také myslet na sebe
Potřeby rodičů by neměly stát v pozadí. Pokud je matka vyčerpaná, nebude schopna napojit se na potřeby dítěte, a uspokojit je. Důležité je o sebe pečovat, naučit se rozdělovat úkoly mezi oba rodiče, spolupracovat, obklopovat se dobrými přáteli a občas se i rozmazlovat.
“Nalézt ve výchově rovnováhu a určit si svoje vlastní hranice. Pokud není spokojená matka, mnohdy není spokojené ani její dítě,“ říká doktorka Janoušková.
Důležitá je proto edukace porodní asistentkou v období těhotenství, ale i po porodu a šestinedělí. Na Fakultě zdravotnických studií při ZČU v Plzni absolvovalo obor porodní asistence už několik desítek studentů. Výuka tu probíhá už od roku 2008.
Tomuto tématu a dalším s těhotenstvím spojeným se věnuje Fakulta zdravotnických studií v rámci květnové osvětové kampaně „Společně proti alkoholu v těhotenství“. Tato kampaň vnikla v partnerství s Karlovou Univerzitou a nestátní neziskovou organizací podporující rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v České republice Nedoklubko.
Přednáška na toto zajímavé téma je k dispozici na YouTube kanálu Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni v sekci Videa.
Autor: Markéta Hallová
