"Zdá se, že bude slušná úroda, uvidíme," řekl předseda Zemědělského družstva vlastníků Štichovice Václav Bulín. Problémy s mokrem firma nemá, uvítala by naopak ještě nějaké srážky. "Spíš se bojím například u řepky poškození dvěma mrazy v květnu, kdy bylo minus pět šest stupňů a řepka už kvetla. Tam možná nějaká redukce bude, ale celkově to nevypadá špatně," uvedl. Teď už hrozí pouze kroupy.
Podle předsedy představenstva Kralovické zemědělské Tomáše Pokorného je vegetace posunutá zhruba o měsíc, bylo teplé jaro. "Koncem června by se mohly začít sekat ječmeny," uvedl. Květnové mrazy poškodily řepku, očekává nižší výnos - pod tři tuny na hektar. "Bude řidší a bude mít méně šešulí," řekl. Úroda obilí by měla být průměrná, ale hrozí houbové choroby, které ji trochu omezují. V oblasti hodně pršelo, za květen 123 milimetrů, průměr je 55 litrů vody na metr čtvereční. "Je stále vlhko a teplota o dva stupně vyšší. Houbové choroby se nám rozjely na pšenicích, náklady za postřiky jsou teď šílené, ale tržní ceny obilí a řepky nerostou a jsou stále pod náklady" řekl.
Solidní úrodu čeká šéf krajské agrární komory a předseda Osecké zemědělské a obchodní společnosti Jaroslav Šíma. "Porosty jsou vinou vlhkosti více zaplevelené, ale kdy jindy bychom měli nějakou úrodu mít, když voda přišla skoro v pravou chvíli, i v konci dozrávání," uvedl. Květnové mrazy sice postihly řepku, ta má ale velkou regenerační schopnost.
Sklizeň začne podle Šímy asi o deset dnů dříve. "Možná už příští týden ozimé ječmeny, nejdále jsou na Plzni-jihu. Definitivně se rozhodneme podle měření ve středu. Teplo má být, takže se bude asi začínat, ale ne plošně," řekl. Pokud bude normální počasí, tak by měla být úroda v regionu pod střechou koncem července. Kvalita hlavní komodity - pšenice se ukáže až při sečení. Když vydrží počasí a nebude do zralých klasů pršet, tak má většinou první pšenice nejlepší kvalitu, řekl.
"Zatím se to výnosově vyvíjí dobře," uvedl ředitel Zemědělského svazu ČR Jan Ulrich. Podle něj je možné, že vinou květnových mrazů nebude výnos řepky velký, ale více se bojí působení hrabošů. "Dokud byla umožněna smysluplná ochrana před hlodavci, tak populace vždy vygradovala, zasypala se, pochcípala a zhroutila se a pak byl chvilku klid," řekl. Teď je ochrana nulová, tak se podle něj hlodavci rozlézají do dalších míst. V určitých lokalitách se mohou projevit plísně. Sušším oblastem Žatecka, Rakovnicka, Kladenska a jižní Moravy deště pomohly. "Ale tam, kde zakrátko napršelo 130 milimetrů, tak tam problémy jsou," uvedl.
Podle Pokorného se nedá říci, zda budou i letos dovozy z Ukrajiny a Ruska do Evropy snižovat tržní ceny obilí v ČR. "Je otázkou, jaká bude úroda na Ukrajině i ve světě," řekl. Podle něj se uvidí po žních. "Určitě se minimálně otevřely zpátky cesty přes moře. Teď už není prioritní problém ukrajinská pšenice a olejniny, ale myslím si, že unie nedokáže ohlídat to, co chodí z Běloruska a Ruska přes prostředníky a tváří se to jako obilí a řepka odjinud a jde to do Evropy. To bude ještě hrát roli," uvedl Ulrich.
Tržní ceny jsou podle Ulricha od loňska "jako na houpačce", proto neví, kdy úrodu prodávat. "Záleží na tom, jestli mají vlastní či nasmlouvaná sila. Dost často to dělají po třetinách," řekl Ulrich. Tedy před sklizní, v jejím průběhu a koncem roku. "Je to velká loterie," uvedl Pokorný. Štichovičtí už prodali čtvrtinu odhadované sklizně, osečtí přes polovinu. Loni byly před sklizní ceny lepší, pak klesaly.
čtk
