Jak se díváte na nápady některých politiků, že by studenti středních škol nemuseli školu končit maturitou. Líbilo by se vám to? Na naší fakultě probíhají a budou i nadále probíhat přijímací řízení, klasickými testy. Nepřijímáme bez zkoušek. Jestli maturity budou nebo ne, sledujeme. Dostáváme se do situace, že přijmeme podmínečně studenta, který maturitu nebo potvrzení bude dokládat, až v září. Naše fakulta začíná trochu dřív, než ostatní fakulty, takže se může stát, že se student zapíše, nastoupí, začne studovat a my po týdnu zjistíme, že nemá maturitu a budeme ho muset vyhodit. Tím zabere místo jinému uchazeči, kterých máme více, než můžeme přijmout. Toho se obáváme, že budou blokována místa pro někoho, kdo tu maturitu mít nebude.
Jaké obory se u vás studují a jak to u vás teď vypadá? Naše studijní programy jsou fyzioterapeut, ergoterapeut, ortotik, protetik, zdravotní laborant, porodní asistence, všeobecná sestra, radiologická asistence. Těch oborů je devět a k tomu jeden navazující magisterský, což je všeobecná sestra - specializace. V této době u nás normálně probíhá výuka – praxe. Teorie se jako jinde přesunula do on-linu. Studenti nadále chodí do školy, sice po menších skupinkách, takže je to náročnější pro ně i po pedagogy.
Jsou také povinně nasezeni v nemocnicích v Plzeňském kraji? Každý týden sbíráme dobrovolníky, snažíme se to aktualizovat. Naši studenti studují proto, že chtějí, takže na výzvu kraje nebo nemocnice, vždy dobrovolníky máme a dodáme. Domluvili jsme se na dobrovolnosti, aby si studenti mohli vybrat, kde chtějí pracovat. Oni sami si uzavřou smlouvu s nemocnicí, dostávají mzdu měsíčně tak, jako každý jiný zaměstnanec. Ne až po proplacení od vlády. Jsem rád za tu benevolenci, že ta povinnost zatím nebyla vyvolána, přesto většina studentů 2. a 3. ročníků pracuje. Snažíme se tomu přizpůsobit výuku a vyjít tím vstříc jak studentům, tak nemocnicím.
Jak velkou pomocí jsou vaši studenti? Mám většinou samé kladné odezvy, nemohou ze zákona pracovat samostatně, ale některé drobnější činnosti vykonávat mohou. Liší se to podle toho, zda jsou z gymnázia nebo ze střední zdravotní školy, podle toho mají rozděleny kompetence. Pracují i na covidových jednotkách. Prostě zažívají to, co zažijí, až u nás skončí a nastoupí do zaměstnání.
Neodradí je to? Tahle doba je asi křest ohněm, ne? Tahle doba je křest ohněm nejen pro nás, ale pro mnoho dalších profesí. Myslím, že je to neodradí. Samozřejmě je tam jistá únava a frustrace, protože my jim říkáme, pište bakalářské, semestrální práce a do toho ještě někde pomáhají. Běžně se stává, že studenti i pedagogové končí noční směnu v 7 hodin ráno, a pak jsou do školy, případně do našeho střediska ještě na 2-3 hodiny pomáhat. Je to těžké, ale dělají to jako své poslání, takže to stále nějak zvládají. Ještě chvilku vydrží.
Jaké jsou příběhy vašich studentů, kteří pracují v nemocnicích? Různé. Dostávají se tam mladší ročníky, takže slýcháme kamarád, kolega je tam. Je to trochu těžší, ale jak jsou všichni zapřažení, tak si to neuvědomují. Uvidíme, až to trochu opadne. Jak tato situace dopadne na psychiku těchto mladých lidí, kterým je mezi 20-21 lety. Z pohledu školy to zvládají bravurně. Je to až neskutečné.
Říkal jste, že mají podporu školy. Ale co třeba psychologickou podporu, kdyby nezvládali? Ta podpora je v každé nemocnici, jako pro každého zaměstnance. A je i na univerzitě. Univerzita má svého garanta, ale zatím nemám informace, že by toho někdo využil. Nemám tu informaci, že by na tom byl někdo tak špatně.
Je větší nebo menší zájem o zdravotnická studia? Jak se současná situace podepsala na zájmu, o studium zdravotnických oborů? My jsme porovnávali zájem s minulým rokem. Z demografické situace vyplývá, že doteď byly slabší ročníky a teď se to zase zvedá. U nás je zájem vždy enormní oproti tomu, kolik můžeme studentů přijmout. Letos se to posunulo o 10-15%. Jestli je to PR, nebo přichází silnější ročník, nevíme. Doufám, že je to i to PR. I když je to v negativní situaci. Ale lidé vidí, že tyto profese jsou důležité.
Otevíráte stejné obory nebo vás situace nějak zasáhla a budete muset něco změnit? Situace nás nezasáhla. Máme nějaké kvóty, jako každá fakulta, kolik studentů, můžeme přijmout. Naopak letos otevíráme obor ortotik/protetik, který otevíráme jednou za tři roky. Bude zaplněn, stejně jako ostatní obory, které jsou někdy i přeplněny, například fyzioterapeut nebo zdravotnický záchranář. Ale konečně se do trendu popularity dostávají i obory, které nejsou moc známé, jako porodní asistentka, radiologický asistent. Takže lidé konečně vidí, že i tyto obory pracují v nemocnici a jsou důležité.
Chtěli studenti sami dobrovolně pomoci nebo jste je museli trochu popostrčit? Většinou pomáháme jen s koordinací, osloví nás kraj nebo nějaký partner a my se poptáme mezi studenty. Jsem mile překvapen, jak studenti reagují a během několika hodin se nabízí desítky studentů na dobrovolnou pomoc. V první vlně jsme měli 250 dobrovolníků po nemocnicích. Máme celkem přibližně 1000 studentů, jsme malá fakulta, takže během týdne čtvrtina z nich začala dobrovolně pomáhat. Je to neuvěřitelné. V tom jsme trochu výjimeční, že se rádi zapojíme.
Autor: Renata Jakoubková
