Se dvěma přestávkami četl Berbr své prohlášení z desítek stran svých poznámek více než tři hodiny. Mluvil vsedě, zřetelným hlasem a zcela bez zadrhávání. Délkou proslovu zaskočil i soudce, který tak už nestihl oproti původnímu plánu výslech někdejšího sportovního ředitele FC Slavoj Vyšehrad Romana Rogoze.
Berbr vypovídal jako první z 21 lidí, kteří čelí obžalobě z korupce ve fotbale, obžalovaný je také klub Slavoj Vyšehrad. Před soudem stojí například ještě rozhodčí Tomáš Grímm, bývalý prvoligový hráč Michal Káník a další rozhodčí, delegáti či fotbaloví funkcionáři. Vinu přiznali jen někteří z nich včetně Grímma. Berbr, Rogoz i většina ostatních vinu odmítla. Pět obžalovaných chce uzavřít dohody o vině a trestu. Berbr se navíc s dalšími lidmi zpovídá ze zpronevěry za vyvedení peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
Státní zástupce Jan Scholle Berbra viní z toho, že využíval svého dominantního postavení ve FAČR a ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání Slavoje Vyšehrad podle Rogozových požadavků. Vybraní sudí a delegáti pak za úplatek pomáhali Vyšehradu k výhře, říká obžaloba. Rogozovou motivací byl postup klubu ze třetí ligy do druhé a jeho udržení v druhé lize, což by klubu přineslo vyšší prestiž, výnosy i vyšší hodnotu jeho hráčů, uvádí Scholle v obžalobě. Berbr podle něj řídil činnost celé této skupiny lidí. Za činnost v organizované zločinecké skupině mu hrozí až 12 let vězení.
Berbr rezolutně odmítl, že by zneužíval svého postavení i to, že by za sedm let v pozici místopředsedy FAČR přijal jakýkoliv úplatek. "Ano, vycházel jsem vstříc klubům, ale žádnou výhodu jsem z toho neměl, jen normální fotbalovou práci. A nyní pozor: Neexistuje žádný rozhodčí, kterému bych řekl, že má někdo vyhrát. Neexistuje žádný rozhodčí, kterému bych nabídl nebo dal úplatek. Neexistuje žádný klub, který by mně dal nebo slíbil úplatek. Neexistuje žádný klub, který by mně za nějakou změnu cokoliv nabídl nebo dal. Nečinila tak s mým vědomím ani žádná třetí osoba," uvedl osmašedesátiletý Berbr.
Odmítl i jakoukoliv vazbu na Slavoj Vyšehrad. Ve své řeči se obsáhle věnoval popisu struktury FAČR, kterou přirovnal k třípatrovému domu s garáží, hovořil o svém postavení a úkolech, které v asociaci vykonával, a podrobně také popsal systém nasazování rozhodčích pro utkání. Za víkend se podle něj nominují rozhodčí na 225 zápasů spadajících pod českou komisi rozhodčích, rozpis se dělá měsíc dopředu. Připustil změny sudích, není to podle něj nic neobvyklého.
"Policie a státní zastupitelství si neuvědomily, jak obrovské množství utkání se nasazovalo, 7000 utkání za sezonu. Výměna rozhodčích je ve fotbalovém prostředí marginální problém, je to normální prostředek a prevence proti stížnostem klubů," řekl Berbr. Jednotlivě se vyjádřil i k zápasům, které podle obžaloby ovlivnil, a důrazně to odmítl. "Neexistovala žádná skupina rozhodčích, která by ovlivňovala utkání, neřídil jsem žádné sázky, naopak byl jsem osobou, která dlouhodobě bojovala proti ovlivňování zápasů kvůli sázkám," uvedl.
Obšírně se vyjádřil také k další části obžaloby, podle níž údajně vyvedl z plzeňského krajského fotbalu celkem 2,3 milionu korun za fiktivní semináře nebo za údajný nákup sportovního vybavení. Podle svého tvrzení ale naopak výhodným nákupem míčů ušetřil krajskému fotbalu dva miliony korun. Obvinil policii, že při razii nezajistila důkazy o sportovním vybavení uloženém ve třech skladech. Část údajně fiktivního vybavení ale byla podle něj ve skladech ještě po jeho propuštění z tříměsíční vazby.
Soud dnes po Berbrovi stihl ještě krátce vyslechnout prohlášení policisty a bývalého rozhodčího Roberta Hájka. I on rozhodně odmítl, že by za ovlivnění jednoho ze zápasů Vyšehradu přijal úplatek.
Jednání bude pokračovat ve středu výslechem bývalého rozhodčího Marka Janocha a funkcionáře Martina Pýchy.
čtk
