V současné době se vyskytuje okolo 300 posledních jedinců zebry bezhřívé na savanách a v křovinatých oblastech severní a severovýchodní Ugandy. "V lidské péči tento poddruh chová jen 11 zoologických zahrad na světě, cca ve 34 jedincích. Chovná základna pochází z Čech. Zebry bezhřívé totiž dovezli do Evropy mezi lety 1969 a 1976 tehdejší ředitel královedvorské zoo," uvedl mluvčí ZOO Plzeň Martin Vobruba.
Tento negativní trend se snaží čeští a slovenští zoologové vzájemnou spoluprací zvrátit. Usilují proto o umístění většiny zeber bezhřívých žijících v lidské péči do Česka a na Slovensko. Česká republika je přitom už nyní světovou baštou těchto zeber. Stáda tvořená potomky zvířat ze Dvora Králové žijí rovněž v Liberci, Praze a Košicích, nyní zebry bezhřívé vystřídaly chov zebry Chapmannovy také v Plzni. 20. července 2020 přicestovaly první dvě klisny, v pátek 24. července ještě dorazil hřebec Kim, který je královédvorským rodákem. Zvířata pocházejí z polské Zoo Borysew.
Druhové jméno si zebra získala díky redukované hřívě, kterou zvíře téměř ztrácí ve dvou až třech letech stáří. U samců může dojít až k úplné ztrátě hřívy. Žije v rodinných skupinách o 6–20 jedincích. Vůdčí klisna vede hierarchicky uspořádané stádo, které uzavírá jeden dospělý samec. Klisna rodí po roce březosti jedno mládě.
Plzeňské zebry Chapmannovy byly postupně přesunuty do nových chovatelských zařízení. Osmnáctiletá kobyla Zaira odcestovala 9. 7. 2020 do Spišské Nové Vsi na Slovensku, 17. 7. ji následovaly jedenáctiletá Cuanza a čtyřletá Cabiri do Zoo Dvorec v České republice. Polední transport se uskutečnil 20. července, který převezl dva roční hřebce do Zoo Borysew v Polsku. Zebry Chapmannovy žily v Plzni nepřetržitě od roku 1974 a odchovaly několik desítek mláďat; několik let je úspěšně doplňovaly i zebry Böhmovy.
