Zimu hodnotí farmáři pozitivně, hlavně kvůli tomu, že nebyly holomrazy a že vláhy bylo v lednu a únoru o 20 až 30 procent více než minulých letech. Podle Šímy nepůjde kvůli počasí začít sít jařiny ani příští týden. "Pokud zemědělce pustí do polí první týden v dubnu, tak se nic moc nestane. Musí to hlavně trochu vyschnout, aby mohli půdu připravit," uvedl.
Před osmi deseti dny, kdy bylo ráno pod nulou, se farmáři pohybovat po polích mohli. "Stačili jsme všude přihnojit ozimé plodiny, ale všichni to zdaleka nemají. Teď se do polí nemůže, je mokro a bahno," uvedl Šíma. Pamatuje, že před asi 30 lety už byly na Josefa (19. března) jařiny zaseté. "Teď to nejde. Nic se ale neděje. Snad se to příští týden otočí, jak slibují," uvedl. Farmáři jsou rádi za podmáčenou půdu, kde je zásoba vody. Podle Šímy už nesmí v dubnu přijít větší mrazy nebo teplotní výkyvy.
Jařin sice nebývá taková výměra jako u ozimů, ale po loňském mokřejším podzimu řada farem nestačila zasít všechnu zejména ozimou pšenici a bude víc sít jarní odrůdy. "Takže výměry se určitě zvětší, i když nikdy nedají takový výnos jako ozimy," uvedl. Osecká zemědělská to v listopadu jakžtakž stihla a ozimá pšenice už raší. Šéf komory neví o tom, že by farmáři v regionu kvůli finančním problémům na podzim nebo na jaře neseli.
Zemědělci na Plzeňsku začnou začátkem dubna sít nejdřív jarní oves, poté jarní ječmen a pšenici, kukuřici na siláž na přelomu dubna a května, ve druhé polovině května plánují sklízet seno na senáž, tedy na krmení. Loni začaly v kraji žně koncem prvního červencového týdne, loňskou úrodu považuje Šíma za slušný průměr.
Krmení z loňské sklizně mají farmáři proti předchozím suchým letům dost, obilí už většinou prodali za ceny, které se dva tři roky drží. Většina tak na rostlinné výrobě neprodělala. "Ale z aktuálního zvýšení cen, o kterých se teď pořád mluví, nebudou mít vůbec nic," dodal Šíma.
čtk
