„U sena jsme tak na 70 procentech potřeb, podobně u kukuřice,“ řekl Pavel Netrval, šéf představenstva společnosti Lukrena, která hospodaří na 2700 hektarech orné půdy. Dobrá byla jen první seč. Podle Netrvala se letos kradly balíky sena z polí. „Museli jsme ho hned po zabalíkování odvážet,“ dodal. Jih Plzeňska postihlo sucho nejvíce.
„Byl tu velmi suchý duben. A pak bylo sucho celé léto a voda přišla až někdy v září, kdy už nic nenarostlo. Louky sice vykvetly, ale nevytvořily hmotu,“ řekl Radovan Sochor, spolumajitel stejnojmenného rodinného statku v Železném Újezdě na jihu Plzeňska, který hospodaří na 200 hektarech. „Ve srovnání s běžnými roky jsme tak na polovině,“ uvedl. Farma musela snížit stavy dobytka o čtvrtinu. Krizi vyřeší tak, že základem krmné dávky bude místo sena sláma se senáží, s nimiž promíchá jádro z obilí.
„Na loukách toho moc nebylo, bylo to řídké. Zemědělci pojedou nadoraz bez rezerv," řekla ředitelka klatovské agrární komory Jiřina Jandová. Seno nikdo neprodává, nechává ho pro sebe. Kukuřice je o něco lepší než loni, ale horší než dřívější průměr.
„Přežijeme, máme plus minus dost. Proběhla vlastně jen první seč, otavy už nestály za nic," řekl Václav Bulín, předseda Zemědělského družstva vlastníků Štichovice. Firma dělá senáže z vojtěšky, která má hlubší kořeny. Letos má podnik o něco více a kvalitnější kukuřice než loni, takže se siláží také vydrží. Loni ji sklízel už v polovině srpna, letos začátkem září. Seno suší firma volně na loukách, ne v balících, takže ji nepostihly krádeže. Družstvo mělo problémy s vodou pro dobytek a dováželo ji v cisternách.
Mléčná farma Milknatur z Líní si s obecným nedostatkem krmiv poradí. Má asi 420 zvířat a tudíž velký poměr dobytka na hektar. „Máme dost organické hmoty. Hnojíme pole i louky, a ty pak rodí. Sena i kukuřice máme dost,“ řekl místopředseda představenstva Pavel Šrámek. Farmy bez dobytka ale mají problém. S nedostatkem kukuřice dopředu počítají. Farma jí seje o 30 procent víc, než potřebuje, aby vyšla. K tomu má vojtěšku. „Bere si dusík ze vzduchu, má hlubší kořeny, drží půdu a když zaprší, tak v ní voda zůstane a vsákne se,“ uvedl Šrámek.
Podle šéfa krajské agrární komory Jaroslava Šímy plošné problémy nejsou. „Loni to bylo horší. Ale zásoby navíc, které měly farmy běžně v minulých letech, se loňskými problémy ztratily,“ řekl. Loni se prodávalo seno za průměrných 1200 korun za zhruba třísetkilogramový balík, letos by mělo být mírně levnější.
čtk
