Druhá etapa západního okruhu byla pro Plzeňský kraj podle hejtmana Rudolfa Špotáka co do rozsahu a počtu stavebních objektů největší a nejnáročnější dopravní stavbou jak z hlediska finančního, tak stavebně technického. "Tato část si vyžádala celkem 2,2 miliardy korun. Význam okruhu je pro plzeňskou aglomeraci zcela zásadní. Propojí nejrozsáhlejší průmyslovou zónu s největšími sídlišti v Plzni, současně odlehčí dosud přetíženou dopravu v centru města a umožní rychlejší spojení od dálnice D5 směrem na Karlovy Vary,“ prohlásil.
Nově vybudovaný úsek Křimická – Karlovarská navazuje na I. etapu (Domažlická – Křimická) mimoúrovňovou křižovatkou na Chebské ulici v Plzni – Křimicích a ukončen je nově vybudovanou tzv. „turbo“ okružní křižovatkou „U Globusu“. Jeho součástí je estakáda přes celé záplavové území řeky Mže v délce 1,2 kilometru, čtyři mosty a tři biokoridory, které jsou situovány do zářezu původního terénu a přemosťují hlavní trasu. Jde o jednopolové přesypané železobetonové mostní konstrukce obloukového tvaru. Konstrukce mostů jsou navrženy jako monolitické, železobetonové, betonované na pevné skruži. Výšky kleneb ve vrcholu budou až 7,58 metrů nad niveletou vozovky.
Podle vedoucího projektu Matěje Brože ze společnosti BERGER BOHEMIA a.s byla stavba Městského okruhu výzvou nejen, co se týká její rozsáhlosti, technologické náročnosti, ale i výstavbou ve složitých geologických podmínkách. "Náročná byla koordinace velkého množství dodavatelů i pracovníků na specifickém staveništi. V průběhu výstavby nás zasáhly i celospolečenské problémy spojené s pandemií covidu, celosvětovým bezprecedentním zdražování surovin a materiálů, ale i ozbrojený konflikt na Ukrajině, který se dotkl mnoha našich lidí,“ uvedl.
Velmi náročná byla už samotná příprava stavby. Předcházela jí složitá jednání s vlastníky pozemků, vybudování přeložek mnoha sítí, koordinace s Vodárnou Plzeň i ČEZ. „Velkým úspěchem bylo, že se nám podařilo dosáhnout na vyšší financování z peněz Evropské unie (EU). Oproti původnímu předpokladu a jistotě 1,240 milionů z programu ITI byla dotace programu IROP o téměř 300 milionů korun vyšší, než se původně předpokládalo. Bez pomoci Evropské unie by Plzeňský kraj nemohl tuto investici realizovat," uvedl náměstek pro dopravu Pavel Čížek. Dotace EU činí 1,541 miliardy. Díky tomu činí finanční podíl kraje na stavebních nákladech pouze 303 milionů korun.
Na dokončený úsek a otevření estakády pro řidiče v nejbližších dvou letech ještě úprava kruhového objezdu u Makra na Borských polích. Rekonstrukci objezdu bude provádět Ředitelství silnic a dálnic – oblastní ředitelství v Plzni.